Na tři desítky rodáků pozvala obec Lety na květnové Staročeské máje. Jejich součástí totiž budou i letošní oslavy připomínající 930. výročí první zmínky o této obci.
Lety spolu se Zadní Třebaní patří k nejstarším vsím na dolním toku Berounky.
Obecní úřad v Letech sezval na májové oslavy 35 letovských rodáků. Do rodné vesnice přijedou v sobotu 26. května dopoledne z mnoha koutů České republiky. Jedním z nich bude i pan Halíř, kterého letovská starostka přiveze z Mostecka. Na svět přišel přímo v budově U Kafků, kde se nacházela vyhlášená hospoda Na Kovárně. Spolu s kovárnou ji vlastnila právě rodina Kafkova. Otevřena byla již v roce 1926 a její hostinský pan Kafka byl v obci současně kovářem. Díky velkému sálu se hospůdka brzy stala centrem společenského dění, tanečních zábav a setkávání, což platí i v současnosti. Právě v tomto sále bude při setkání rodákům vyhrávat dechovka, vystaveny zde budou obecní i sokolské kroniky.
Více než 1 500 Letovských
Podle aktuálních statistických údajů se počet obyvatel Letů přehoupl přes magickou hranici 1 500. Na počátku roku 2017 se jich trvale hlásilo 1 516. Přitom ještě v roce 1970 to bylo pouhých 623 obyvatel. Lety se rozrůstaly poměrně pomalu. Roku 1860 se zde podle katastru nacházelo 33 domů. Na konci 1. světové války záznamy hovoří o 60. Stavební ruch se začal výrazněji projevovat až ve 30. letech minulého století. Před začátkem 2. světové války tu stálo už 170 domků.
Kde přesně začíná katastr Letů, mnozí ani netuší. Novodobá zástavba totiž plynule navazuje na západě na Řevnice a na východě na Dobřichovice. Zatímco první písemná zmínka o obou těchto městech pochází až z roku 1253, kdy český král Václav I. potvrdil jejich darování řádu křižovníků, o Letech se psalo už v roce 1088. Z tohoto roku pochází první písemná zmínka, kdy král Vratislav věnoval pozemky v Letech (Leteh terram) vyšehradské kapitule.
Na výsluní
V místech dnešních Letů ale žili lidé mnohem dřív. Svědčí o tom archeologické nálezy z roku 1929, kdy na pozemku letovského rolníka Ježka, v dnešní oblasti Na Vodárnách, nalezli 26 nádob, takzvaných popelnic. Šlo pravděpodobně o předměty pocházející z doby únětické (1300–800 př. n. l).
Zajímavý je také název, který se během různých historických období měnil: Leth, Letti, Letah, Lethya či Lety. Co znamená? Na tom se odborníci příliš neshodli. Přijít záhadě na kloub se snažila například i spisovatelka Marie Holečková, když před pěti lety vydala publikaci k 925. výročí obce. Cituje v ní část z knihy Lety – dějiny obce od Viléma Saitla, kde se píše, že název obce jest přirovnáván k církevním dávkám zvaným letníky. Ty vydávali faráři vždy o Velikonocích a dávka byla stanovena podle počtu krav každého usedlíka. Jenže letníky se vybíraly v celé zemi a podle Saitla je nepravděpodobné, že by tak všeobecným názvem byly pojmenovány jen dvě obce v Čechách.
Podle záznamů dobřichovického faráře Josefa Hradce mohlo jméno pocházet od slova letniny. Šlo o povinnost odvádět své vrchnosti tzv. přírodniny během svatodušních svátků, které účelně nahradily původně pohanské letnice. V tomto případě se mělo jednat o sýr.
Podle odborníků získávaly obce a osady svá jména většinou již při založení, a to například podle zakladatele nebo charakteristiky místa či povinností, které byly současně i důvodem jejich vzniku.
Český středoškolský učitel a odborník na toponomastiku Antonín Profous ve svém hlavním díle Místní jména v Čechách zpracoval asi 15 500 jmen českých měst a obcí. V knize poukazuje na to, že jména s kořenem Let znamenala místa letní, výslunná. Podobnou charakteristiku přináší i Slovník pomístních jmen v Čechách, kde se uvádí, že jméno Lety souvisí stejně jako třeba pražská Letná nebo jihočeská obec Letář, Letkov či Letiny a další s umístěním na prosluněném návrší.
Pavla Nováčková
