Zajistit dětem základní vzdělání je pro většinu obcí v našem nejbližším okolí zatím tvrdý oříšek.Je srpen, prázdniny jsou lehce za svou polovinou. Mohlo by se zdát, že léto poklidně plyne jako voda v Berounce… Ale nejen v našem regionu je v plném proudu vyjednávání, jak obce v okolí Prahy zajistí svým žáčkům od příštího roku a během následujících let základní vzdělání.
Obce mikroregionu Dolní Berounka a jeho okolí patří k těm málo územím v České republice, kde v minulých letech docházelo a stále dochází k velmi dynamickému nárůstu počtu obyvatel. Podle demografických ukazatelů Českého statistického ústavu (ČSÚ) patříme k oblastem s nejnižším průměrným věkem. To také souvisí s nejvyšší porodností. Pak není divu, že dětí dorůstá moc a školy praskají ve švech. Ale peníze na jejich opravy, přístavby či nové stavby většině obcí v rozpočtech scházejí.
Jedinou možnost, jak finance pro tento účel obstarat, vidí řada představitelů obcí v převedení nevyčerpaných miliard korun z Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ten je však určen na školicí a vzdělávací programy, tedy na tzv. „měkké projekty“. Je třeba, aby vláda rozhodla o jejich určení do investičních projektů přístaveb a staveb škol a jiných prostor se školou souvisejících.
To se však zatím bohužel nestalo. A tak se obecní zastupitelé poohlížejí po finančních prostředcích jinde.
V tomto čísle Zpravodaje a na našich stránkách se zaměřujeme na způsob, jakým se s touto problematikou snaží vypořádat vybraná města a obce Dolní Berounky jako oblasti, kde je vysoká hodnota hustoty zalidnění a v níž se vytvořila zcela specifická sídelní struktura. Zejména v otázce základního vzdělávání jsou totiž přirozenými spádovými centry obcí menší města, jejichž spádovost má hlavně historické kořeny.
Avšak současnost nastavuje zrcadlo tomu, že v tomto případě se na historii spolehnout nelze. Byla totiž příliš krátkozraká.
Barbora Tesařová
