KARLŠTEJN – Lukáš Kunst (44) vládne na hradě Karla IV. už téměř pět let. Krátce po jeho nástupu začala v roce 2020 rozsáhlá rekonstrukce, která skončila letos v dubnu. Obnoven byl například suterén Císařského paláce či sklepení purkrabství, vznikly nové expozice a moderní návštěvnické centrum.
Ministr kultury při slavnostním otevření rekonstruovaných prostor řekl, že Karlštejn není běžnou památkou, ale místem, kde se spojila pozemská sféra se sférou nebeskou. Je tomu tak?
Osobně jsem přesvědčen, že ano, a pan ministr to řekl moc hezky. Karlštejn je nejenom pevností a hradem, ale skrze kapli sv. Kříže jako nebeského Jeruzaléma především symbolickým centrem veškerého křesťanského světa. Alespoň tak si to císař Karel IV. přál.
Jak náročná byla rekonstrukce hradu z vašeho pohledu?
Musím říct, že velmi, ale na druhou stranu méně, než jsem se na počátku obával. Nejdůležitější a asi nejtěžší bylo skloubit celý průběh stavby s provozem hradu, který nebyl nikterak omezen. Navíc jsme téměř 1,5 roku neměli veřejné toalety, o to bylo vše těžší. Snažili jsme se, aby návštěvníci nebyli zásadně rušeni, třeba hlučnými nebo prašnými pracemi, paradoxně nám dost pomohl covid.
Na Karlštejně působíte s přestávkami téměř čtvrt století. Jak vzpomínáte na měnění „rolí“?
Připomněla jste mi, jak ten čas letí. Faktické střídání rolí s mým předchůdcem Jaromírem Kubů, který byl na Karlštejně 32 let, bylo vlastně velmi rychlé. S trochou nadsázky proběhlo tak, že mi řekl: „Tady jsou klíče, tady to máš a od dnešního dne přebíráš odpovědnost za hrad Karlštejn ty.“ Ve skutečnosti trvalo asi rok, než jsme si předali všechny dokumentace, systémy, informace… Nicméně vzhledem k tomu, že jsem kolegovi Kubů dělal 11 let zástupce, docházelo k předávání průběžně. Bylo výhodou, že se kastelánem stal jeho dosavadní zástupce.
Jaké hlavní povinnosti nyní máte?
Kdybych měl vybrat jedinou povinnost, primárně by jí byla péče a ochrana významného kulturního dědictví, tedy nepopsatelná odpovědnost. Povinností je samozřejmě celá řada: finanční zajištění provozu a obnovy objektu, opravy a jejich průběh, prezentace hradu, personální agenda, trochu právní problematiky, práce s lidmi a pro lidi… Je toho opravdu hodně. Mám ale skvělý tým, s jeho pomocí je to jednodušší.
Rozšiřujete si ještě vědomosti o historii hradu? Máte knihy, publikace, které se chystáte přečíst, či třeba nějakou tvoříte?
Jsem přesvědčen, že žádný z kastelánů nemůže říct, že objekt, který spravuje, již zcela poznal. Poznávání každého domu je nikdy nekončící proces. Takže ano, snažím se sbírat veškeré dokumenty o Karlštejně, ale také číst a vstřebávat nové informace a poznatky. Je spousta věcí, jež byly prozkoumány, ale já o nich třeba ještě nevím. A pakliže se ptáte na knihu, jednu vizi mám. Rád bych udělal monografii hradu, ale zatím tomu brání důležitější činnosti, které je třeba řešit. Navíc nikdo nemládne, spousta kolegyň a kolegů, odborníků ve své profesi, stárne a odchází do důchodu. Je potřeba jejich vědomosti a znalosti sepsat a vstřebat, aby nám zůstaly pro další generace.
Máte k některému historickému období blíže než k jiným?
Jsem kastelánem gotické památky, přestavěné v 19. století, a možná právě proto mě zajímá období gotiky a současně mě fascinuje 19. století s jeho funkčními prvky v historických budovách: s výtahy, tajnými chodbami, tajnými schodišti, koupelnami, obslužnými chodbami pro personál, skrytými funkčními prvky. Takové objekty byly ještě v první polovině 20. století obývány původními majiteli.
Říká se, že historická místa „promlouvají“ a odhalují další tajemství. Jak je to na Karlštejně?
Ano, staré domy promlouvají a výjimkou není ani Karlštejn. Nicméně se domnívám, že je to spíše naše touha po poznávání a odkrývání jeho tajemství než „touha“ hradu nějaká překvapení sdělit. Velmi často v sobě řeším, jestli zrovna my jsme ta generace, která má právo nebo povinnost všechny tajnosti Karlštejna odhalit. Dávám mu prostor, aby sám odkryl, co chce. A naopak aby něco skryl pro další generace.
A už vám něco odtajnil?
Myslím, že za těch 25 let už odhalil mnohé: tajné chodby, zasypaná podzemí, zprávy od dřívějších dělníků… A pak samozřejmě i některá osobní poznání, která bych si raději nechal pro sebe. (smích)
Ke kterým „posvátným“ místům na hradě máte největší úctu?
Asi nejde takhle konkretizovat, protože Karlštejn je jeden celek, a tak se snažím s úctou a respektem přistupovat ke všem jeho částem stejně. Je ale jasné, že když procházíte kostelem Nanebevzetí Panny Marie nebo kaplí svatého Kříže, žasnete nad umem tehdejších umělců a vizí císaře Karla IV., kterou na Karlštejně zhmotnil.
Kde na hradě nejraději čerpáte energii?
Když potřebuji dobít baterky, obvykle hrad opouštím, abych si trochu odpočinul. Ale mých oblíbených míst je v něm víc. Mám rád prostor za Velkou věží, který zatím veřejnosti přístupný není. A během covidu jsem také objevil úžasného genia loci Studniční věže.
Jaká část hradu je nyní přístupná veřejnosti?
Je to možná překvapivé, ale Karlštejn je přístupný zhruba z 90 procent. Teď jsme otevřeli další části budovy purkrabství, takže se posouváme na nějakých 93 procent. zbývajících sedm jsou prostory správy hradu.
Tušíte, kolik máte klíčů?
Ptáte-li se na můj kastelánský svazek, váží asi 3,5 kg a je na něm zhruba 300 klíčů. Jsou ovšem nejen od dveří, ale i od vitrín, visacích zámků a podobně.
————————————————————————-
Lukáš Kunst (44 let)
- Narodil se v roce 1979 v Třebíči.
- Od 15 let provázel v různých historických památkách.
- Na Karlštejně byl poprvé 28. května 1998 v roli průvodce a poté jako dispečer provozu.
- Roku 2009 se stal zástupcem tehdejšího kastelána Jaromíra Kubů.
- Od začátku roku 2019 je na Karlštejně kastelánem.
- Jeho velkým koníčkem je divadelní herectví.