V polovině srpna 2002 postihla Dobřichovice, ale spolu s námi i celé údolí Berounky, povodí Vltavy, Lužnice, Otavy a dalších menších řek více než stoletá povodeň.Velká voda přesáhla všechny dosud dokumentované velké vody. Jako všechny povodně přišla i tato nenápadně. Konec července a začátek srpna byl v jižních a jihozápadních Čechách velmi deštivý. Druhá silná vlna srážek přišla ve dnech 11.–13. srpna a vzhledem k vyčerpaným retenčním a kumulačním možnostem krajiny nastal rychlý vzestup hladiny Berounky.
V pondělí 12. srpna v poledne byl vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity – tj. stav ohrožení. Odpoledne došlo k vylití Karlického potoka z jeho koryta nad továrnou a k zaplavení asi 15 domů v Bezručově a Hálkově ulici. Voda v řece stále stoupala, občané bydlící u řeky byli varováni, že hrozí zátopa jejich domů a event. evakuace. Celou noc zasedal povodňový štáb obce a sledoval jak hladina stoupá. Informace z dispečinku Povodí Vltavy, závod Berounka v Plzni a v Berouně byly ale nejasné, bez prognózy jak dlouho a jak vysoko bude ještě voda stoupat.
Ve středu 13. srpna po obědě již reálně hrozilo přelití vody přes hráze. K tomu došlo nejprve v Luhu, kde jsou hráze nižší, kolem 15 hodiny i v ul. 5. května, nejprve u školy. Voda nadále stoupala a kolem 18 hodiny bylo jasné, že se jedná o velkou přírodní katastrofu, o stoletou nebo ještě větší vodu a že bude zaplavena velká část obce. Ve večerních hodinách byl ve všech postižených obcích vyhlášen stav nouze.
Někteří lidé začali opouštět své zaplavené domy, odcházeli ke svým příbuzným či přátelům, nebo byli evakuováni do výcvikového střediska společnosti GROUP4 Securitas do Karlíka. Voda zaplavila i většinu trafostanic, takže v obci vypadl elektrický proud i telefony a přestala téci pitná voda. Krátce po 20 hodině se zřítila lávka pro pěší. Obec byla prakticky odříznuta od světa, jediné spojení po silnici bylo přes Karlík nebo z Brunšova nahoru na Řitku a Dobříš. Rovněž vlaky přestaly jezdit, ale protože trať nebyla nikde zaplavena (chybělo snad 30 cm), byl již následující den obnoven na trati alespoň částečný provoz.
Voda kulminovala mezi půlnocí a 1 hod. ráno dne 14. srpna při průtoku 2.200 m3/sec (podle pozdějších propočtů), zatímco průměrný celoroční průtok je 37 m3/sec a obvyklý srpnový průtok je 10–15 m3/sec. Již během noci přijížděla první pomoc–jednotka Civilní obrany s obojživelným vozidlem, jednotka profesionálních hasičů ze Zlínského kraje, později přijely ještě sbory dobrovolných hasičů z mnoha obcí Moravy i Čech (Napajedla, Hrabyně, Jarcová, Kvasice, Chýně, Rudná, Horní Bříza a další). Dostavila i jednotka vojáků z vojenské akademie z Brna a denně k nám přijíždělo asi 30 vojáků z pražské posádky.
Po rozednění dne 14. srpna byl rozsah zátopy jasný. Na pravém břehu byla zaplavena celá oblast mezi řekou a náspem dráhy, nejhorší situace byla v Luhu, kde bylo zaplaveno všech asi 50 rodinných domů a asi 70 chat. Všenorskou ulicí tekl silný proud vody. Za trať se voda dostala v oblasti Plzeňky a do Tyršovy ulice u autokempu, ale situace zde nebyla nijak vážná. Na levém břehu byl rozsah záplavy ohromný. Voda sahala až k Pražské ulici, voda byla i na křižovatce u sokolovny, kde je dnes kruhový objezd a tehdejší křižovatka byla jen velmi obtížně průjezdná. Přes Pražskou ulici se voda přelila u Dětského diagnostického ústavu a potom ještě za areálem ÚKZÚZ přes silnici do Černošic. Pod obcí vzniklo ohromné jezero, široké skoro 1,5 km.
