DOLNÍ POBEROUNÍ – Ještě loni se psalo, že příprava tunelu mezi Prahou a Berounem jde do finále. Nyní starostové obcí a měst v dolním Poberouní i městské části Praha 16 zveřejnily společné stanovisko, kterým vyzývají k co nejrychlejší výstavbě železničního tunelu mezi Prahou a Berounem. Obávají se, že zahájení prací se kvůli zvýšeným nákladům odkládá.
Jako zdroj uvádí článek publikovaný na webu zdopravy.cz i zápisy centrální komise Ministerstva dopravy, ze kterých plyne, že letos na jaře přerušila projednávání tohoto projektu s ohledem na očekávané náklady výstavby a že se zahájení výstavby posouvá nejméně do třicátých let tohoto století. „Žádáme, aby práce na přípravě projektu tunelu Praha – Beroun intenzivně pokračovaly a nedošlo k odložení ani k ukončení projektu. Zároveň vítáme záměr mezinárodního srovnání nákladů, neboť transparentní postup může pomoci náklady optimalizovat a záměr projektu urychlit,“ píše se v dokumentu adresovaném ministru dopravy Ivanu Bednárikovi i generálnímu řediteli Správy železnic Tomáši Tóthovi. „Dlouhodobě a konzistentně podporujeme tunelové řešení jako jedinou možnost, jak vyřešit bezpečnostní, environmentální a dopravní problémy spojené se zaústěním III. tranzitního železničního koridoru do železničního uzlu Praha, a to primárně v úseku Praha – Beroun.“
Důvody jsou z pohledu vedení obcí jasné. Stávající trať vede hustě obydleným údolím Berounky a kvůli svým parametrům ani charakteru okolí ji nelze přizpůsobit souběžné intenzivní místní, dálkové a nákladní dopravě. Tunelové řešení má vyčlenit stávající trať pro intenzivní příměstskou dopravu a zároveň omezit hluk z dálkových a nákladních vlaků. Nový tunel zajistí spojení Praha–Beroun–Plzeň s rychlostí až 200 km/h a zkrátí cestu mezi Prahou-Smíchovem a Berounem přibližně na 13 minut. Bez odvedení dálkové a nákladní dopravy tunelem zůstane stávající trať zdrojem problémů z hlediska kapacity i hlukové a vibrační zátěže okolí. I když jsou náklady tlakem na státní rozpočet, autoři výzvy jsou přesvědčeni, že odklad tlak jen zvyšuje. „Každý rok zdržení prodražuje náklady na výstavbu. Již v aktuálním odhadu nákladů představuje inflační zvýšení nákladů nemalou část. Odkládáním projektu se náklady na výstavbu nesníží.“ Dále uvádějí, že náklady mají být rozloženy do období nejméně deseti let, takže roční zatížení státního rozpočtu bude srovnatelné s jinými dopravními stavbami. Příprava projektu už probíhá, včetně dokumentace, kladného stanoviska EIA, jednání s obcemi a geotechnického průzkumu, jejichž výsledky by při zastavení projektu přišly vniveč. Kapacita spojení Praha–Beroun je označována za klíčovou pro celý železniční koridor do západní Evropy, přičemž samotná výstavba tunelu potrvá nejméně deset let.
Starostové vyzývají stát, aby neodkládal rozhodnutí o zahájení výstavby a přijal závazný harmonogram projektu. Požadují, aby mezinárodní srovnání nákladů sloužilo k ověření efektivity projektu, nikoli jako důvod jeho odkladu či zastavení. Chtějí také transparentní informování obcí a veřejnosti o důvodech zdržení a zachování tunelového řešení jako jediné varianty slučitelné s charakterem údolí Berounky. Zároveň deklarují připravenost spolupracovat na dalším postupu a zapojit se do připravovaného workshopu Správy železnic.