ŘEVNICE – Když vítěz Ondřej Brožík dorazil do cíle závodu Brdský Meandr MTB 195 km, byl jsem upřímně překvapen. Nejenže o dvě hodiny vylepšil stávající rekord trasy, ale on ani nevypadal jako vytrvalostní cyklista. Svou mohutnou svalnatou postavou připomínal spíš kulturistu.
Překvapen jsem byl pak o to víc, když mi prozradil, že to byl jeho první závod na kole na podobnou vzdálenost v životě a že se kulturistice dříve skutečně intenzivně věnoval.
Aby toho nebylo málo, navrch přidal informaci o své účasti na extrémním vytrvalostním závodě 1000miles, na který jsem byl také přihlášen. Tak bezva uvidíme, se na startu.
V cíli za necelých 9 dní
S Ondrou jsme se na startu závodu skutečně potkali a mně bylo jasné, že je to naposled, co se vidíme. Zatímco mou ambicí bylo vůbec dojet do cíle, v Ondrovi jsem viděl potenciálního vítěze. Oba jsme jeli Severní trasu – klasickou, původní a obecně považovanou za nejtěžší svého druhu ve Střední Evropě.
O její náročnosti jsem měl jasno po pár dnech v terénu. Přestože jsem loni závod na Jižní trase 1000miles úspěšně absolvoval, s tím, co jsem zažíval na Severu, se to nedalo vůbec srovnávat. S pokorou jsem tedy ukončil svou jízdu na poloviční vzdálenosti 500miles a měl jsem aspoň čas sledovat Ondrův boj o vítězství v závodě.
Z polohy jeho trackeru bylo jasné, že má na čele slušný náskok na dva pronásledovatele za sebou. Do cíle mu ale chybělo ještě něco přes 200 kilometrů a stát se mohlo cokoliv. Zvlášť když mi přes WhatsApp napsal, že má od sedla zadek sedřený do krve, pořádně necítí prsty u rukou a před chvílí se ve velké rychlosti na louce vysekal.
Nakonec Ondra do cíle, navzdory všem obtížím, jako první skutečně dojel. Povedlo se mu to v úctyhodném čase 8 dní 18 hodin a 42 minut. Denně zvládl z trasy ukrojit v průměru 190 kilometrů.
Stoprocentní disciplína
A jak se vlastně Ondra k závodu dostal? „Ještě na Nový rok jsem ani nevěděl, že nějaký bikerský ultra maraton 1000miles existuje. Shodou odolností jsem v tu chvílí hledal novou životní výzvu a Míle na mě vyskočily při hledání na Google. Projel jsem si webové stránky, zkouknul nějaká videa a hned jsem měl jasno. Musím být u toho! Ve startovní listině Severní trasy se zrovna v tu chvíli uvolnilo asi 10 míst a já jsem se mohl přihlásit,“ říká Ondřej Brožík.
Ve chvíli, kdy měl jistotu startovního čísla, pustil se do tréninku. Do té chvíle na kole spíše řádil ve sjezdech a denně neujel víc než 50 kilometrů. Přípravu vzal tedy s maximální vážností. Sám k tomu poznamenává: „Jestli o sobě mohu něco prohlásit, tak asi to, že jsem zvyklý dělat věci na 100 procent, a to jak v podnikání, sportu, tak v rodinném životě. Nejdůležitější je podle mě disciplína. Na 1000miles jsem se proto cíleně připravoval prakticky každý den. Měsíc před startem jsem se cítil připravený. Chybělo mi ovšem srovnání s někým, kdo podobné ultra maratony jezdí pravidelně. Proto jsem se přihlásil na Brdský Meandr, kde jsem si potvrdil dobrý pocit z přípravy.“
S kolem na zádech
Necelých 200 kilometrů v Brdech je pochopitelně něco jiného než 1600 kilometrů přes hory cestou necestou skrz celé Česko a Slovensko. Zač je toho loket, poznal Ondra hned první dva dny. „Od startu jsem se držel s kluky, co jeli na špici, a pořád čekal, kde si na chvíli odpočineme. Nakonec z toho bylo přes 400 najetých kilometrů nonstop. Když jsme se pak uložili ke spánku, paradoxně jsem nemohl usnout. V dalším průběhu se mi spaní už srovnalo. Až do kontrolního stanoviště na metě cca 1000 kilometrů jsme přijeli víceméně ve třech. Ti dva pořád nechápali, jak jim s tak naloženým kolem mohu stačit,“ vypráví Ondřej Brožík.
Ondra jim nejen stačil, ale v dalších sto kilometrech jim výrazně ujel a de facto rozhodl o svém vítězství. Poslední dva dny ho trápily všechny možné obtíže, a to jak zmiňované zdravotní, tak defekty na kole, a především nepříznivé počasí. „Po bouřkách bylo na trase mnoho polomů. Výživné bylo taky bláto na polních cestách. V jednu chvíli mi tak obalilo kolo, že jsem ho musel po té cestě snad dva kilometry nést. Ani na chvilku mě ani v takových chvílích nenapadlo vzdát,“ uzavírá Ondřej Brožík.
Vítězství pro Sofinku
Ondrův příběh má totiž daleko hlubší než jen sportovní rozměr. Na 1000miles se přihlásil s cílem nejen dojet, ale také někomu pomoci. Vybral si zdravotně znevýhodněnou malou Sofinku. Sofinka je velká bojovnice, ale sama tento boj nezvládne. Ondra se rozhodl, že Sofince věnuje prostřednictvím nadace Srdce na pravém místě 50 Kč za každý ujetý kilometr na 1000miles.
Svou jízdou navíc odstartoval cyklovýzvu, jejímž cílem je společně najet 100 000 kilometrů a vybrat pro Sofinku další prostředky.
Do této cyklovýzvy, která pokračuje až do konce srpna, se můžete zapojit i vy. Veškeré informace najdete na https://www.akcesrdce.cz/.
Text: Jan Schlindenbuch
