ŘEVNICE – Slovenský hudebník, improvizátor a multiinstrumentalista Maok vystoupí 19. července od 19 hodin v Lesním divadle v Řevnicích. Jeho koncert pod širým nebem nabídne jedinečný hudební zážitek vznikající přímo na místě bez pevně daného scénáře.
Pro Maoka, mimo jiné autora hudby k filmu Bathory, je muzika přirozeným jazykem. Na pódiu netvoří podle plánu, ale nechává tóny vznikat v přítomném okamžiku. Právě proto je každý koncert originál.
Pane Maoku, váš letošní koncertní kalendář je hodně nabitý. Máte čas i na něco jiného?
Snažím se to letos moc nepřehánět a trávit více času s rodinou. Ale koncertování mám velmi rád. Baví mě vytvářet pro posluchače hudební prostor, kde se mohou uvolnit, cítit se bezpečně. Mohou si tak dovolit zatoulat se i do svých dávných bolavých vzpomínek a třeba slzami vyplavit nahromaděné emoce, které tam kdysi uzamkli. Někdo zase zažívá rozplynutí na „molekuly“ nebo různé stavy stavy psychedelické či rozšířeného vědomí. Jiný si zatancuje a těší se ze života, další si přijde „jen“ odpočinout nebo i pospat, to vše může být léčivé. Baví mě vodit lidi po komnatách duše, tam a zase zpátky.
Kde berete inspiraci? Přemýšlíte o svých posluchačích, nebo si je naopak hudba hledá?
Zdrojem tvořivosti jsou pro mě hlavně různé stavy vědomí, které jsem kdy přežil, pocity, emoce nebo vnitřní obrazy a země, jimiž se procházím, když hraji. Mám to většinou vizuálně, protože zvuk a hudbu spíše vidím, než slyším. Všelijaké barevné spirálky, fraktály, bublinky, geometrické tvary a různé krystalické nebo tekuté formy a prostory, kam se jakoby „vsáknu“.
Žijete s rodinou na Slovensku. Jak se cítíte v Česku?
Mám to tu velmi rád, cítím se doma. Jedna významná část mých kořenů je totiž z Loun. Do pěti let jsem mluvil česky a všemožné dětské pohádky jsem primárně znal v češtině: O Jeníčkovi a Mařence, Smolíček pacholíček a jeskyňky, Budulínek, Ferda mravenec, polednice, klekánice… Byly každodenní součástí mého raného dětství. Nejvíce mě na vás baví čeština a její neskutečné možnosti vyjadřování v jemných odstínech.
Prozradíte svůj hudební sen?
Až mi bude sedmdesát, chtěl bych spíše dirigovat orchestr, než nosit nástroje po koncertech. To se mi už asi nebude chtít. Dirigentská hůlka je přece jen lehčí a vejde se do váčku. Uvidíme…
Na co byste své posluchače do Řevnic pozval?
Přijďte si zalétat ve svých vnitřních světech a otevřít se překvapení, jež tam čekají. Opatrujte se a přeji vám všechno dobré.