DOLNÍ POBEROUNÍ – V posledních letech čím dále více slýcháme informace, že se počasí výrazně, a nejspíše i nenávratně mění. Určitě si vzpomínáte na celonárodní rekord z roku 2012, který zaznamenala vystudovaná bioložka Zdeňka Polanecká na své meteorologické stanici v Dobřichovicích. Od té doby jsou debaty o klimatu častější. Jak vidí současné počasí žena, jež ho sleduje téměř čtyřicet let?
Zcela jasně. Podle výsledků se přiklání k tomu, že jev oteplování je opravdu patrný i v našem regionu. „Máme za sebou horké léto nejen v roce 2012, kdy padl celostátní rekord, ale také v letech 2013, 2015, 2018 a 2019, přičemž nejvíce charakteristický zmiňovanému tvrzení byl loňský rok, kdy nejen proběhlo horké léto, ale také jsme z něj náhle přešli do zimy,“ popisuje amatérská meteoroložka, která pod hlavičkou hydrometeorologického ústavu v Praze pozoruje a měří počasí od roku 1999. Sama se mu ale věnuje mnohem déle.
Podzim roku 2023 byl vskutku netradiční. „V říjnu panovaly teploty i nad 27 °C, v listopadu se rtuť teploměru dotkla 18 °C. Začátkem prosince sice zima pohrozila krátkým obdobím ranních nízkých teplot kolem minus 5 °C, jeden den ranní teploty dosáhly minus 15 °C, a sněhovou pokrývkou dvacet centimetrů. Ale toto období vydrželo jen první týden v prosinci, druhá dekáda už vykazovala teploty kolem 9 °C. Dokonce jsem 13. prosince naměřila mezi ostatními meteorologickými stanicemi rekord přes 10 °C, den nato ještě o stupeň výše,“ uvádí paní Polanecká.
Co přijde v budoucnu?
Výrazné výkyvy počasí byly zaznamenávány od nepaměti, ale podle klimatologů extremita znatelně narůstá. Zkracuje se přechod mezi obdobími, léto trvá téměř do listopadu. Odborníci i nevědečtí pracovníci v minulosti počítali s tím, že každé roční období u nás trvá zhruba tři měsíce. To už neplatí. Světové konference o globálním oteplování (2015 v Paříži, 2021 v Itálii či 2023 v Dubaji) uvádějí jako důvod oteplování planety emise skleníkových plynů, a proto jsou všechny země vyzývány k omezení fosilních paliv (ropa, uhlí a zemní plyn) s cílem udržet oteplování pod hranicí 1,5 °C. „Vědci spočítali, že do roku 2100 se svět ohřeje o 2,7 °C. Současná hodnota jevu je 1,1 °C. Zatím se ale experti na názorech o snižování emisí nedohodli,“ říká Zdeňka Polanecká, která se o klima zajímá nad rámec svých dennodenních povinností.
Kterým rostlinám dát přednost
Změnu klimatu můžeme vnímat na našich zahradách. Podle vystudované bioložky to bylo znatelné zvláště loni, kdy teploty v říjnu a listopadu byly doslova jarní, proto ještě do začátku prosince nebyly stromy bez listů, např. zimolezy, vrby a javory. V listopadu dokonce kvetly růže, podruhé zimolezy, magnolie měly pupeny a tráva byla zelená jako během druhého ročního období.
V poslední době provádějí odborné ústavy výzkum a šlechtění nových odrůd rostlin odolávajících vyšším teplotám (kukuřice či obiloviny). Propagují také vysazování smíšených lesů s převahou listnáčů, ne pouze smrkových monokultur, které se při silnějším větru vyvracejí. Tyto změny by měly zasáhnout také okolí Berounky.
Pro naše zahrádky je důležité dodržovat zásady střídání plodin kvůli vyčerpání živin i škůdcům zabydleným v půdě. A pokud je to možné, dávat přednost biologickému boji proti nim před ošetřením chemií.
Pranostiky je třeba brát s nadhledem. Pozorujte ale zvířata či rostliny
- Komáři před bouřkou bodají jako diví.
- Včely těsně před bouřkou útočí a houfně se vracejí do úlu.
- Když slepice běhají do pozdního večera, bude druhý den pršet, zobou-li i v dešti, déšť potrvá delší dobu.
- Pokud motýli za rosy sedají na květiny, bude hezky.
- Cítí-li myši krutou zimu, stahují se do sklepů, kůlen a stájí.
- Vlaštovky létají nízko při zemi, když bude pršet (tlak vzduchu klesá, hmyz se pohybuje níže a vlaštovky ho loví).
- Mravenci před deštěm prchají do svých hromad.
Před bouřkou
- Květy svlačce se zavírají.
- Sedmikrásky sklánějí květy.
- Pampelišky a květy měsíčku se také zavírají.
- Když se na listu kontryhelu objeví kapka rosy, bude hezky.
