ale nutně potřebují rozšířit školy. Stále více obyvatel a nižší příjmy do obecních rozpočtů. To je situace, která vyvolává v zastupitelstvech obcí nejenom v naší oblasti diskuse. Přitom nárůst obyvatel vyžaduje investice do infrastruktury – přístavbami či jinými stavebními úpravami je třeba navýšit kapacity škol a školek, rozšířit kapacitu čističek odpadních vod, opravit komunikace, po kterých jezdí stále více aut apod.Jelikož malé obce většinou školskými zařízeními nebo čističkami nedisponují, jsou závislé na větších obcích, které je zřizují a také zajišťují jejich provoz, opravy, údržbu. Což stojí nemalé peníze. Kde se ty peníze berou? Ano, správně, z obecních rozpočtů zřizovatelů, které jsou v současné době vzhledem k nepříznivému systému přerozdělování daní ze státního rozpočtu na straně příjmů značně omezené.
Jednou z nejnáročnějších výdajových položek v obci tvoří školy. Pokud má škola dobrou pověst, je samozřejmě i skvělou vizitkou obce. Na druhou stranu láká řadu „přespolních“ dětí, respektive rodičů toužících získat pro svá dítka to nejlepší. Ale za řadu těchto dětí nepřicházejí peníze za školné a navíc mohou zabírat místo ve škole či školce místním dětem. A aby se uspokojila poptávka po vzdělání ve škole s dobrou pověstí, musí obec školu rozšířit. Sežene dotace, vyřídí řadu dokladů s nimi spojených, zajistí firmu, zabezpečí hladký průběh stavby, za všechno zaplatí. A přitom staví školu nejenom pro „své“ děti, ale i pro školáky dojíždějící.
Pokud chceme školu, která poskytne dětem ze širokého okolí skvělý základ vzdělání, co třeba spojit síly všech obcí, které do dané školy děti posílají, a společně se podělit nejenom o služby školy, ale i o náklady na rozšíření či jiné úpravy, které jsou s navyšováním kapacity škol spojené? Věřím, že otázka: „Oni si staví školu a my jim to máme platit?“, kterou slyšeli dobřichovičtí při stavbě nové školy před deseti lety, tentokrát už nepadne.
Barbora Tesařová
