Dobřichovice si připomněly most

Ti starší z nás si ještě pamatují, že od roku 1897 až do roku 1990 (vydržel nám tedy 93 let) zde stál ocelový most postavený nákladem obce Dobřichovice. Od roku 1899 do roku 1943 se zde vybíralo mýto, a to nejen za přejezd mostu moto­ rovými vozidly (koncem 19. století stejně žádná nebyla), ale i za přechod mostu pěšími, za pře­ jezd mostu koňskými nebo kravskými potahy, za hnaná zvířata, za použití ručních vozíků atd. Z vybraného mýta obec splácela úvěr, který si v roce 1896 na stavbu mostu vzala.

Během 2. světové války byl most zestátněn, ale stát, jak je známo, je špatným hospodářem a to se projevilo i na našem dobřichovickém mostu. Byl převeden pod správu tehdejší Správy silnic a chát­ral a chátral, protože nedostával ani základní údržbu. Chátral i morálně, od doby jeho otevření se provoz na mostě dramaticky zvýšil, šířka sta­rého mostu byla pouhých pět metrů, most neměl chodníky a chodci a auta se často na mostě těžko srovnávali. Povodeň v roce 1941 a ledové kry, které velká voda nesla, most poškodily.

Špatná údržba mostu se projevila v roce 1989 a na jaře 1990. V mostovce se objevily díry, kte­rými byla vidět voda v řece. Následovaly statické a další posudky, snížení nosnosti mostu nejprve na 5t, pak na 3t, zákaz vjezdu nákladních aut a nakonec v létě roku 1990 úplné uzavření mostu s verdiktem „most hrozí samozřícením“. A aby se sám nezřítil, přijely tanky a brutálně most strhly, dělníci konstrukci rozřezali a odvezli do Kovo­ šrotu. Náhle se Dobřichovice ocitly bez mostu. Měli jsme sice starou lávku, ale co s auty?

Následoval velmi těžký rok, kdy jsme most neměli. Teprve v létě 1991 postavila správa silnic na původních pilířích vojenský, jednosměrný (provoz byl řízen světly) a provizorní most typu TMS. Schválen byl nejprve na dva roky, pak byl prodloužen o další dva roky a nakonec nám bylo oznámeno, že životnost provizoria skončí v roce 1997 a bude bez náhrady odstraněno. Problém přemostění Berounky přenesly státní orgány na obec s tím, že se jedná o dobřichovickou záležitost.

Následovala jednání na ministerstvech, na okresním úřadě atd., ale stálo se to točilo dokola. V roce 1994 přišel ing. Petr Kaplan s jednoduchým a v podstatě geniálním nápadem. Provést stavbu nového mostu jako rekonstrukci mostu starého, a to s využitím původních pilířů bez změny nive­lety, ale s větší šířkou a s chodníky na obou stra­nách mostu. Toto řešení schválilo naše zastupitel­stvo (i když tehdy jen nejtěsnější většinou osmi hlasů proti sedmi) se závazkem, že investorem stavby nebude stát, který od dobřichovického mostu dal ruce pryč, ale naše obec. Byla připravena naším nákladem projektová dokumentace (firmou Top Con srvis s.r.o.), která byla schválena jak Českými drahami, tak i Povodím Vltavy. Ve výběrovém řízení v lednu 1996 byl vybrán doda­vatel stavby – firma Brex s.r.o. z Liberce, která most postavila v dohodnutím termínu bez jaké­hokoliv navýšení dohodnuté ceny.

Dnem 1. března 1996 byla zahájena demon­táž provizorního mostu a od dubna začala jednak úprava 100 let starých pilířů a břehových opěr a jednak výroba ocelové mostní konstrukce v závodě DT mostárna s.r.o. v Prostějově. Stavba postupovala podle plánu, ocelovou konstrukci montovala parta montérů Hutních montáží Ostrava na konstrukci postavené vedle mostu. Dne 30. srpna zvedly dva velké jeřáby celý pro­ střední obloukový díl mostu a usadily ho na pilíře. K oblouku byla přisazena obě krajní pole. Násle­dovala betonáž mostovky, montáž chodníků, veřejného osvětlení, izolace a nátěry. Konečně 30. listopadu 1996 byl most slavnostně otevřen.

Kdo most financoval? Uvedli jsme již, že investorem stavby byla obec Dobřichovice. Cel­kový náklad na stavbu mostu činil 28,5 mil. Kč. Český stát sice zanedbal co mohl, ale nakonec nám se stavbou pomohl, a to dotací ve výši 10 mil. Kč. Zbylých 18,5 mil. Kč jsme platili sami z vlastních financí. Měli jsme našetřených 8,5 mil. Kč a na 10 mil. Kč si obec vzala úvěr u České spořitelny, který jsme během dalších čtyř let celý splatili.

Do konstrukce mostu byla vložena schránka se vzkazem pro další generace dobřichovických občanů. Dokumentuje život v obci na konci 20. století a obsahuje také mnoho dokladů.

Dnes přejedeme most a často si toho ani nevšimneme. Ale začátek 90. let byl pro celé Dobřichovice most, jeho stavba či rekonstrukce zásadním problémem, který jsme společnými silami sami zde u nás vyřešili.

Jako připomínka otevření mostu se každý rok poslední sobotu v listopadu schází naši občané na mostě a kolem něho, aby se podívali na ohňo­stroj, který byl poprvé vypálen 30. listopadu 1996, kdy jsme most otvírali.

V. Kratochvíl, dobřichovické Informační listy