Malá obec Třebotov dlouho zůstávala stranou turistického zájmu. Teprve v poslední době objevují novodobí poutníci unikátnost tohoto místa, zejména kvůli obnovené vodní tvrzi, v níž je instalováno muzeum s velmi neobvyklými exponáty.
Ale než vejdeme dovnitř, nejprve si prohlédneme malebná typicky vesnická zákoutí, která dnes tuto prastarou pevnůstku, z jedné strany chráněnou větším rybníkem a z druhé potokem, romanticky rámují. Ještě před několika málo lety tomu tak nebylo, z bývalé tvrze byla jen hromada sutin, s jedním částečně dochovaným neobyvatelným křídlem.
Třebotovská vodní tvrz je už v záznamech z 15. století popisována jako čtvercová stavba s uzavřeným dvorem a nárožní věží. Po odchodu křižovníků se v jejím držení střídaly různé rody včetně bohatých pražských měšťanů, nakonec celý statek koupil klášter ve Zbraslavi. Na třebotovském statku trvale sídlil hospodářský správce, opati sem jezdili jen na letní odpočinkové pobyty a dvakrát do roka „na soud“, při kterém se projednávaly správní věci poddaných.
Po zrušení kláštera v roce 1785 se statek změnil v místní faru. Bohužel větší část objektu byla v roce 1942 zničena požárem. V zachovalém zbytku ještě bydleli faráři, ale od roku 1977 zůstala fara už zcela opuštěna, až se změnila téměř ve zříceninu. Teprve po roce 2003 ji získal stavební inženýr Jan Sedláček s manželkou Renatou a s pomocí památkářů jí během pouhých dvou let vrátili původní tvář. Dnes patří tvrz s upravenou zámeckou zahradou k ozdobám obce.
A jak došlo ke vzniku zdejšího pozoruhodného muzea?
Při rozsáhlé rekonstrukci odhalili noví majitelé zajímavé kamenné opěráky, vystupující z venkovní obvodové zdi jižního křídla. Ukázalo se, že jsou to zbytky středověkého záchodu, nazývaného prevét (z francouzského výrazu pro privátní věc). Ve stejném křídle tvrze se nacházela i novější barokní cihlová přístavba, v níž byl umístěn suchý záchod s jímkou. Tato kultivovanější forma toalety byla praktičtější, protože umožnila „sedícímu“, aby na něj zespodu tak nefoukalo. Dvě ukázky intimní místnosti z různých dob jako by dokumentovaly její vývoj. „Zaujalo nás to natolik, že jsme se rozhodli sbírat předměty vyrobené k tomuto účelu v různých historických obdobích,“ zavzpomínal inženýr Jan Sedláček.
Zanedlouho vzniklo unikátní muzeum toalet a nočníků, v němž si zájemce může prohlédnout „noční vázy“ různých tvarů, užití i materiálů, klozetové truhlice, židle, křesla, taburetky, kočárové záchody i první malované „Water Closets“. Součástí sbírky je literatura, články z tisku a internetu, pohlednice, obrazy a mnoho dalších drobných kuriozit. Ing. Sedláček se svojí manželkou patří k jejich nadšeným sběratelům: „Máme téměř 1000 nočníků, od obyčejných až po ty, které svým uměleckým dekorem připomínají spíš přepychové polévkové mísy,“ uvádí v první výstavní místnosti, když se podivujeme nad množstvím a krásou exponátů. „Uvidíte nočník vyrobený pro Napoleona Bonaparta, nočník z Lincolnovy ložnice Bílého domu. Také nočník, který pravděpodobně patřil čínskému císaři z dynastie Čching, i nádobu z Titanicu, nočníky svatební, z nichž se jedla čokoláda, i nočníky pro dámy, zvané bordaloue, velmi podobné omáčníkům, i jiné s božím okem na dně. Měli jsme zájem i o záchod z raketoplánu Sojuz, ale byl příliš drahý,“ vypočítává ing. Sedláček.
Je zajímavé, že tato tabuizovaná a přitom tak životně důležitá oblast lidské historie je důsledně zamlčována ve veškerých zápisech i uměleckých dílech od nejstarších dob. Sedláčkovi ale objevili například na obrazu Hieronyma Bosche vedle symbolu obžerství sedací truhlici. Podobná, jen honosnější sloužila i francouzskému králi Slunce Ludvíku XIV., dbalému čistoty, který měl svoji podobnou „toaletu“, jeho pravnuk Ludvík XII. na ní dokonce udílel i audience a povýšil ji na trůn, jinak byla v oblasti toalet situace více než tristní, o čemž svědčí tehdejší mohutné morové a cholerové epidemie. Jak pokročila civilizace, když si vezmeme, že ve starém krétském Knóssu 3000 let před naším letopočtem měli v lázních s teplou a studenou vodou i splachovací záchody?
Nakonec je ale 21. století vzalo na milost, vždyť dnešní designéři se novými kreacemi přímo chlubí, a navíc byla důležitost záchodů stvrzena OSN stanovením 19. listopadu Světovým dnem toalet.
Třebotovské muzeum nočníků je pro velké množství krásných unikátů již těsné, jejich novou rozšířenou expozici budou proto moci obdivovat zvědaví návštěvníci od 15. ledna 2014 v Praze, nedaleko Botanické zahrady Na Slupi, ve Vyšehradské ulici, a to každodenně mimo pondělí od 10 do 18 hodin. Další podrobnosti najdete na www.muzeumnocniku.cz, nebo info@muzeumnocniku.cz.