DOLNÍ POBEROUNÍ – Práce myslivců je celoroční záležitost. Kromě toho, že se starají o zvěř, fungují také jako ochránci přírody. Ostatně už skoro před šedesáti lety si tehdejší českoslovenští myslivci stanovili svůj hlavní cíl: zachovat dalším pokolením všechny druhy zvěře. A o to usilují i dnes.
Jejich činnost vychází ze zákona o myslivosti. „Z definice myslivosti je zřejmé, že naší snahou je udržitelným způsobem hospodařit v honitbě s přírodním bohatstvím, které zde máme. Jde nejen o stavbu a údržbu krmelců, slanisek a dalších mysliveckých zařízení, ale také o přípravu mladých adeptů myslivosti, zabezpečení jejich roční praxe v honitbě a jejich zkoušky z myslivosti. Součástí je také péče o drobná myslivecká políčka a celoroční snaha o zajištění jadrných, dužnatých a objemových krmiv pro zvěř v období strádání. Naštěstí máme velmi dobrou spolupráci s vlastníky honebních pozemků a také se subjekty, které honební pozemky obdělávají,“ sdělil předseda Mysliveckého spolku Mořina Jan Mládek.
Hlavním cílem myslivců je tedy péče o zvěř, její zdraví a o to, aby nestrádala zejména v zimních měsících. To ostatně potvrzují i členové Mysliveckého spolku Řevnice: „Myslivost není jen lov zvěře. Je to především celoroční práce dobrého myslivce, péče o zvěř a praktické naplňování všech důležitých chovatelských zásad, kterými vyjadřujeme svůj vztah k přírodě. Náš spolek tvoří lidé s mnoha různými dovednostmi, jichž využíváme k péči o naši honitbu.“
Také liteňští myslivci se o své honitby starají během celého roku. „Staráme se o životní podmínky zvěře, v zimním období ji přikrmujeme, zakládáme pro ni políčka, budujeme napáječky, sázíme stromy a keře jako kryt i potravu. Také se snažíme o její klid. Dbáme, aby byla v udržitelných stavech z hlediska počtu i sociální struktury. Regulujeme to prostřednictvím plánovaného lovu,“ uvedla předsedkyně Mysliveckého spolku Liteň Kamila Kaasová.
Zvěř je v lese stále, a tak ani činnost myslivců nikdy nekončí. V podstatě se nedá určit, kdy je jí nejvíce, každé roční období s sebou nese určitý podíl pracovního nasazení. Přece jen ale nepatrně více aktivit mají myslivci v období strádání zvěře, tedy v prosinci, lednu a únoru. „Na jaře a v létě především kontrolujeme louky a pole, aby na nich v období sečí nebyla žádná mláďata. Na podzim opravujeme krmná zařízení, připravujeme zásoby krmiva na zimu a dostatek sena do krmelců. A v zimním období zajišťujeme hlavně příkrmy v krmelcích a senících. Celoročně je to samozřejmě snižování škod zvěří na lesních nebo zemědělských pozemcích, které mohou nastat v důsledku změny stávaniště (tedy území, po kterém se podle ročního období pohybuje jednotlivý kus) nebo vlivem přemnožení jednotlivých druhů zvěře,“ popisuje Jan Mládek. I v lese je důležité období Vánoc, kdy se všichni myslivci snaží, aby obyvatelé lesů a luk měli hojnost, seno v krmelcích, zrní, sůl a mrkev s jablky na přilepšenou.
Myslivci fungují v mnoha obcích
V Řevnicích začali myslivci působit v roce 1948, posledních osm let jsou sdruženi v mysliveckém spolku. Kromě toho, že každoročně obnovují a udržují Řevnický les a myslivecká zařízení, pořádají také společenské akce pro děti i dospělé. Jde třeba o poslední leč nebo dětský den se soutěžemi u lovecké chaty. Navíc každý pátek běží kroužek s názvem Pojďte s námi poznávat přírodu.
Mořinský myslivecký spolek spolupracuje s obecním úřadem Mořina a Mořinka, s místní základní školou a zemědělským družstvem. Myslivci mají na starosti 1 450 hektarů od Karlického údolí po Karlštejn a na chodu spolku se aktivně podílí 18 členů. „Jisté specifikum je možné vidět v tom, že naším mysliveckým revírem prochází mnoho turistických tras, tím pádem je tu vyšší koncentrace lidí a turistů pohybujících se v přírodě, a samozřejmě se přímo dotýkáme rekreačních objektů, jako jsou chaty nebo chalupy,“ říká předseda Jan Mládek.
