Ti, kdo s námi v únoru hledali čarovné studánky, se jistě rádi seznámí i s pozoruhodnými a neméně „zázračnými“ kameny.Nemusíme za nimi jet až do Bretaně, ale máme je doma, za kopcem nebo jen o kousek dál, třeba u Berounky či Kačáku.
Svatý Jan pod Skalou
Právě ve Svatém Janu pod Skalou najdeme takových kamenů hned několik. Především ve zdejším unikátním podzemním chrámu (je přístupný v sobotu a v neděli nebo podle domluvy) vám jistě neujde zvláštní načervenalý křemencový balvan, na němž věřící viděli otisky světcových kolen. Další podobný kámen je považován za Ivanovo lože, oba dohromady prý mají léčivé účinky.
Mramorový sloupek u oltáře zase poustevníci používali k předpovídání počasí – když se orosil, zanedlouho začalo pršet. Rozměrná deska z červeného mramoru byla nedávno nalezena také hluboko v zemi pod trojicí soch, které dnes, pěkně opravené, zdobí náves obce. Byl to pravděpodobně starý náhrobek z podzemí kostela.
Ze stejného materiálu je i masivní červená deska, zasazená do podlahy před oltářem v kapli Povýšení sv. Kříže, kterou nemůžeme minout při cestě na vrchol Skály. Deska vypouklého tvaru byla skryta pod kobercem a nápisy na ní byly téměř setřené. Tyto krásné červené mramorové desky z místních zdrojů, například z nedalekého malého lomu u obce Hostim, se odlišují od oblých „posvátných“ Ivanových kamenů – křemenců, které pocházejí patrně ze vzdálenějších oblastí Českého krasu.
Tetín
Další kámen z červeného mramoru leží jen desítku kilometrů odtud, před vchodem do bývalého kostelíka sv. archanděla Michaela, nyní tetínské galerie. Váže se k němu pověst o benediktinském mnichu Casanovovi, který byl natolik duchovně propojen s tímto krajem, že pro obec Tetín nechal pořídit krásný vysoký kříž z téhož materiálu. A aby Tetín neopustil ani po smrti, přál si být pohřben před vchodem do kostela a mít hrob zakrytý náhrobkem, po němž by všichni šlapali… Jeho přání bylo vyplněno.
Všechny uvedené velmi hmotné kameny z červeného mramoru, barvou i kvalitou tolik připomínající proslulý mramor slivenecký, byly podle místních znalců složitě dopravovány pravděpodobně ze starého lomu poblíž obce Hostim, kde se těžilo do 17. století. Podobné objemné kvádry byly využívány i v Neumětelích a dalších starých osadách.
V Tetíně však je takových záhadných kamenů mnohem více – pocházejí podle názoru historiků ještě z dob pohanských a počínajícího křesťanství. Pokud se při návštěvě Tetína objednáte na faře, ukáže vám průvodkyně zajímavý hřbitůvek s desítkou těžkých kamenných křemencových desek u románského kostela sv. Kateřiny, který patří k nejstarším u nás. Tato „svatá půda“ prý nepřijala žádný další pohřeb – ráno vždy našli pozůstalí nebožtíka pohozeného za kamennou hradbou.
Stačí jen pár kroků a jsme v poněkud raně barokním kostele z konce 17. století, tentokrát zasvěceném sv. Ludmile, kde je pod oltářní menzou za sklem umístěn další posvátný kámen, na němž prý byla světice uškrcena, nebo, v jiné verzi, byl jejím náhrobním kamenem. Množství dalších kamenných památek, které na tak významném místě, jako je Tetín, zřejmě ještě v 18. století byly k vidění, však skončilo ve století následujícím pravděpodobně v místních zdech a zídkách, případně ve štěrku cest.
Text a foto: Marie Holečková