Libuše Rychterová žije v Podbrdech a původní profesí je ekonomka.Přesto, nebo právě proto, se již po řadu let zabývá alternativními metodami – reiki, regresí, konstelacemi nebo problematikou vnitřního dítěte – a nabízí pomoc při řešení problémů v mnoha životních situacích. Už první slova rozhovoru to naznačují.
Loňský rok znamenal velkou změnu. Mnoho partnerských vztahů se rozpadlo. Pokud lidé nemají společný základ, nemohou spolu v této době dál fungovat. Celá společnost se mění, podobně jako příroda. Kdyby nic jiného, tak my lidé si už hodně dlouhou dobu děláme, co chceme, a na přírodu se neohlížíme. Někde se to musí projevit. Vše se vyostřuje, krize je nejen v ekonomické oblasti, už se hovoří i o krizi společenské důvěry. Čemu se divíme? Vždyť ekonomie jsou vztahy mezi lidmi.
Je možné se z krize dostat?
Prvním krokem je krizi přijmout, pak je nutné si uvědomit svoji zodpovědnost v celé situaci a přestat si vyčítat, že jsem krizi způsobil. Platí to v obecné i konkrétní rovině. Krizi vyléčit, ne přecházet.
Má cenu si dávat předsevzetí do nového roku?
Určitě, a nejenom do nového roku. Jen si je nesmím dávat ve stylu „teď, tohle“. V každém případě si musím uvědomit a popřemýšlet, co vlastně chci. A chci to opravdu? Co se stane, když se moje předsevzetí splní? Určitě má význam si svá přání, tužby a plány napsat. Začnu přitom přemýšlet, zda si přeji právě toto. Bezmyšlenkovitá předsevzetí nemají cenu. Koneckonců si je nemusíme dávat pouze prvního ledna!
V té souvislosti mě napadá, jak jste prožívala konec světa?
Víme, že jednou Země skončí, o tom není diskuse. Já mám ráda mýty a pohádky. Pak existují i jiné přístupy, například Keltů, kteří to vůbec neřešili. Hovořili o koloběhu: něco vznikne, jiné současně zanikne. Pokud zanikne Země, vznikne něco nového. Energie se ztratit nemůže, bude existovat dál v jiné formě. Tak jako my. Hovoříme-li o energii, je nutné si uvědomit, že každý člověk ji vyzařuje. Energeticky komunikuje s okolním prostředím. Je důležité, abychom se naučili ji vědomě vnímat, pracovat s ní. Připomenout si a uznat, že jsme malinkatí, ale současně velicí ve svém konání a skutcích. Energii má každý z nás v sobě, jde o tu známou životní sílu, a i ta se v nás neustále mění. Pokud se s ní nepracuje, je to stejné jako s vodou: zatuchne a smrdí.
Je životní energie nějak uchopitelná?
Někdo ji vidí, někdo cítí, slyší nebo jinak vnímá. Lze se to naučit, někteří ji vidí odmalička. V reiki pracujeme s čistou energií bez polarity a sledujeme, co se děje. Každý člověk si sám ověří, jak na něj energie působí. Často se připodobňuje k bílému světlu, které zahrnuje celé světelné spektrum. Reiki je vám k dispozici kdykoli. Pokud má člověk dostatek síly a zasáhne ho stresová situace, pak ji zvládne lépe, než když bude unavený a energeticky vyčerpaný.
Kde energii získáme?
U každého člověka je to nastaveno jinak. Někdo potřebuje fyzicky pracovat, pro jiného je ideální reiki. U reiki je výhoda, že nemusíte přemýšlet o tom, zda tato energie uškodí, nebo pomůže. Jen si musíte pohlídat, zda opravdu pracujete s reiki. Na druhou stranu nelze reiki jenom zkoušet – s touto energií se naučíte pracovat, projdete zasvěcením (což jsou určité rituály), dostanete instrukce a pak s energií ihned pracujete. Zpátky už ale nelze. Pozor – je neúprosná.
Vedle reiki se zabýváte dalšími metodami.
Používám metody, které mají stejný základ. Dostat se k tomu, aby se člověk pročistil, zjistil, kdo vlastně je, a začal fungovat bez představ, ať již cizích či vlastních, typu, co by se mělo. Při hledání sebe sama se nevyhneme ani vyrovnávání s nejrůznějšími traumatickými situacemi, v nichž jsme se zasekli. Připustíme-li si, že vedle našeho života existuje i něco jiného, je možné získat informace a řešení dalšími způsoby. Jsou to metody hlubinné regresní analýzy, systemické konstelace nebo práce s vnitřním dítětem.
V regresi se klienti vrací pod vedením do své minulosti a v procesu vzpomínání si prožijí a uvědomí, co je příčinou jejich zdánlivě bezdůvodného trápení. Nejen to, poznání, pochopení a vyčištění jim přinese úlevu a problém zmizí. Někdy jako mávnutím kouzelného proutku. Při práci s vnitřním dítětem se vracíte do dětství, zbavujete se dětských traumat, která si mnozí z nás nesou až do dospělosti. Najdete tam také takzvané zázračné dítě, samotnou esenci vás samotných. To tvořivé ve vás, které se tolik touží projevit. Uvědomíte si, co se mělo dít a nedělo, že je zbytečné brečet nad rozlitým mlékem, a hlavně přeberete odpovědnost sami za sebe. Z jednoho jediného důvodu, protože už jste dospělí. A to je úžasná úleva. Můžete být sami sebou.
Jak dlouho terapie trvá?
Většinou si zájemci při prvním sezení myslí, že jim pomůžu hned. Přitom je to častokrát dlouhodobá záležitost. Pracuji na principu osobního rozvoje na úrovni vědomí i podvědomí. U každého je to ovšem individuální, s někým se setkávám půl roku, s jinými i šest let. Jsem „archeolog a průvodce lidských duší“.
Jaký bude rok 2013?
Takový, jaký si ho uděláme. Číslo třináct jsem teď podrobně nezkoumala. Je moje oblíbené. Je zajímavé, že společnost se rozděluje na ty, kteří mají třináctku šťastnou, jiní mají smůlu. Důležité je myslet pozitivně a zároveň vidět věci tak, jak jsou. Myslíme si, že pokud se trápíme, nemůžeme být šťastní. Ale to není pravda. Mohu procházet velmi těžkým obdobím a přitom být uvnitř šťastná. Mohu být sama sebou, dělat to, co mě baví. Není však jednoduché hodit za hlavu své představy, které jsme budovali celý život, o tom, jak máme správně žít. Každé malé dítě se učí pustit hračku. To platí i v životě – musíme něco pustit, abychom mohli žít jinak. Jak? To vše přijde samo. Vnitřní spokojenost nám nikdo nevezme. V tom je ta úžasná síla, můžeme žít spokojený život.
Tomáš Hromádka