Kromě výše zmíněných existují v našem okolí také další spolky: Myslivecké sdružení Český kras, Myslivecký spolek Skalka Černošice, Myslivecký spolek Drábov Beroun, Myslivecký spolek Tetín Jarov, Myslivecký spolek Tetín Koněprusy, Myslivecký spolek Ostříž Vinařice, Myslivecký spolek Háje Králův Dvůr, Myslivecký spolek Zelený hájek Černošice a Myslivecké sdružení Český kras se sídlem v Karlštejně.
S čím se myslivci potýkají
V honitbě se vyskytují tyto druhy zvěře: srnčí, mufloní a černá zvěř. S posledně jmenovanou jsou spojeny největší trable, vždyť přemnožení divočáci jsou nejčastěji zmiňovaným problémem v celé republice, na zemědělských plodinách páchají velké škody. „Děje se to převážně z důvodu množství pěstovaných plodin (primárně kukuřice). U nás samozřejmě také, ale všichni členové se velmi poctivě snaží o redukci černé zvěře,“ ujišťuje Jan Mládek.
Myslivci pořádají na černou zvěř časté naháňky a snaží se eliminovat škody způsobené na majetku obcí a občanů. Jen v uplynulých čtrnácti dnech se konaly naháňky v okolí Řevnic, kde bylo uloveno třináct divokých prasat, ve Svatém Janu pod Skalou, ve Vráži u Berouna, v Hostimi, Brdatkách nebo v okolí Dědu nad Berounem.
Naopak drobná zvěř na celém území republiky téměř zmizela vlivem civilizačních faktorů a mimo jiné také kvůli chemizaci zemědělství a velkoplošnému hospodaření. Například zajíc potřebuje pestrou stravu a v padesátihektarovém lánu prakticky hyne hlady.
Další potíží je negativní postoj veřejnosti vůči myslivcům. Může za to i malá informovanost o tom, co přesně dělají.
„Co nás ještě trápí? Život přináší celou řadu těžkostí. Myslivci nejen že platí nájemné za každý hektar pronajaté honitby, ale jsou také povinni hradit škody způsobené zvěří na lesních porostech a polních plodinách. Pro aktivního myslivce není výkon práva myslivosti žádná legrace. Jde o značně nákladnou činnost s tím, že se finanční zátěž trvale zvyšuje. Jak jsem již uvedl, díky za naše vlastníky honebních pozemků,“ dodává Jan Mládek.
Jak se chovat v lese a na louce?
Možná vás to dosud nenapadlo, ale i vy můžete myslivcům pomoci. Stačí, když budete v přírodě dodržovat jednoduché pravidlo: budete ohleduplní a uctiví. Mezi to samozřejmě patří nevyhazovat odpadky a zbytky jídla v lese, chovat se tiše a nerušit zvěř v noci, brzy ráno a před setměním. Není totiž neobvyklé, že v noci potkáte na lesních pěšinách běžce s čelovkami, psí spřežení nebo cyklisty. Zvěř přitom potřebuje klid, který po celý den nemá, a výsledkem jsou škody okusem na stromcích a plodinách, narušené potravní cykly atd.
Nejdůležitější ale je držet na vodítku své psy a nepouštět je na volno, což je dáno i zákonem. „Zvláště Vánoce v lese jsou specifické zvýšeným pohybem lidí. Pokud v zimě sněží a mrzne, je takový pohyb pro zvěř mnohdy nebezpečný, zejména ve večerních a v ranních hodinách. Majitelé psů si neuvědomují, že psík nakrmený kvalitní potravou a vracející se do tepla prožene třeba srnčí zvěř, a i když ji nedožene, tak ta potom zalehne v mrazu, mnohdy dostane zápal plic a uhyne. Nemyslíme si, že by to pejskař myslel špatně, ale často o tomto problému ani neví,“ myslí si Jan Mládek.
Důležité je také dodržovat pokyny myslivců, a pokud je vydána vyhláška, že v místě bude probíhat společný lov, respektovat toto oznámení a do lesa zbytečně nechodit. Je to pak velmi nebezpečné.