Z přibližně 800 dobřichovických domů byla postižena polovina, tedy 400 domů, z nichž cca 200 mělo zaplaveno i obytné prostory. Zda se tak stalo, záviselo jednak na výšce vody v tom kterém místě, ale i na výšce podezdívky domu. Z obecních budov byla zaplavena základní škola u mostu, celá mateřská škola, zdravotní středisko, knihovna v Palackého ulici, hasičárna, suterén nové školy v Raisově ulici, byl zaplaven vodní zdroj v parku, všechny čerpací stanice kanalizace.
Po kulminaci vody začal její postupná pokles a během tří dnů byla voda zpět v korytě a začala druhá a náročnější fáze–úklid obce i zaplavených domů. Lidé vyváželi odpad před své domy a obec organizovala jeho odvoz. Všichni podnikatelé a firmy, kteří měli kontejnéry, nakladače, nákladní auta jezdili celé dny, často i do noci. Ze dvou oblastí nechtěla voda odtékat, vznikly zde laguny–byla to oblast kolem ul. 5. května od Jugoslávské až téměř k zóně výroby a služeb a dále oblast kolem Krátké ulice. Nakonec musely být na třech místech protrženy hráze a voda konečně odtekla.
Paradoxní situace nastala třetí den po opadnutí vody. Ve statku u Fürstů se zapařila stará sláma a začala hořet. Naštěstí jsme zde měli plno hasičů, kteří slámu ze stodoly vyvozili a zlikvidovali.
Zásobování obce bylo zajištěno jednak prodejnou pana Žáčka ve Všenorech a jednak lidé jezdili do velkých nákupních center na Zličíně. Mnoho organizací začalo do obce posílat humanitární pomoc–balenou vodu, čistící a desinfekční prostředky, lopaty, košťata, holinky, rukavice. Materiál se rozděloval na dvoře obecního úřadu, který byl střediskem a koordinátorem úklidových prací.
Mimo hasičů a vojáků přijíždělo do obce i mnoho dalších dobrovolníků. Pomoc organizovala např. Katolická charita, organizace Člověk v tísni (ti později pomohli i finančně), Český červený kříž. Ale přijíždělo i mnoho neznámých lidí, kteří dojeli, zapojili se do úklidových prací a večer zase odjeli domů. Přijížděli přátelé i příbuzní zaplavených lidí. Při stravování vojáků, dobrovolníků i hasičů udělaly velký kus práce jednak kuchařky základní školy a jednak pracovnice obecního úřadu, kam lidé přicházeli na večeři ještě i kolem půlnoci.
Velkou pomoc zorganizovala opět společnost GROUP4 Securitas. Z Dánska přijeli dva profesionální hasiči s čerpadly, ale hlavně s vysoušeči a naučili nás, jak a kdy vysoušet domy. Zůstali u nás 14 dnů a byla to velká pomoc.
Začala přicházet i finanční pomoc. Všichni zaplavení dostali jednorázovou okamžitou státní pomoc ve výši 30.000 Kč. Obec si založila povodňové konto, na které do konce roku 2002 došlo téměř 6 mil. Kč. Byly to částky od 50 Kč do 1,4 mil. Kč. Mnoho lidí přinášelo peníze v hotovosti na obecní úřad, další je posílali bankovními převody. Byli to jednotlivci, často i dobřichovičtí občané, ale i města a obce (Praha 3, Dolní Chabry, obec Dobřichov), firmy i velké společnosti, což zprostředkovávala organizace Člověk v tísni.
Velký problém byl s pitnou vodou. Vodovod nefungoval a studny byly zaplaveny povodní. Několikrát denně projížděly obcí cisterny s vodou. Po obci byly postaveny chemické záchody. Postupně byly studny všech rodinných domů vyčerpány, vyčištěny a byl v nich proveden chemický a bakteriologický rozbor.
