DOLNÍ POBEROUNÍ – Je tu září a s ním i větší zkouška naší imunity. V chladnějším počasí se totiž virům daří a naše tělo je naopak oslabené. Co zejména ovlivňuje naše zdraví? Na co se celoročně zaměřit, abychom si zachovali energii a byli fit?
Když se ptali dalajlamy, co ho na lidech a lidskosti nejvíce překvapuje, odpověděl: „Lidé. Protože obětují zdraví, aby vydělali peníze, potom obětují peníze, aby znovu získali zdraví, potom se tak znepokojují minulostí a budoucností, že si neužívají přítomnosti, a tak nežijí ani v přítomnosti, ani v budoucnosti. A žijí tak, jako by neměli nikdy zemřít, a potom zemřou bez toho, aniž by předtím žili.“
Výstižný citát pro udržení imunity v kondici. Zdaleka totiž nestojí jen na hladině bílých a červených krvinek a počtu spolykaných doplňků stravy. Ale na mnohem důležitějším modelu: „bio-psycho-socio“ pohody, tedy tělesné, psychické a sociální. Odpovězte si spolu s námi na tři otázky.
1. Co dělám pro své tělo?
Bio ukazuje, jak se starám o své fyzično. Co jím, jakou mám hygienu, zda pečuji o zuby a dbám na častý pohyb, v jakém prostředí žiji. „Nemáme bydlet ve špíně, ale na druhou stranu ji trochu potřebujeme. Stimuluje náš imunitní systém. Například když se přehnaně myjeme, můžeme se nechtěně zbavovat milionů bakterií, které chrání naši kůži.Platí to od miminek až po dospělé. Už u novorozenců je třeba imunitní systém trénovat a nedrhnout je každý den mýdlem, protože tím smýváme prospěšné saprofyty,“ říká MUDr. Helena Fuchsová z Řevnic, která se po více než 35 letech pediatrické praxe věnuje individuálním konzultacím. Dává tak za pravdu už našim prababičkám, které rčením Špína je zdravá potvrzovaly, že určitou dávku parazitů k životu potřebujeme.
Pohyb, pohyb a pohyb
Říká se mu „medicína zdarma“. Není tomu tak dávno, kdy děti přišly ze školy, hodily aktovku do kouta a utíkaly ven. Do tmy, nebo dokud tam měly co dělat. Byly zdravější, ale také méně úzkostné. Aktivní pohyb chybí i dospělým. Nejen kvůli fyzičce. „Pokud se hýbeme, vyplavujeme endorfiny. Zlepšují náladu. Když lidem chybí, často je kompenzují například přejídáním, alkoholem, prášky či jinak. Zato když půjdeme třeba na dvouhodinovou procházku, navíc do našich krásných brdských lesů, vrátíme se jako jiný člověk,“ popisuje lékařka.
A pokud k pohybu přidáme otužování, náš imunitní, kardiovaskulární a lymfatický systém nám poděkuje.
Základ stravy? Jedině „domácí“
Po sametové revoluci se otevřely hranice a my si můžeme koupit výrobky z různých koutů planety. Týká se to i potravin. Nejpřirozenější pro naše tělo jsou však ty regionální. Vypěstované a produkované v našem okolí. Dostávají se k nám čerstvé a přinášejí nejvyšší nutriční užitek. Od masa přes pečivo, ovoce, zeleninu a mléčné výrobky až po med. „Koupit můžeme také kvalitní mouku, což doporučuji. Není totiž pravda, že lepek je vždy špatný. Pokud nemáme zdravotní omezení, určitá míra lepku nám prospívá. Ale z kvalitního zdroje.“ doplňuje Helena Fuchsová.
A zase to déčko
Mezi vitaminy upozornila na D, protože v naší imunitě hraje obrovskou roli. „Je potřeba mít jeho vyšší hladinu v těle, neboť ovlivňuje celý imunitní systém. Hodně důležitý je pro celou populaci. Málo se pohybujeme venku, jsme zavření v kancelářích, jezdíme auty, vlaky… Letní týden u moře na doplnění nestačí. Někteří lidé mají třetinové hodnoty, to už je varující. Hladina déčka se hlídá u pacientů s roztroušenou sklerózou, stejně jako u onkologických a autoimunitních nemocí. Je možné ho změřit a poté doplňovat. V létě i ze sluníčka, když se svlékneme třeba do půl těla.“
2. Jak se cítím?
Že definice zdraví neznamená jen kontrolu naší fyzické části, už za poslední roky víme. Čím dál častěji slyšíme, že tělo a duše jsou jeden celek. Ať už si o tom myslíme cokoliv, v Německu či Rakousku jsou na rozdíl od nás tisíce lékařů, kteří psychosomatickou medicínou úspěšně léčí nejen chronické bolesti, ale třeba i neplodnost. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka připouští, že zhruba pětina českých pacientů potřebuje psychosomatickou péči. Jenže se nemají na koho obrátit. A to je pouze statistika od našich praktiků.
Zásadní vliv psychiky na tělo potvrzuje i MUDr. Fuchsová: „Jednoznačně je prokázané, že takzvaná ‚blbá nálada‘, odborněji deprese, má vliv na oslabení organismu. Třeba když máme rodinné nebo pracovní starosti, klesá akceschopnost našeho imunitního systému. Člověk v nepohodě se daleko snáze nakazí bakteriální či virovou infekcí i závažnějšími onemocněními.“
V dnešní době je třeba najít balanc mezi ekonomikou a uspořádáním priorit. Aby nebyly na úkor zdraví. Krátkodobý stres může být našemu tělu i prospěšný, například pokud dokončujeme projekt, učíme se na zkoušku, stavíme dům… Dlouhodobý už je problém. Musíme zvážit, zda chodit do práce, která nás nebaví. Zda nám stojí za ty peníze. Jakou dobu ji musíme dělat a pak jít dál. Protože v práci, i v životě obecně, bychom se měli na něco těšit.
