Pro osmnáctiletého Lukáše Marvala to byl mimořádný večer. Téměř tříleté úsilí natočit film Domov prosím! se završilo světovou premiérou 14. ledna v řevnickém kině.
Mladý filmař prožil svůj první velký úspěch, když mu po skončení snímku vestoje tleskal zaplněný sál. Mladý režisér a scenárista se v tu chvíli neubránil slzám.
Hlediště zaplnilo více než čtyřicet členů výrobního štábu, včetně malých herců, kteří “vypomohli” vyprávět příběhy i dospělých, kteří mají osobní zkušenost s hostitelskou péčí – manželů Burdových z Letů (Olda Burda také večer moderoval) a Ivany Zrostlíkové. Ta se s Lukášem setkala i jako vedoucí taneční skupiny Proměny. Stejně jako zvukař filmu Honza Martínek.
“Vždycky jsem věděl, že nechci dělat komedie jako Babovřesky,” řekl divákům před prvním promítáním Lukáš Marval. Raději se rozhodl pro náročnější témata – po tomto snímku o dětech bez rodiny se chce věnovat problematice drog. Největší stresy neprožíval během natáčení, ale při přípravě premiéry. “Naopak nejhezčí pocit jsem měl ve studiu, když jsem film poprvé viděl s kompletní hudbou a zvukem,” říkal.
Prvního veřejného promítání se zúčastnil i Tomáš Řezníček, ředitel dětského domova v Dolních Měcholupech a jeden z hlavních protagonistů snímku. “Od prvního okamžiku jsem mladým filmařům důvěřoval, chovali se jako velcí profesionálové,” hodnotil jejich práci při natáčení. Pro “jeho” domov Radost bylo možno v předsálí kina před promítáním dobrovolně přispět. Ve své výpovědi na filmovém plátně popisuje Řezníček svoje mnohaleté zkušenosti. “Neumíme nahradit rodiče, i když se o to můžeme snažit,” zpovídal se.
Ruch Řevnice
