Už tak dlouho fungují sokolové v městečku na břehu Berounky. Členy tedy letos čekají velké oslavy. Vypuknou 21. září od 14 do 18 hodin v dobřichovickém sokolském areálu.
K založení zdejšího Sokola došlo 30. července 1899 na ustavující valné hromadě, která se konala v dnes již neexistujícím hostinci Na Staré poště. Na stejném místě se pár měsíců předtím uskutečnila veřejná schůze, kde učitel br. Em. Roubal ze Smíchova promluvil na téma „Jaký prospěch může občanstvo míti z jednoty sokolské“. V přednášce zdůvodnil, že: „Sokolem býti znamená státi se užitečným sobě, obci, národu. Prorokováno o možnosti založení Sokola v Dobřichovicích a všeobecně uznáno, že národní povinnost velí tak učiniti.“
Na ustavující valné hromadě bylo přijato 32 členů. Prvním starostou se stal J. Kulíšek a prvním náčelníkem bratr O. Vošahlík. „Cvičit se začalo hned od srpna roku 1899. V létě na zahradě, v zimě v sále hostince. Ze začátku cvičili pouze muži, ženy se přidaly až v září 1911 po ustavení ženského odboru,“ sdělila Irena Nolová ze Sokola Dobřichovice.
V sokolské kronice se také píše: „První kus nářadí, hrazdovou žerď, daroval starý sokol Kudrna, domovník ‚na druhé straně‘, který nosil vous po vzoru Tyršově a měl svůj kroj dávno před založením naší jednoty a zúčastnil se v něm všech výletů pořádaných pražskými jednotami do našeho okolí. Podle zprávy náčelníka za měsíc srpen 1899 cvičilo se jedenáctkrát při průměrné návštěvě 12 cvičenců.“
Nová budova a aktivity
Zatímco spolek v Dobřichovicích úspěšně fungoval, sokolové neměli žádnou vlastní budovu. Začala se stavět položením základního kamene 8. května 1932 a na podzim téhož roku se v sokolovně cvičilo. Hrálo se zde také divadlo, konaly koncerty a taneční zábavy.
Sokolové měli i spoustu dalších aktivit, zúčastnili se například X. všesokolského sletu v roce 1938 v Praze.
Sokolské aktivity skončily 18. října 1941, kdy je nacisté zakázali a organizace rozpustili. „Činnost našeho Sokola byla znovuobnovena 26. května 1945 valnou hromadou, na níž byl zvolen nový výbor se starostou K. Havlíkem, náčelníkem H. Jankou a náčelnicí L. Gemperlovou,“ popsala Irena Nolová.
Velmi významnou akcí bylo 25. srpna 1945 vyzvednutí sokolských praporů v Dobřichovicích u pana Františka Straky, který je během druhé světové války ukrýval ve svém domě. Byly to prapory československému Sokolu věnované prezidenty Masarykem a Benešem.
Dobřichovičtí sokolové se aktivně účastnili i XI. všesokolského sletu v roce 1948 v Praze.
Od války po současnost
Pár příjemných poválečných let skončilo v roce 1952, kdy byla sokolská organizace opět celorepublikově zakázána. „Naše jednota jako venkovská si přes určité problémy mohla ponechat název Sokol a dále se věnovala sportu,“ uvedla Irena Nolová.
Sportovci se tehdy mohli těšit na novinky: 2. dubna 1950 začala výstavba sportovního střediska. V roce 1957 zkolaudovali nový sál a ubytovnu. A v 80. letech započala stavba sportovní haly Bios dokončená v roce 1993.
Činnost Sokola byla v rámci republiky obnovena 7. ledna 1990 na sjezdu ČOS v Praze. Dobřichovičtí pokračovali ve své sportovní činnosti i na sletech v roce 1994, 2000, 2006, 2012, 2018 i letošním, tedy XVII.
Areál Sokola pod vedením bratrů starostů Dyka, Geisslera, Mesteka, Podlipného a současného starosty bratra Jaroslava Čermáka vzkvétá, modernizuje se a žije sportem pro všechny generace.
„Přijďte se v sobotu 21. září podívat na pravou sokolskou oslavu!“ srdečně zve Irena Nolová.
(HgS a IN)
