Většina lidí Karla Šípa viděla třeba ve Všechnopárty, která se vysílá už mnoho let. Moderování ovšem není jeho jediná aktivita. V minulosti působil také jako muzikant. A nyní píše knížky.
Pane Šípe, narodil jste se do umělecké rodiny, už od dětství jste hrál v divadle a v televizních pořadech. Věděl jste, že se chcete této oblasti věnovat i v dospělosti, nebo jste přemýšlel o jiných povoláních?
Naše rodina byla umělecká jen částečně. Tatínek byl herec, maminka administrativní pracovnice. Nelákalo mě být hercem, ale v Ostravě, kde jsme bydleli, bylo už tehdy televizní studio. Často jsem byl zván do různých pořadů. To prostředí, kamery, světla mě velmi zaujaly. A tehdy jsem si řekl, že něco takového bych chtěl jednou dělat.
Nakonec jste vystudoval filmovou školu a začal pracovat v Československé televizi jako produkční. Dnes je to už víc než padesát let. Jak na své začátky vzpomínáte?
Po maturitě na filmové škole jsem nastoupil v roce 1963 do tehdejší Československé televize v Praze jako asistent produkce. Měl jsem už v hlavě různé představy uměleckého rázu, například psaní scénářů, což ale není práce pro asistenty produkce. Dvakrát rád na tu dobu nevzpomínám. Asistenti jsou od toho, aby něco někam přenesli, film k vyvolání do laboratoře, zajistili natáčení reportáže někde v Podkrkonoší… Prostě víceméně administrativní práce, která mě nebavila. Proto jsem u ní dlouho nevydržel.
Jak se tedy stalo, že jste se nakonec ocitl před kamerou? Kdo vlastně vymyslel a pojmenoval pořad Hitšaráda?
Odešel jsem z televize na vlastní žádost v roce 1971. Měl jsem tehdy kapelu a s ní spojené určité představy o další existenci. Ale v televizi jsem měl z dob svého působení řadu známých mezi redaktory. Oni věděli, že jsem schopen napsat menší scénáře do různých magazínů, a tak mě občas využívali jako externího spolupracovníka. Jednou potřebovali do pořadu TKM (Televizní klub mladých) nějakou písničkovou soutěž, hitparádu. Řekli, ať něco zkusím vymyslet, že bych to mohl případně sám nebo s někým uvádět. Vymyslel jsem si název Hitšaráda. Mám rád různé slovní hříčky a přesmyčky. Oslovil jsem svého kamaráda a kolegu z kapely Jaroslava Uhlíře, jestli by se mnou chtěl pořad uvádět. Tak jsme začali.
V té době jste působil jako muzikant v kapele Faraon s Jiřím Schelingerem. Proč jste u muziky nezůstal?
Jirka Schelinger byl velký talent a brzy se zjistilo, že naše poloamatérská kapela mu prostě v mnoha směrech nestačí. Začínali jsme, nikdo nás neznal. Takže když dostal záhy nabídku od Ringo Čecha, odešel za lepším. Měl už rodinu, potřeboval existenční jistotu a tu jsme mu zaručit nemohli. Náhradu za Jirku jsme nesehnali. Byl jsem tím zklamán natolik, že jsem své hudební ambice definitivně pohřbil a muziky zanechal.
Zahrajete si ještě v současné době někdy na kytaru?
Mám doma dvě baskytary. Obě jsem dostal darem. Když mám náladu a jsem sám doma, tak si je zapnu a zabrnkám. Ale věnovat se jim nějak víc mě neláká. Kromě toho můj šestnáctiletý syn Honza hraje už velice dobře na kytaru, má kapelu. Kam se na něj hrabu. Muziku už nechávám víc na něm.
Během uplynulých let jste moderoval mnoho pořadů, v nichž vždy hrál velkou roli humor a vtip. Které z nich máte rád vy sám? A jaký je váš nejoblíbenější film?