Pouze každý sedmý zaměstnanec na sobě nepociťuje žádné nepříznivé účinky práce. Naopak 86 % lidí má zdravotní potíže související s výkonem jejich zaměstnání. Jen třetina zaměstnanců se po psychické stránce cítí velmi dobře. Čísla ukázal poslední průzkum Barometr zaměstnanců společnosti Up Česká republika mezi více než 1 000 lidmi z tuzemských firem a organizací.
3. Mám dobré vztahy?
Sociální vazby také hrají v našem zdraví důležitou roli. Odráží se v nich, zda pracuji, mám rodinu, jestli vládne pohoda doma, jak si rozumím s dalšími rodinnými příslušníky i přáteli. Mezilidské vztahy dle studií ovlivňují i naše fyzično. V blízkosti rodiny a přátel se snižuje hladina stresového kortizolu, tím pádem máme nižší tlak a sklon k některým nemocem. Jednoznačně se ukazuje, že dlouhověkost v modrých zónách planety je jedním z hlavních společných jmenovatelů, a to jsou mezilidské vztahy a komunikace. A tím pádem snížení výskytu degenerativních onemocnění mozku (demence a Alzheimerovy choroby).
Zdravý společenský biom znamená mít rozmanité vztahy, vést povrchní i hluboké rozhovory. Což je u mnohých v rozporu. „Nadměrné používání moderních technologií a virtuální komunikace reálně snižuje sociální interakci.“ upozorňuje řevnická lékařka. „Máme v paměti dobu covidu, kdy nedostatek mezilidských vztahů, objímání a doteků vedl k frustraci, depresím a poruchám spánku. Bohužel z covidu jsme se přesunuli do strachu o finance nebo z války. Vzhledem ke snadnému přístupu hltáme mnohem více negativních informací než dříve. A nepřetržitě,” doplňuje Helena Fuchsová.
Nejčastější projevy oslabené imunity: častá nachlazení, opakující se mykózy, afty či opary.
Otužování prospívá všem, začněte hned
Působí proti nemocem z nachlazení, alergiím, vředové chorobě, hypertenzi a některým nervovým chorobám či psychickým poruchám. V případě nachlazení má otužilý člověk vyšší naději, že neonemocní. A pokud ano, rychleji se z choroby dostane, uvádí předseda České otužilecké unie Vladimír Komárek. Před více než 50 lety začínal s otužováním pod vedením Oldřicha Lišky a hned první sezonu se mu podařilo dosáhnout takové úrovně, že v zimní vodě za teplot blízkých nule plaval 20 minut. Inspirujte se pro jakékoliv cíle.
Měli byste vědět
- Je třeba respektovat věk a zdravotní stav (o nemocných rozhoduje lékař), otužovat se dlouhodobě a intenzitu zvyšovat postupně.
- Děti ze školek, které se otužovaly, byly ve srovnání s jejich neotužovanými vrstevníky výrazně méně nemocné, zejména v případě nemocí horních cest dýchacích.
- Otužování je velmi důležité i pro lidi vyššího věku. Chlad jim totiž škodí. Cévy starších lidí nejsou schopny se dokonale smrštit a zabránit unikání tepla z těla, zvláště v okrajových částech. Proto necítí bolest v prstech tak rychle jako mladí a dříve prochladnou i omrznou.
- Příznivé účinky se projeví nejdříve za tři až čtyři týdny. Pokud přestanete, zvýšená otužilost poklesne během několika týdnů
Jak se otužovat?
Vzduchem. Nejlépe je začít v létě či během pěkného podzimu. Vzduch působí na tělo při sportu nebo práci v oblečení, které ho propouští. Při zvýšeném proudění a vlhkosti vzduchu je za chladného počasí třeba dát pozor na nebezpečí omrzlin.
Vodou. Nejúčinnější metoda, protože voda odvádí při styku s tělem teplo více než dvacetkrát rychleji než vzduch. Důležitá je postupnost. Začátečníci se mohou omývat mokrou žínkou nebo vlhkým ručníkem 3 až 4 minuty. Pak se polévají či sprchují zhruba minutu až dvě. Nejpůsobivější je studená koupel v potoce, řece apod. Rozhodně si ale nenapouštějte vanu plnou ledové vody! Je tam málo místa a bez pohybu prochladnete.
V sauně. Pokud se neotužujete i jinak, doporučuje se návštěva minimálně jednou týdně.
Den vzorného otužilce
Otužování je vhodné provádět několikrát denně. Začít by se mělo ráno cvičením při otevřeném okně, na balkoně nebo venku, oblečení minimální. Vhodné je pokračovat ranním mytím alespoň půlky těla studenou vodou, raději studenou sprchou. Starší osoby mohou začít třením mokrým froté ručníkem a pak suchým. „Pokud se naskytne možnost, je dobré proběhnout se ranní rosou, v zimě v čerstvě napadaném prachovém sněhu. Válení v čistém sněhu může být zajímavou kratochvílí. Otužit se lze i cestou do práce nebo školy, pokud se oblékneme lehce a jdeme rychle. Po práci pak v přírodě, při sportu nebo tělesné práci. Nadměrné oblékání a přetápění místností (zvlášť ložnic) získanou otužilost snižují,“ doplňuje Vladimír Komárek. Baví ho překonávat sám sebe, o čemž svědí nespočet rekordů.
