Už druhým rokem vítá návštěvníky Muzeum gastronomie v Jakubské ulici nedaleko Kotvy Růžovou fasádu s maskotem před vchodem přehlédnout nelze.
Cestovatelský portál TripAdvisor ho v loňském roce vyhlásil počinem roku.
Podobný typ muzea jinde ve světě nenajdete. Nejde jen o to, že žádná světová výstavní síň nenabízí v tak komplexní podobě historii vývoje gastronomie od doby kamenné až po současnost, ale i o způsob, jakým nám provozovatelé, kurátoři i autoři expozice, manželé Nina a Ladislav Provaanovi informace nabízejí.
Expozice jako příběh
Neprocházíte se kolem artefaktů s kustodem za zády, který vás na každém kroku hlídá, jestli se náhodou nedotýkáte exponátů, nebavíte se nebo nedýcháte příliš hlasitě. Tady jste uprostřed příběhu, obklopeni obrázky, popisky a názornými kulisami. Ladislav Provaan připravil scénář, do něhož přidal mimo jiné všeobecnou historii vaření, nápojů a další gastronomické zajímavosti. Interiér je především jeho práce, paní Nina sháněla exponáty, vyhledávala ilustrační obrázky a kompletovala texty. Osmdesát procent vystavených předmětů vlastní majitelé muzea, jelikož jsou podle svých slov sběratelé a nic nevyhodí, zbytek jim buď půjčili známí, nebo přinesli lidé, kteří už věci nepotřebovali, ale bylo jim líto jen tak se jich zbavit.
Ještě se nevařilo
Putování historií začíná logicky v době kamenné. Nejstarší předchůdce člověka ještě neuměl oheň rozdělat, netvořil zásoby, jídlo konzumoval hned a nepohrdl ani mršinami. „Děti se mě během prohlídky občas ptají, jak mohli vařit, když neuměli rozdělat oheň,“ vypráví paní Nina a vysvětluje, že oheň sice rozdělat neuměli, ale dovedli uchovat ten, který nalezli. Vymysleli úžasnou věc, a to vaření ve varných jámách. Do jámy se hodily horké kameny, které se ohřály na vedlejším ohništi, takže jídlo se vařilo jejich setrvačností a ještě nad ním se topilo. Šlo vlastně o pečení pod ohništěm. Pokrm se chystal vždy pro víc lidí.
V další části, která je věnovaná semenům, se dozvíte, proč byli Češi hrachožrouti a jak vznikl první kvašený chleba. Řekové a Římané už pekli chleba o sto šest a zajímavé je, že už tehdy je lékaři nabádali, aby dávali přednost celozrnnému.
Kuchyň bez komína
Předchůdce kuchyní ve středověku byla místnost bez komína. Měla jen otvory, kterými odcházel dým, jelikož se stále vařilo na otevřeném ohni. Proto se jí přezdívalo dýmná jizba. Dýmnou jizbu později nahradila černá kuchyně, z níž kouř odváděl krbový komín, ale způsob vaření zůstal stejný.
Až do 19. století se v podstatě nic významného v oblasti vaření nedělo. Změna přišla až s nástupem průmyslové revoluce. Nastoupila měšťanská společnost, změnil se styl života a světlo světa spatřily první sporáky. Prohlédnout si můžeme všechny, například s ohřívačem talířů, vody, kombinovaný, který byl napůl na uhlí a napůl na elektřinu. Kurátorka ukazuje, kde si hospodyně svítily svítiplynem, a vysvětluje, co příchod svítiplynu a elektřiny pro rozvoj gastronomie znamenal.
Procházíme předchůdkyní restaurací, prohlédneme si, jak v minulosti vypadal bar, přečteme si o historii pivovarnictví, vinařství a vzniku destilátů a také třeba o tom, odkud pochází koktejl a jak ho správně připravit. Naprosto úžasný je obchod s dobovým nábytkem a názornou ukázkou, jak se prodávalo a nakupovalo v době, kdy se ještě vše pořizovalo na váhu. Cestou do patra míjíme starou kredenc. Podle průvodkyně dnešní děti vůbec nevědí, co to je. Neznají valchu, i s tou se tu mohou seznámit. „Měla jsem tu sedmáky z Kladna, ti netušili, co je valcha, ale víte, co je zajímavé? Oni často ani nevědí, co je sporák. Doma mají varné desky a trouby zvlášť,“ dodává.
Víte například, kdy člověk začal jíst vidličkou, z jakého důvodu se časem prodloužila její rukojeť a proč se v Asii jí hůlkami? „Máme tady pár moc hezkých kousků, jsou buď zapůjčené od kamarádů, nebo nám je sem lidé přinesli,“ dodává.
„Jídlo lidi sbližuje. Je moc hezké pozorovat, jak návštěvníci vzpomínají, protože mnohé, co tu vidí, znají třeba od prarodičů. Jsou to vzpomínky na dětství, na babičku. Návštěvníci se tu objímají, líbají, to je opravdu nádhera,“ shodují se manželé Provaanovi.
Muzeum gastronomie
Jakubská 12, Praha 1
Otevřeno: denně od 10 do 19 hod.
Vstupné: základní 180 Kč, studenti a důchodci 140 Kč, invalidé a skupina důchodců 90 Kč, děti od 6 do 14 let 65 Kč, rodinné vstupné (2 dospělí a 2 až 3 děti do 14 let) 390 Kč
www.muzeumgastronomie.cz
Mirka Nejedlá