Sto let uplyne letos v říjnu od tragické smrti pilota, mistra letecké akrobacie a průkopníka československého letectví Zdeňka Lhoty. Byl prvním Čechoslovákem, který v civilním letadle naší tehdejší výroby překonal kanál La Manche. V Černošicích, kde od dětství žil a které miloval, je po něm pojmenovaná ulice. V říjnu zde jeho poměrně krátký život připomene výstava.
„Narodil se v Karlíně 3. 5. 1896 jako syn známého advokáta. Byl podnikavý a společenský, vynikal průbojností a organizačním talentem,“ píše ve své knize 1914–1918 Horní Černošice a Dolní Mokropsy v 1. světové válce tamní pamětník Hubert Poul.
Když byly Lhotovi čtyři roky, přestěhovala se rodina do Černošic. Přes léto pobývala ve vile č. p. 466, kde příbuzní Zdeňka Lhoty žijí dodnes. Jeho vztah k tomuto místu připomínají dvě pamětní desky. Od roku 1991 nese ulice lemující železniční trať opět i letcovo jméno.
Zdeněk Lhota vystudoval Právnickou fakultu UK a získal titul JUDr., profesně působil jako advokátní koncipient. Právu se věnoval paralelně se svou vášní pro létání a automobilismus. Počátkem roku 1920 založil s dalšími více než dvaceti společníky, mezi nimiž byl i tehdejší legační rada a pozdější ministr zahraničí Jan Masaryk, leteckou společnost Falco. Působil jako její ředitel. Účelem bylo provozovat leteckou a automobilovou dopravu, letecké produkce a reklamy. A také školit další letce. Lhota sám byl jedním z prvních žáků. V srpnu 1920 úspěšně absolvoval před zkušební komisí Československého aviatického klubu civilní pilotní zkoušku I. stupně. Stal se tak vůbec prvním člověkem, který získal oficiální civilní pilotní licenci.
Mezinárodní úspěchy
Lhota létal s mimořádnou zálibou a stále se zdokonaloval. To mu otevřelo dveře k osudové spolupráci s mladou vysočanskou továrnou Avia a jejími konstruktéry Pavlem Benešem a Miroslavem Hajnem. Už na podzim roku 1920 se konala 1. mezinárodní letecká výstava v Praze, kde zazářil legendární dolnoplošník Avia BH-1. Zdeněk Lhota se stal jeho dvorním pilotem a v následujících letech s letadly řady BH dobýval pro Československo mezinárodní úspěchy. V roce 1923 v Bruselu vyhrál s Avií BH-5 mezinárodní závod o pohár belgického krále Alberta I. a u nás cenu prezidenta republiky. Získal rytířský řád rumunské koruny. Podobných vyznamenání měl několik.
V roce 1924 letěl rekordních 1 200 km bez mezipřistání a také jako první československý pilot v historii přeletěl kanál La Manche v civilním letadle československé výroby.
Dne 27. 6. 1925 se JUDr. Zdeněk Lhota oženil a dále nejraději pobýval v Černošicích, byť měl krásnou vilu na Hradčanech.
Tragédie u Říma
V říjnu 1926 odjela československá výprava do Itálie obhajovat prestižní pohár Coppa d’Italia na letiště Montecelio u Říma. Právě tato cesta se mu stala osudnou.
Konkrétně 8. října se Lhota s mechanikem Rudolfem Volejníkem rozhodli otestovat upravený stroj Avia BH-11C v kritické situaci. Tehdejší tisk o tom psal: „Vystoupil do výše jednoho tisíce metrů, odkud zamířil aparát k zemi v ostrém střemhlavém letu. Když ve výšce padesáti metrů nad zemí začal stroj vyrovnávat, nastal vteřinový moment hrůzy. Ohromný tlak vzduchu odtrhl plátěný potah levého křídla, konstrukce nevydržela a křídlo se s praskotem zlomilo. Aparát se v plné rychlosti zřítil k zemi, kde se roztříštil. Smrt obou letců byla okamžitá.“ Odešel pilot džentlmen, hlásal titulek v časopise Letectví o pár dní později.