Zjistil jsem, že humor je oblast, ve které se cítím mnohem lépe než v muzice. Tak jsem se začal orientovat tímto směrem. Měl jsem k dispozici velké vzory: Jiřího Suchého a celý Semafor, Zdeňka Svěráka a Cimrmany. Proto jsem se snažil o něco podobného, i když v podstatně jiné kvalitě. Dodnes jsem ale velkým ctitelem obou pánů. Pokud jde o filmy, je jich více. Tarantino a Forman, jejich filmy považuji za klasiku, a když mám čas, pouštím si většinou něco z jejich tvorby.
V současnosti moderujete pořad Všechnopárty, kam zvete zajímavé hosty. Jak dlouho se natáčí jeden díl a kolik času věnujete přípravě?
Talk show, jako je Všechnopárty, není zas tak náročná, jak vypadá. Je to čirá improvizace. Rozhovory nejsou nikdy předem připravené, tedy ani příprava nezabere moc času. Všechno záleží na momentální situaci, v jakém rozpoložení jsou hosté. Já se pak pokouším vykřesat z těch rozhovorů něco zábavného. Natáčení v divadle Semafor, kde jsme už čtrnáct let, je standardní. V hledišti jsou platící diváci a jeden díl má zhruba devadesát minut. Z toho se pak k vysílání sestříhá minut padesát. A tak pořád dokola.
Co vás na tom nejvíc baví?
Právě ta jednoduchost. Žádné složité přípravy. Pozvou se vybraní hosté a pak už se děj vůle boží. Něco vyjde lépe, něco méně. To už je riziko tohoto formátu. Ale většinou se podaří z té hodinky a půl vybrat ty lepší okamžiky.
Napsal jste mnoho textů k písním (někde se píše, že víc než 500) a také dvě knížky. O čem jsou?
Jedna je autobiografie, jmenuje se Bavič. Právě v těchto dnech vyšlo její nové vydání. Doplnily ho kapitoly, které v původní verzi nejsou, navíc ilustrované Jiřím Slívou. Ten se podílel i na druhé knížce, která vyšla loni a jmenuje se Karneval paměťových buněk. V ní jsou úvahy na nejrůznější témata, zpracovaná formou jakýchsi fejetonků či sloupků. Těžko se to takhle popisuje, nejlepší je knihu si přečíst.
Máte nějaké pracovní plány na příští rok, nebo moc neplánujete?
Plánování není můj obor. Opečovávám nadále svůj pořad, snažím se, aby stále poutal zájem diváků jako dosud. O žádném jiném projektu neuvažuju, vyšší cíle si nekladu.
Vím o vás, že máte chatu u Berounky. Co vás sem zavedlo?
Na Karlštejnsku jsme si našli rekreační chatu, kam často jezdím v letních měsících už řadu let. Je to hezký kraj, krom toho nepříliš daleko od Prahy, což má mnoho výhod.
Zanedlouho budou Vánoce. Jaké máte na vánoční svátky vzpomínky z dětství?
Místo nějakého vyprávění bych mohl svůj vztah k Vánocům doložit textem písně, kterou jsem kdysi napsal a nazpíval s Jardou Uhlířem. Jmenuje se Vánoce na blátě (text písně je níže, vpravo, vedle atd – Radku, podle toho, kam to zalomíš, pozn. red.)
Co byste popřál čtenářům Zpravodaje Dobnet do nového roku?
Vašim čtenářům bych touto cestou rád popřál nejen klidné Vánoce, ale i vydařený příští rok a také víru, že i když není tak zle, mohlo by být i líp.
Autor: Lucie Hochmalová
Kdo je Karel Šíp
- Hrál na baskytaru v kapele Faraon.
- Moderoval například pořady Hitšaráda, Horoskopičiny, Rozjezdy pro hvězdy.
- Nyní moderuje Všechnopárty.
- Má chatu na Karlštejnsku.