Jméno Lata Brandisová znají většinou jen milovníci koní a dostihového sportu. A je to velká škoda. Nejen proto, že je dodnes jedinou ženou, která vyhrála Velkou pardubickou.
Byla to tehdy obrovská událost. V neděli 17. října 1937 se konal 56. ročník Velké pardubické. V předchozích letech vyhrávali závod Němci, jejich tlak v naší zemi sílil. I proto byli lidé tolik nadšeni, když hlavní závod nejtěžšího dostihu v Evropě vyhrála právě Lata Brandisová se svou desetiletou klisnou Normou. Všichni oslavovali vítězství „naší slečny“, bohužel to ale byla její nadlouho poslední radost.
Brandisovi v Řitce
Marie Immaculata Brandisová (nikdo jí neřekl jinak než Lata) se narodila v roce 1895 do šlechtické rodiny Brandisů, pocházející z Tyrolska. Brandisové byli spřízněni s rody Kinských i Schäfferů. Předek Oktavián Josef hrabě Kinský byl jedním ze zakladatelů Velké pardubické. Lata vyrůstala se svými osmi sourozenci na zámku v Řitce u Prahy, kde rodina měla také chov koní. Dívka se věnovala jezdectví a kromě velkého vítězství dosáhla v Pardubicích také dalších výborných výsledků.
Hlavní ale je, že díky ní se dnes mohou dostihů účastnit i ženy. Právě kvůli startu Laty se pořadatelé obrátili na anglický Jockey Club, aby ženám povolil závodit.
Nedobrovolné stěhování
Během válečných let rodina přežívala, jak mohla. „Brandisovi se přihlásili k českému občanství, za války z principu nechtěli mluvit německy, a tak hovořili špatně česky,“ říká Jan Pospíšil, prasynovec Laty Brandisové a současný majitel zámku Řitka.
Krušné válečné roky vystřídalo ještě horší období. V roce 1949 se Lata při pádu z koně zranila, takže už nemohla dál jezdit. A roku 1953 musela se dvěma sestrami statek v Řitce opustit, všechen majetek jim zabavili komunisté.
Stárnoucí ženy byly nuceny žít na chatě v Bojově uprostřed lesa, kde nebyla voda, topení ani elektřina. „Nikdy si ale nestěžovaly. Neměly to v povaze,“ říká Gabriela Křístková, manželka současného majitele zámku v Řitce. A její manžel Jan Pospíšil dodává: „Koně už nikdy neměly. Ale vzaly si s sebou ze zámku třeba šedesát slepic. Úplně všechno tady nenechaly.“
Pospíšil dále vzpomíná, jak v Bojově u tety trávil prázdniny. „Bylo to hezké období. Abych nezlobil, dala mi Lata pušku a náboje a já celý den venku střílel.“
Lata Brandisová zemřela v roce 1981 u svých příbuzných v rakouském Reitereggu, kde je také pochována.
Zámek Řitka v současnosti
Rodina dostala zámek zpátky v restituci po roce 1989. Jeho stav byl žalostný. „Za socialismu všechno chátralo. Majitelé se pokoušeli o rekonstrukce, ale nedopadly dobře,“ říká Pospíšil. Postupně tak statek opravuje, jak se dá.
A ožívá tu také odkaz Laty Brandisové. Majitelé založili v roce 2005 jezdecký klub Norma, který pojmenovali po slavné klisně. „Lata by měla určitě radost,“ říká Gabriela Křístková. Na zámku zřídili muzeum, pamětní místnost, kde je k vidění například podkova z vítězného závodu, Latin jezdecký oblek nebo její občanský průkaz.
Co najdete na zámku Řitka
- Muzeum Laty Brandisové (otevřeno dle telefonické dohody pro skupiny nebo jednotlivce na telefonu 608 822 314, i s výkladem).
- Jezdecký klub Norma, z. s.
- Kroužek Mladý adept myslivosti.
- Zámecké prostory jsou k dispozici pro různé oslavy nebo svatby.
- Konají se tu koňské akce (Hubertova jízda, Derby Řitka, Pólo exhibice), akce pro děti a veřejnost (Pochod Řitka, Pochod za poníkem, koncerty, závody v orientačním běhu) i pravidelné akce (vázání adventních věnců nebo mše svatá u hrobky).
Víte, že?
- 7. března vyjde v Londýně kniha o Latě Brandisové, chystá se i český překlad.
- Vznikla reportáž z cyklu Příběhy předmětů v České televizi, jmenuje se Podkova Laty Brandisové. Natočil ji Václav Žmolík, který je spřízněn s jezdkyní a trenérkou Martinou Růžičkovou, jež Latu velmi obdivuje.
- Informace najdete na webu zamekritka.cz a na facebookovém profilu Zámek Řitka.
Lucie Hochmalová
