Síť podzemních chodeb, bouřlivé dění v první polovině dvacátého století a několik záhadných událostí po válce zavdaly příčiny ke vzniku celé řady pověstí.Většina z nich se pojí s tajuplnou postavou jménem Hagen, která má pravděpodobně reálný základ. Neznámé kroky rozléhající se podzemím, podivná postava záhadně se objevující a zase mizející na zcela nepřístupných místech, dosud nevysvětlená neštěstí, to vše je Hagenovi připisováno.
Hans Hagen byl údajně německý voják, jehož jednotku v roce 1945 napadli partyzáni a on jediný přežil. Zachránil se útěkem a schoval se do mořinského podzemí. Podzemní chodby se staly jeho úkrytem a vězením zároveň. V tichu, vlhku a o samotě se z něj postupně stal nebezpečný šílenec.
Táborníkům trampujícím v okolí se začaly ztrácet potraviny, odvážlivci, kteří sestoupili do podzemí, nacházeli stopy ztracené existence a později se Hagenovi začaly připisovat nešťastné události, které si postižený, jenž v labyrintu přišel o život, mohl jen těžko způsobit sám.
Dodnes nevysvětlené je zmizení Hanky. Na chvilku si ke štole odskočila od táborového ohně. Když se nevracela, začal ji její přítel a poté i ostatní kamarádi hledat. V místě, kde štola klesá a přechází v zatopenou část, našli její baterku a stopy, jako by upadla nebo ji někdo srazil k zemi. Její tělo nikdy nikdo nenašel.
Nejznámější je Hagenův zvon, traverza zasazená nad pramenem v jedné z podzemních chodeb. Na ní je zavěšena kolejnice a kovová tyč. Zazvonění na ni prý z útrob hory vyvolá temné a děsivé monstrum. Kdo zazvoní a třikrát zavolá: „Hagene, vem si mě,“ do roka a do dne prý nebude mezi živými.
Původ této legendy můžeme hledat v historce o trampské skupince tábořící v podzemní chodbě. Dva trampové se ke studánce vypravili pro vodu a jeden z nich furiantsky zazvonil. V okolních chodbách se ozvaly kroky. Jeden z chlapců vzal nohy na ramena, ale druhý kroky považoval za hloupý vtip někoho z kamarádů. Prchající tramp však našel všechny táborníky u ohně. Když se pak k prameni vrátili, nebylo po jejich druhovi ani stopy. Až na krví zbarvenou vodu ve studánce.
Připravil Jaroslav Mareš