Obec Svatý Jan pod Skalou patří mezi nejromantičtější místa Českého krasu. Hluboce zaříznuté údolí říčky Loděnice zde střeží majestátní skalní stěna, zdvihající se více než dvě stě metrů nad okolní terén. Toto místo oplývá nejen přírodními, nýbrž i historickými zajímavostmi.
Než byla rozpoutána třicetiletá válka, řadil se Svatý Jan pod Skalou mezi nejnavštěvovanější poutní místa v Čechách. Ve zdejším klášterním kostele totiž byly, a stále jsou, uloženy ostatky svatého Ivana, údajně prvního křesťanského poustevníka v Čechách a jednoho ze zemských patronů.
V samotě jeskyně
Podle legend byl Ivan synem knížete, avšak panování po svém otci se zřekl. Namísto toho odešel do Čech a usadil se v jeskyni pod svatojánskou skálou uprostřed hlubokých lesů, kde údajně prožil dlouhých 42 let. Jak ale pověsti připouštějí, více než čtyři dekády poustevnického života obnášely také obtížné zkoušky. Ivana prý rozptylovala rozličná pokušení, až se dokonce jednoho dne rozhodl své snažení ukončit. Na pomoc mu však tehdy přispěchal jeho patron sv. Jan Křtitel a obdaroval ho křížkem k zahnání všech démonů. Díky němu pak Ivan v poustevně setrval až do konce svých dnů. Podle tradování se živil kořínky, lesními plody a mlékem ochočené laně. Onu laň však údajně postřelil kníže Bořivoj, manžel sv. Ludmily. Do těchto končin se vydal na lov z nedalekého Tetína. Tehdy prý došlo i k setkání Ivana s knížetem, jež se později stalo vděčným námětem mnoha uměleckých děl. Svou pozemskou pouť nakonec zbožný samotář skončil ve své jeskyni snad někdy na sklonku 9. století.
Nad hrobem sv. Ivana
Kníže Bořivoj prý krátce po Ivanově smrti nechal zbudovat na místě jeho působení kapli sv. Jana Křtitele. Z historických pramenů víme, že Svatý Jan pod Skalou se v 11. století stal majetkem kláštera Ostrov u Davle. Samostatné opatství tu poté vzniklo v souvislosti se zánikem ostrovského kláštera a s přesídlením ostrovských benediktinů právě sem. V 80. letech 16. století zde byly objeveny domnělé ostatky sv. Ivana a zakrátko už k Ivanovu hrobu putovala početná procesí. Úcta k poustevníkovi (coby jednomu z českých zemských patronů) postupně stoupala, mezi poutníky se dokonce objevili i císařové Ferdinand II., jeho syn Ferdinand III. či Leopold I. Velmi obratného a vlivného podporovatele získal kult sv. Ivana v osobě svatojánského opata Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka, budoucího biskupa královéhradeckého a arcibiskupa pražského. Právě on se významně přičinil o to, že ve Svatém Janu pod Skalou začala být roku 1657 budována raně barokní stavba podle plánů věhlasného architekta Carla Luraga. Modlitby benediktinů tu definitivně utichly roku 1785, kdy císař Josef II. zdejší klášter zrušil. Následně areál sloužil jako továrna, lázně, nemocnice, učitelský ústav, dokonce i věznice. Dnes využívá někdejší klášterní prostory vyšší odborná škola pedagogická.
Svatojánský okruh
Velmi atraktivní a turisty oblíbená je naučná stezka s názvem Svatojánský okruh. Svůj začátek i konec má právě u kláštera ve Svatém Janu pod Skalou. Čítá celkem 11 zastavení a měří přibližně 4 kilometry. Zdánlivě krátkou trasou se nenechte ukolébat, převýšení totiž důkladně prověří vaši fyzičku. Od barokního kostela s jeskyní sv. Ivana nejprve vystoupáte ke kapli Povýšení sv. Kříže. Stavba z roku 1714 prý stojí na místě zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi. Cesta ovšem stoupá ještě mnohem výše, až na vrchol svatojánské skalní stěny. Po náročném výstupu budete odměněni fantastickou vyhlídkou nejen na hluboko pod vámi položenou obec s klášterem, ale také na okolní malebnou krajinu s mnoha dominantními skalisky. (Na vyhlídce ovšem dbejte zvýšené opatrnosti!) Zlatým hřebem výletu může být pro děti i milovníky techniky návštěva hornického skanzenu Solvayovy lomy. Dozvíte se v něm o těžbě, zpracování a dopravě vápence v Českém krasu a můžete se svézt úzkorozchodnou dráhou. Zábavná jízda důlním vláčkem za krátkou odbočku a malé zdržení na cestě jistě stojí.
Doprava
Obec Svatý Jan pod Skalou obsluhuje autobusová linka Loděnice – Beroun – Králův Dvůr, Popovice. Turistická značená trasa sem vede od železniční stanice ve Vráži (3 km), v Berouně (5 km) či Srbsku (5 km).
(kch)