DOBŘICHOVICE – Nadační fond Karla Lewita podal návrh na udělení státního vyznamenání in memoriam prof. Karlu Lewitovi – Medaile Za zásluhy pro rok 2025.
„Profesor Lewit zásadně ovlivnil podobu moderní rehabilitace nejen v České republice, ale i ve světě. Svou prací, lidskostí a vizí inspiroval generace lékařů, fyzioterapeutů i pacientů. Věříme, že by si takové ocenění více než zasloužil,“ odůvodnili svůj návrh členové Nadačního fondu Karla Lewita.
Prof. Karel Lewit se narodil 25. dubna 1916 v Lublani v Jugoslávii. Po skončení války žila rodina v Praze. V červnu 1934 zde Karel Lewit absolvoval reálné gymnázium ve Štěpánské ulici a poté začal studovat na Lékařské fakultě Německé Univerzity v Praze. V prosinci 1936 složil první rigorózum a byl mu udělen titul MUC. Pro úspěšné získání titulu MUDr. bylo tehdy třeba složit 3 rigoroza. Studia medicíny v Paříži mu nevyšla, místo toho začala 2. světová válka. Po jejím skončení se vrátil ke studiu na Lékařské fakultě v Praze. V červenci roku 1946 získal titul MUDr. a začal působit na Neurologické klinice Lékařské fakulty Univerzity Karlovy přednosty prof. MUDr. Kamila Hennera.
V letech 1994 až 2002 učil manuální medicínu pregraduální studenty fyzioterapie na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1994 se vrátil zpět na Neurologickou kliniku Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1996 přešel na Kliniku rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze při Fakultní nemocnici Motol, kde spolupracoval s prof. PaedDr. Pavlem Kolářem, Ph.D. Působil zde do roku 2012. V následujících letech zde poskytoval cenné konzultace.
Na všech pracovištích byl vždy obklopen stážisty z řad lékařů a fyzioterapeutů, přijíždělo za ním i mnoho zahraničních studentů. I přes celosvětový věhlas a uznání neztratil svůj osobitý, ale vždy lidský přístup jak k pacientům, tak ke kolegům, kterým ochotně předával své bohaté zkušenosti. Zároveň vítal odbornou diskusi o nových terapeutických přístupech. V ordinaci se mnohdy setkávali lidé mnoha národností a profesor Lewit dokázal komunikovat se všemi současně. Mluvil plynule česky, německy, anglicky a francouzsky. Léčil pacienty a vedl stážisty až do svých 96 let, do června roku 2012. Ukončení své ordinace komentoval takto: „Žil jsem v iluzi pracovní nesmrtelnosti, ale nyní jsem se rozhodl respektovat svůj věk. Prosím pacienty, aby ho respektovali také.“
Za svůj život obdržel mnoho odborných ocenění. V roce 2005 byl jmenován čestným členem FIMM. V roce 2006 získal čestný titul „honoris causa“ na Lékařské Univerzitě v polském městě Lodž a v tomto roce mu byla také udělena Purkyňova cena ČLS JEP. V roce 2011 obdržel čestné členství udělené Společností rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS JEP.
Karel Lewit zemřel 2. října 2014 v klidu svého domova v Dobřichovicích ve věku 98 let.
Zdroj: www.karellewit.cz