ŘEVNICE – Není tomu ani rok, kdy na kraji Řevnic v těsném sousedství Letů vznikla nádherná přírodní lokalita. V místech zvaných V Tůních, kde dříve bylo jen bahno, rákosí a náletové dřeviny, je dnes šest nových vodních ploch. Tento unikátní biotop je domovem mnoha druhů ptáků, obojživelníků i hmyzu.
Kolem tůní vede Fabiánova naučná stezka. Začíná i končí na řevnickém náměstí a měří celkem 11 kilometrů. Její čtvrté zastavení má příznačný název Tůně. Během procházky se můžete podívat na okraj tůní, ale jen velmi opatrně, abyste neporušili přírodní prostředí. Pokud chcete na vlastní oči zahlédnout alespoň část vodních ploch, zkuste to z ulice V Luhu. Když půjdete z Řevnic, odbočte těsně před křižovatkou s ulicí V Tůních. Druhou možností je pozorovat oblast z výšky z různých míst v Tyršově ulici.
Ochrana přírody
Tůně vznikly v místě, kde pamětníci zažili slepé rameno Berounky. V zimě se sem chodilo bruslit a v létě na proutí pro výrobu košíků. Postupem času se vodní plochy začaly plnit bahnem z tlejících rostlin, vysychat a zarůstat. Celá lokalita o velikost 10 hektarů se stala prakticky nepřístupnou. Nejen že se do ní nedalo pořádně dostat, nebylo zde ani nic k vidění. Pro Řevnice, a vlastně i celé Poberouní, se přitom z hlediska zachování rozmanitosti přírody i udržení dobrého vodního režimu v krajině jednalo o velmi významné území.
Stačilo málo a toto krásné přírodní území by znovu nevzniklo. O obnově tůní se na řevnické radnici poprvé začalo uvažovat už v roce 2008, tehdejší snahy se však z různých důvodů nepodařilo dotáhnout do zdárného konce. Realizace se nedočkaly ani další úvahy a aktivity. Zlom nastal v roce 2021, kdy se vedení města povedlo na akci Vodní tůně na slepém rameni Berounky získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí ČR přesahující sedm milionů korun. Byla poskytnuta především za účelem ochrany přírody a péče o ni a posílení přirozené funkce krajiny.
„Získáním dotace, která ze sta procent pokryla náklady, jsme zachránili část této jedinečné přírodní lokality pro příští generace. Podmínky dotačního titulu nám nedovolily realizovat původní záměr zpřístupnění tůní široké veřejnosti po naučné stezce. Biotop slepého říčního ramene musí podle odborníků ze Státního fondu životního prostředí zůstat co nejvíce přírodní, bez zásahů a rušení ze strany člověka. Bylo nám rovněž výslovně zakázáno vysadit do tůní jakékoliv ryby. Jejich přítomnost by byla hrozbou pro vzácný hmyz i obojživelníky,“ vysvětluje řevnický starosta Tomáš Smrčka a dodává: „Nové tůně vznikly na pozemcích ve vlastnictví města, podstatná část je však na soukromých pozemcích. Ta se zatím revitalizace nedočkala; nicméně nově připravovaný územní plán města dává místu naději i do budoucna. Zajímavé také je, že při realizaci byly vytěženy tisíce metrů krychlových bahna a zeminy. Výborně posloužily při rekultivaci bývalé skládky nad Řevnicemi.“
Ptačí ráj
Jak obnova tůní vypadala a co je jejím výsledkem? Nejdříve byly v období vegetačního klidu odstraněny vybrané náletové dřeviny, především bezinky a vrby. Následně bylo nutné vybagrovat šest různě velkých a hlubokých vodních ploch. Jsou napájeny podzemní a dešťovou vodou stékající z okolních kopců. Došlo také ke zmenšení plochy porostlé rákosím, aby se vodní plochy prosvětlily. V jejich březích vysadili několik nových stromů a keřů a místy vyseli luční trávník. Část pokácených dřevin byla ponechána na místě a slouží jako přirozený úkryt živočichům. A o ty jde v tůních především.
Nejviditelnějšími obyvateli jsou ptáci. Toto místo má pro ně obrovský význam. V průběhu roku se jich objevují desítky druhů. Menší část tu trvale hnízdí, většina se u tůní zastavuje na svém tahu přes Českou republiku.
Jan Schlindenbuch, Řevnice
