Je kreativní, vtipný, tvořivý, meditující, přátelský… A mohli bychom pokračovat dále. Podnikající kytarista, spisovatel, básník a motorkář Richard Němec mimo jiné prozradil, že ještě před covidovým lockdownem se kvůli změnám v osobním životě na pár měsíců uzavřel před světem. Takže věděl, do čeho jde.
Kde nyní žiješ a jak se ti tam líbí?
Žiju na Jílovišti, celkem již desátým rokem, ovšem s párletou přestávkou. Nejdříve jsem tu totiž strávil svých prvních sedm let života, pak jsme se ale s rodiči přestěhovali do Prahy, což jsem jako sedmiletý kluk těžce nesl a často jsem snil o tom, že se sem jednou vrátím. Podařilo se mi to až po třiceti sedmi letech.
Líbí se mi tady moc, každou chvíli se tu nad něčím dojímám, já jsem totiž dojímací typ. Třeba, když se vracím z Prahy domů, tak vyhlížím Cukrák už z centra. Pak vyjedu nahoru na ten kopec, otevře se přede mnou výhled na ty Brdy a Podbrdy a já mám vždycky v ten moment pocit, že jsem na dovolené. Jeden každý den, věříš? To je docela fajn, bydlet na dovolené, ne?
Je nějaké místo, které zde rád navštěvuješ?
No jasně, spousta. Od malička rád chodím do lesů jen tak být, přemýšlet, ztratit se na chvíli a zase se najít. Naše vesnička je lesy obklopená ze všech stran, kamkoliv chceš jít, tak musíš lesem. Navíc tady máme všichni skvělé vyhlídky! Hlavně tedy tu na Vltavu a na Berounku. Na ty chodím asi nejvíc.
Také moc rád jezdím k vám dolů k řece do Dobřichovic, kde mám spoustu přátel. V proslulé galerii Bím pak vedeme dlouhé intelektuální rozhovory většinou až do chvíle, než nás paní Bímová pošle domů spát.
Na čem právě pracuješ, co chystáš?
Momentálně asi nejvíc pracuji na tom, abych už nemusel pracovat. Jsem vyučený marketér a můj poslední projekt Vision Thing se zabývá digitální reklamou ve venkovním prostředí. Je to velká věc, ale teprve to rozjíždíme. Hudbou se neživím a nikdy jsem to ani nezkoušel. Hrál jsem vždycky jen pro radost. Moje nejvíc All Stars rocková kapela se ostatně jmenovala „Just ForFun“. Je to už hodně let, co jsme byli slavní, zejména na Jižním městě. No, asi spíš jen na Hájích, kdy ž o tom tak přemýšlím.
Nicméně musím neskromně přiznat, že v poslední době do toho rokenrolu zase trochu rýpu a občas si chodím někam zahrát. Docela mě baví myšlenka, že si ještě založím kapelu, než umřu. Vlastně to už skoro bylo, těsně před tím covidem jsme se začali scházet s pár místníma zasloužilýma rockerama ve zkušebně v Řevnicích. Jenže ty lockdowny nám rozložily morálku. Pak se zpěvákovi Adamovi narodilo dítě, tak se na to vybonul a bylo zase po umění. Teď nemáme zpěváka a kytarový sóla jsou už dávno zakázný, tak nevíme, co hrát. Asi počkáme, až Adamovi ta holčička vyroste a bude chodit s ním.
Co ti poslední rok dal a vzal?
Ten poslední rok byl opravdu velmi výjimečný pro všechny. Jenže paradoxně pro mě tak nějak trochu obráceně. Já jsem měl totiž oproti ostatním „normálním“ lidem velkou výhodu, protože jsem si díky pár neveselým okolnostem v osobním životě svůj osobní několikaměsíční lockdown naordinoval a prožil dobrovolně už o rok dřív, takže jsem věděl, do čeho jdu. Z hlediska uměleckého to bylo naopak asi mé nejplodnější období, tolik teskných písní jsem nesložil do té doby za celý život. Jenže litovat se a kňučet, jak je ten svět zlej, utápět se v křivdách zlých žen a ezoterických naukách o karmě a léčení vnitřního Boha vydrží extrovertní Blíženec prostě jen chvíli a pak už, chtě nechtě, musí zase ven. Takže když se svět a život na začátku toho minulého roku díky covidu začal zastavovat a zavírat, já naopak začal pomalu vylézat z jeskyně ven na sluníčko a oklepávat ze sebe mech a pavučiny, hrát víc v dur a hledat novou cestu, pravdu i lásku. Docela se mi to, upřímně, poslední dobou daří. No ono taky aby ne, když jsem ten pravdoláskař a sluníčkář!
Na co bych se Tě ještě měla zeptat?
Jestli si s tebou nechci někdy zahrát!
Kdo je Richard Němec:
- Rodák z Jíloviště.
- Táta pěti dcer
- Kytarista, skladatel, spisovatel a básník
- Podnikatel a marketér
- Motorkář a opravář
- Domkař a zahradník
- Havloid, pravdoláskař a sluníčkář
(kuku)