Proč Berounka bojuje s vodou a její okolí láká dobrodruhy

Foto: archiv

DOLNÍ POBEROUNÍ – Kdo by nemiloval Berounku. Když pomineme ničivé povodně, jsou cesty kolem ní vyhledávané turisty, běžci i cyklisty. Víte, že nemá pramen, ale pyšní se několika ostrovy? Že směrem od ní do mírných brdských kopců panují záhadné síly? A pokud máte odvahu, můžete se vydat ke „krvavému prameni“? 

Berounku naši předkové nazývali Míza. Zjednodušeně řečeno vzniká soutokem řek v Plzni, které tím pádem předesílají její povodňovou aktivitu. Měří 137 km. Plní ji na 50 potoků i říček a vyniká počtem ostrovů. Přední botanik Václav Větvička jich spolu s fotografem Janem Rendkem napočítali 88 a popsali v knize Berounka – řeka bez pramene. „Některé jsou velké, jiné nepatrné, jedny si vytvořila řeka, jiné vznikly třeba prokopáním podemlýnské strouhy. Jeden, ten berounský, se dokonce jmenuje Ostrov. Jinému se zase říká buď Ostrov lásky nebo Ostrov komárů. Vymysleli to zřejmě vodáci, každý podle své zkušenosti.”

Bude řeka splavná i za deset let?

Právě vodácké „Ahoj“ je s Berounkou spjato stejně jako klidný tok a nádherné okolní scenerie. Proto je vhodná pro rodiny s dětmi i úplné začátečníky. Nejčastěji se začíná sjíždět od Nadryb u Plzně a končívá v „pohádkovém“ Karlštejně. Ale nic nebrání cestě dál. Na trase je celkem 25 jezů, ten poslední v Černošicích. Vodácké mapy si lehce najdete na internetu. 

Milovníci letního vodního sportu se každý rok modlí, aby v Berounce byla hladina dost vysoko. Je totiž typická nevyrovnaným průtokem a v létě nižším stavem.  Uznávaný geolog a klimatolog Václav Cílek upozorňuje na vodní elektrárny, které odvádějí příliš mnoho vody mimo hlavní koryto, a také na to, že povodí Berounky je sice velké, ale v sušší části. „To znamená, že průtoky musí být okolo 10 kubíků, protože když na povodí Berounky zaprší, vyústí to ve velkou povodeň. Může být ze Šumavy, z Berounky nebo se jedná o souběh.”

Naučná stezka pro vodáky i pěší

Na dolní Berounce se splavnosti i kempům jakž takž daří. Nadšenci se často vydávají po trase vodácké stezky Beroun se začátkem na Křivoklátsku, konkrétně ve Zvíkovci, a koncem u Hlásné Třebaně. Má celkem 58 kilometrů a 13 zastávek s tabulemi na březích. Jsou plné nejrůznějších zajímavostí z historie i vlastivědy. Čtyři jsou na území Českého krasu v úseku, který má 10 km a splujete ho za dvě až tři hodiny. 

Podle Václava Cílka je z pohledu biodiverzity okolí řeky jedinečnou kombinací tří úplně odlišných prostředí: Brd, Českého krasu a Křivoklátska. „Je to ohnisko všech možných chráněných druhů rostlin a hornin. Zejména Český kras je světově mimořádný a známý díky silur-devon stratigrafickému profilu v Koněprusích,” popisuje geolog. Zároveň se zamýšlí nad hustým cyklistickým provozem, zvláště v pěkných dnech, například na stezce kolem řeky mezi Berounem a Srbskem: „Nedá se kvůli němu v klidu pěšky dostat do Svatého Jana pod Skalou, nejpozoruhodnějšího místa vůbec v širším okolí Prahy. Ke Karlštejnu vede jen silnička, také bývá plná. Pokud se tomu chce člověk vyhnout, může si udělat okruh Kotskou roklí, ale to nejzajímavější je pět až sedm kilometrů od řeky.“ Dá se chodit po kopcích, navštívit rokle a pak se zase dolů vrátit.

Berounka v Řevnicích Foto: archiv

Ptáci, mývalové a kopřivy

Velký počet výletníků a cyklistů naštěstí nemá vliv na populaci zvířat, která se většinou pohybují na cestičkách okolo. Podle Cílka jde nejvíce o divoká prasata, lišky, naopak vlci prý zatím viděni nebyli. Problémy ale nyní dělají mývalové a psíci mývalí, kteří vyžírají ptačí vajíčka. Mohou tak ohrozit některé druhy ptáků hnízdící na březích řeky. Pro zajímavost: při loňském sčítání napočítali několik tisíc jedinců, nejčastěji divoké kachny, dále ledňáčky, na horním toku i tisícovku kormoránů velkých. 

Z pohledu vegetace jsou novodobou „okrasou” kopřivy. „Docela zajímavé je srovnání s fotkami z padesátých let, kdy kolem Berounky byly travnaté loučky. Kvůli většímu znečištění, neboť kopřivy mají rády dusičnany, břehy nyní lemuje široký pás kopřiv. Přírodovědci rozlišují období předkopřivové a kopřivové,“ dodává Václav Cílek.

Snadnější cesta pro ryby

Na Berounce bylo vybudováno několik rybích přechodů. Slouží k migraci ryb přes jezy a další překážky. Pro zajímavost: u Hýskova mohou ryby díky balvanitému rybímu přechodu plavat proti proudu. V našem regionu mají lehčí cestu například u jezu v Černošicích. Ten na fotografii je z Berouna.

Poslední přívoz

Řeka proslavená mimo jiné Otou Pavlem byla dříve plná brodů a přívozů. Ostatně na místě tehdejšího Brodu vznikl Beroun. Ještě poměrně nedávno fungoval přívoz mezi Mokropsy a Kazínem, považovaný za nejstarší doložený v Česku. V roce 2016 zde byla pokřtěna loď Kazi. Svým „pendlováním“ navázala na tradici z konce 19. století. Na palubě nechyběl ani mořský ostřílený vlk Martin Juhas v pozici kormidelníka. Emeritní kapitán zemřel letos v únoru. Ale přívoz nefunguje o pár let déle. A na řece zůstala opuštěná mola.