Kousek od Tetína je malebná vesnička Neumětely. Zdejší pověst zná snad každé školní dítě – věrný Horymírův Šemík tu má svůj hrob.Neumětely
Platí zde však velké tabu: ten, kdo by chtěl rušit zázračného oře z věčného spánku, přinese pohromu celé obci. A tak není divu, že na Šemíkův načervenalý kámen pod zbudovanou stříškou se nikdo neodvážil ani sáhnout, jinak by jej místní z obce hnali.
Kámen a nejen on, ale sedm dalších kolem něj, patří opět k typu starých náhrobků, jak jsme je poznali v Tetíně. Celá tato oblast je vůbec vhodná na pěkný celodenní výlet nejen pro milovníky historie a také tajemství: Koněpruské jeskyně, lom na Kobyle, studánka a jeskyně na Kodě, mohyla v Libomyšli s památnou lípou, švédské valy u Skřiple, studánka s výbornou kojeneckou vodou v údolí u Havlíčkova mlýna pod Křižatkami nedaleko Koněprus atd. Všude najdeme krásné kameny a studánky…
Najděte inspiraci
Zajímavým průvodcem touto oblastí jsou znovu knihy Otomara Dvořáka, například Litavka – řeka skrytých pokladů, Řeka sedmi jmen, Dolní Berounka či Po stopách českých králů pěšky a na kole a další. A samozřejmě – Dolní Berounka.
Novodobé menhiry
Pokud se vrátíme přes brdské hřebeny zpět k údolí Berounky, najdeme u jejího soutoku s Vltavou, kousek od zbraslavského krásného parku, galerie a kláštera, další zvláštní kámen. Jeho historie je opět kuriózní. Rozhodnutím radních města bylo zbraslavské náměstí v minulém století zkrášleno podivuhodným křemenným monolitem, objeveným v roce 1921 v korytě Vltavy až u Kamýku.
Balvan ohlazený vodou do tvaru téměř moderní sochy vážil pět tun a musel se z řeky dobývat celých šest týdnů. Jeho doprava také nebyla bez problémů, do Zbraslavi jej přepravovali na lodi, která se ve Svatojánských proudech málem potopila. Kámen, vztyčený až po pěti letech od jeho nálezu, je však dodnes ojedinělou ozdobou města, které leží přímo proti dávnému keltskému sídlu – hradišti na Závisti. Další hradiště, slovanské, podle Kosmy zvané Osek, je skryto na temeni kopce nad městem, kolem kostela sv. Havla.
Podobné dobrodružství přepravy velkého kamene se odehrálo téměř o sto let později v obci Mořinka na Karlštejnsku. Šlo o tzv. novodobý menhir – pětitunový monolit, který o silvestrovské noci 1999 vytáhlo 150 místních dobrovolníků za čtyři hodiny pomocí lan a kladek na poměrně strmý kopec Vinice nad obcí. Srovnáme-li to s přepravou zbraslavského kamene, vedli si muži z Mořinky mnohem lépe.
Z novějších kamenů, vztyčovaných v posledních letech, patří mořinský k těm nejlépe situovaným s dalekým výhledem na brdské lesy. Mimochodem, na vrcholu se za tímto účelem lze pohodlně posadit do betonové lenošky.
Řeky ale vydaly i další posvátný kámen. Geolog Václav Cílek se v článku o historii těžby vápence v Českém krasu zmiňuje také o využívání ohlazených kamenů z řek, například křemenných ploten v Berounce, které byly použity na stavbu oltáře v kostele Pražského Jezulátka.
A ještě několik tipů pro dobrodruhy, kteří by za kameny šli kraj světa. Kousek za Prahou u obce Přišimasy najdeme celé kamenné město: v místech zvaných Na Klepci se balvany v podobě beranů a ovcí pasou kolem ústředního „velekamene“. Další rozsáhlé kamenné město se třemi viklany a mohutnými balvany zvanými Dědek a Bába najdeme u Žihle, v nejvýchodnějším cípu okresu Plzeň-západ. Podrobně o nich napsal náš průvodce Otomar Dvořák v knihách Krajinou Čertovy brázdy a Strážci posvátných cest.
Tak ať se vám hezky putuje, dokud kameny nezarostou vysokou jarní travou.
Uvedené publikace nabízí Nakladatelství MH Beroun, naladatelstvi-mh@seznam.cz.
