Jméno významného středověkého církevního reformátora, od jehož úmrtí uplyne 6. července 610 let, připomíná i Husova kazatelna, jeden z největších viklanů v Česku. Najdete ho poblíž Sedlčan. My se k němu vydáme z nedalekých Petrovic.
Ves byla založena před rokem 1219 a je spojena s bratry Petrem a Obidenem z Petrovic. Počátkem 17. století patřila Jakubovi Krčínovi z Jelčan. Za zhlédnutí stojí zdejší zámeček, v němž nyní sídlí obecní úřad. Jde o zajímavou patrovou budovu, původní středověkou tvrz, v 17. století upravenou na větší jezuitskou rezidenci. V 19. století byla novogoticky rozšířena o nárožní věžice s cimbuřím.
Začátek stezky vede souběžně se silnicí na Milevsko, z níž po necelém kilometru odbočíte doleva. Čeká vás první zastávka u obřího balvanu zvaného Vrškámen nebo také Čertův kámen. Naučná stezka Petrovicko pokračuje dál přes Ohradu a Obděnice, jednu z nejstarších a historicky nejvýznamnějších vsí Sedlčanska, a Žemličkovu Lhotu k Husově kazatelně (5,5 km). Případně si cestu můžete zkrátit po červené turistické značce (3,5 km).
Mohutnější viklan už nenajdete?
Viklan s názvem Husova kazatelna bývá označován za největší v České republice. Dlouhý je 4 metry, široký 2,5 a vysoký 2,7 metru. Podle místní legendy z něj kázal mistr Jan Hus. Masivní několikatunový balvan volně spočívá poměrně malou plochou na skalním podkladu, proto ho lze velmi snadno rozhýbat. Najdete na něm také prohlubeň, lidově nazvanou obětní mísa. V okolí se nachází řada dalších rozmanitých balvanů, spolu s Husovou kazatelnou tvoří od roku 1977 chráněnou přírodní památku. I proto je Petrovicko právem označováno jako kraj kamenů.
Stezka dál pokračuje přes vísku Skoupý k Divišově jeskyni v drobném lůmku na úpatí Týnčanského krasu zvaného též Kozince. Je součástí systému skládajícího se z 19 jeskyní o celkové délce 270 metrů. Ta Divišova byla objevena v roce 1973, její část nazvaná Bohoušovy lázně je zaplavena vodou. Vede od ní cesta dál na sever přes její nejvyšší bod vrch Křemenice a Týnčany k Radášovu mlýnu (7 km), případně se nabízí zkratka po modré turistické značce kolem potoka Brzina (1 km).
Mlýn U Radášů pochází zřejmě z první poloviny 19. století, budován byl ovšem na starších základech. Je jedním ze 33 mlýnů původně postavených v povodí Brziny. Od 14. století patřil k panství kamýckému a tím i ke hradu Karlštejnu. Na stezce dále minete mlýn Červený i Míkův a zbytky z původní kruhové pece Kabátovy cihelny.
Vytesány do balvanů
Před sebou máte poslední část naučné stezky. Mezi vesničkami Kuní a Kuníček ji obohacuje unikátní křížová cesta, která vznikla na konci dvacátého století z iniciativy akademického sochaře Ivara Kodyma. Jednotlivé výjevy jsou vytesány do místních balvanů.
Stezka se kroutí zpět do Petrovic. Vyplatí se ale zaskočit ještě na nedalekou rozhlednu Kuníček postavenou v roce 2003. Měří téměř 60 metrů a má dva vyhlídkové ochozy. Z nich si můžete dopřát kruhový rozhled na Povltaví, Českou Sibiř, Brdy nebo Šumavu.
Otevírací doba rozhledny v roce 2025
1. 7.–31. 8. denně mimo pondělí 10:00–12:00 a 12:30–17:00
1. 9.–14. 9. sobota, neděle, svátky 10:00–12:00 a 12:30–18:00
NS Petrovicko
27 km
20 informačních tabulí