Hovořili jsme spolu o cestování a rybolovu, ale také o nabídkách rolí od místních ochotníků, které bohužel z časových důvodů nemohl přijmout, protože 25 krát do měsíce hraje v divadle. Jeho poslední premiérou byla Terasa v Divadle Bez zábradlí. A do toho točí v televizi, učí se texty, cestuje… Nebo odpočívá u chytání ryb. Rozhodně se však nenudí!Hodně cestujete. Kde jste byl naposledy?
Teď jsem byl v březnu v Thajsku a v Kambodži. Bylo to úžasný. V Thajsku jsem byl poněkolikáté, ale v Kambodži poprvé. Byl jsem nadšený – je to země neposkvrněná turismem. Pozná se tam, jak se kdysi žilo – než tam byly hotely a servis pro turisty. Lidé jsou tam příjemní, milí a ochotní, nezkažení civilizací. Tentokrát, protože jsme jeli do Kambodži poprvé, jsme využili služeb malé, ale spolehlivé cestovky Metatour. A bylo to bez rybaření. Zachytal jsem si ale v Thajsku, kde je uměle zarybněné jezero Bung san Lan nedaleko Bangkoku patřící jednomu Francouzovi.
Používáte moderní techniku při lovu ryb?
Pokud se jezdí na velké sumce, jako např. do Španělska, tak se používají echoloty. Ty přesně ukáží, kde ryby jsou a jak jsou veliké. Využívají se na velké ploše, nebo ve velkých hloubkách. Ale v Thajsku jsem si sedl jen tak s prutem, stejně jako tady u Berounky.
Máte nějaké „své“ místo u Berounky?
Chodím tady nad jez, nebo do Řevnic pod kemp, anebo někam jinam.
Je to u rybářů stejné jako u houbařů, že neradi prozrazují místa, kde „rostou“?
Ne, tak to není, protože v lese se člověk snadno ztratí, kdežto tady sedíte u vody, kde vás každý vidí, takže ví, kde sedíte…
Ale tady to bývá dost zarostlý….
No dobře, ale já nesedím v kopřivách, abych nebyl vidět, to by mě ani moc netěšilo.
Tady na Berounce asi nejsou takoví sumci, jaké jste lovil ve Španělsku na řece Ebro. Jeden měl, pokud se nepletu, 218 cm….
Každá voda má něco. Tady je příjemné posezení a i malý kapr vám udělá radost. Do zahraničí se jezdí na velké ryby – sumce nebo kapry. Na Berounce jsem chytil průměrné kapry, největší kolem 60 cm. Ale já nemám rád organizovaný rybolov nebo závody. Na ryby si jezdím odpočinout, ne soutěžit. Pokud jezdíme s přáteli, máme radost i z toho, co chytne ten druhý. I když závist tam samozřejmě je (říká s úsměvem). Jezdíme většinou do míst, kde není problém chytnout velkou rybu. Nemám rád zájezdy, kdy se jezdí pro maso, třeba do Norska. Já ani ryby moc nejím.
Když se vrátíme k cestování…
Miluju Asii, hlavně Mongolsko – jezdíme tam rádi na ryby. Je to úžasná země, která je rybářským rájem – jsou tam řeky průzračný, čistý. Jsou tam obrovské ryby. Jezdíme tam většinou na tajmeny, což je obdoba naší hlavatky. Chytil jsem největší 136 cm. Byl to úžasný zážitek. Doufám, že se tam ještě podívám. Z Mongolska jsem se jednou podíval do Číny a to byl hlavně kulinářský zážitek, protože čínská kuchyně je něco fantastického. Potom jsme navštívili státy, které jsou kolem Thajska, protože Thajsko je takový výchozí bod, kde se rád aspoň týden zdržím, než vyrazíme dál – ať je to Malajsie nebo Indonézie. Také jsme letěli z Thajska na Filipíny, které mne naprosto ohromily, jak je to nádherná a rozmanitá země.
V kufru nebo baťohu mám vždy rybářský prut. Pokud je možnost, vytáhnu ho, zachytám si a ani není důležitý výsledek jako to, že jsem u vody.
Do Ulanbátaru létáme většinou přes Moskvu. Z Ulanbátaru pak letíme asi 2 – 3 hodiny místní linkou. Pak nás čeká cesta autem někdy 10 i 15 hodin. Většinou je to auto, které se po pár kilometrech rozpadne, šoféři jsou ale velice zruční, často dokáží zázrak a auto s jedním šroubovákem a kladivem na místě spraví. Cestování je obtížnější, protože tam nejsou silnice, jezdí se po stepi, přes hory a řeky. Zpočátku jsem se divil, proč mají auta vypolstrovaný strop. Po pár kilometrech jsem zjistil, že je to nutnost…
V Mongolsku jezdíme na předem vybranou řeku, kterou znám sám nebo byla doporučena od známých – zpočátku jsem tam jezdil za svým kamarádem, který pracoval v Ulanbátaru v geologické společnosti. Dříve jsme vyráželi jen se stanem, vybavením a zásobami, které jsme unesli. Teď několikrát jsem byl s cestovní kanceláří, která se specializuje na rybářské zájezdy do Mongolska – jmenuje se Ingol, nebo s mongolskou rybářskou cestovkou Nemethtour. Tam je to už velice komfortní a vybavené – spí se v jurtách nebo v malých srubech. Dokonce tam není problém se zásobami jídla a pití, všechno je hned na břehu řeky.
A fotíte?
Fotím a v posledních letech i filmuji. Doma si filmy sám stříhám a doplňuji muzikou, a pak s tím „otravuju“ známé (smích). Když se vrátím z Thajska a mám natočených 15 hodin, málokdo to vydrží! (bt)