Zahájení školní docházky bylo odloženo až na polovinu září, ale v mateřské škole se začalo učit až od ledna 2003. V polovině září byla také zahájena výuka v nové přístavbě základní školy v Raisově ulici.
Přehled škod :
– ocelová lávka pro pěší byla zcela zničena. V roce 2003 byla dokončena stavba nové lávky s pomocí dotace z fondu PHARE a dotace z MMR ČR
– jez vydržel bez poškození
– na nový most voda nedosáhla, ale plovoucí strom poškodil zábradlí. Voda protékala jen asi 60 cm pod mostovkou
– zatopeno bylo asi 400 domů z toho asi 200 mělo zatopeno i obytné podlaží, zbytek jen sklepy byly znehodnoceny studně v celé levobřežní
– části obce a v Luhu několik domů vykázalo statické poruchy.
– nakonec byl zbourán dům Geisslerových v ul. Za Mlýnem, novostavba domu pana Chládka v ul. Ke Křížku, částečně byl zbourán dům Filipa Matějky v ul. 5. května. Staticky narušena byla budova zdravotního střediska v Březové, dům Caldů a Havránků proti škole, školnický domek vedle školy, dům Vlachových ve Všenorské
– stará škola čp. 40 u mostu měla zaplavený celý suterén, do tříd se voda nedostala, ale v nejstarší budově byly zaplaveny tři třídy
– byla zaplavena celá mateřská škola v Březové, ve třídách bylo asi 40 cm vody
– obecní knihovna v čp. 123 v Palackého ulici byla zatopena asi 20 cm vody
– poškozeny byly místní komunikace, propadly se velké úseky v Anglické, Ke Křížku, ve Vše- norské, v ul. 5. května, zničena byla promenádní cesta kolem řeky. Na opravy byla získána dotace z fondu PHARE a krajského úřadu
– byla poškozena kanalizace, potrubí, které vedlo po lávce bylo zcela zničeno, v čerpacích stanicích shořela čerpadla. Stát přispěl dotací 8 mil. Kč.
– byl zaplaven suterén křižovnického zámku. Voda v kostele dosáhla asi 30 cm, lavice plavaly.
– velmi byly poškozeny, téměř zcela zničeny, suterénní byty ve čtyřech bytových domech v ul. 5. května
– škody se nevyhnuly ani vzácným stromům. Největší z jerlínů na pravém břehu u lávky se vyvrátil v důsledku rozmočené půdy. Byl to s obvodem 290 cm největší jerlín středních Čech. Škody na majetku obce dosáhly výše 60 mil. Kč, škody na soukromém a firemním majetku se odhadovaly na 200–300 mil. Kč.
Důležité je, že v srpnu 2002 nikdo nepřišel o život, nikdo nebyl ani zraněn. A tak jako při všech minulých povodních, lidé tuto katastrofu překonali, domy si opravili a život se vrátil do svého normálního běhu. Zůstaly jen značky, kam voda dosáhla dne 14. srpna 2002 v 1 hodinu po půlnoci a doufejme i ponaučení, že ti, co bydlí v dosahu řeky, musí počítat s tím, že voda může přijít.
V roce 2003 byla o této povodni, ale i o starších povodních vydána publikace autorů P. Kyzlíka a V. Kratochvíla „Povodně v Dobřichovicích“.
Připomínáme tuto velkou povodeň po deseti letech. Lidé zapomínají a někdy i rádi zapomínají na to nepříjemné nebo bolestné. Připomínáme to zejména proto, že zcela jistě, opakuji to se vší vážností, zcela jistě postihne někdy Dobřichovice další podobná povodeň. Zda to bude za rok, za 50 let nebo za 200 let nikdo neví. Ale přijít může a přijde. Neskladujte ve svých sklepech cennosti, pojistěte si svůj majetek i na povodeň, při všem co ve svých domech činíte, uvažujte s možností povodně. Nelíbí se vám tato slova? Asi ne, ale je to tak. Dobřichovice leží většinově u řeky a v dosahu povodně. S tím musíme všichni počítat.
V. Kratochvíl, převzato z dobřichovických Informačních listů