DOLNÍ POBEROUNÍ – Megarychlé spojení mezi královskými městy. Výrazné odlehčení stávající trati podél Berounky, která je již za hranicí propustnosti. Vlaky svištící v tunelu. To vše slibuje novostavba vysokorychlostní železnice Praha–Beroun, jež je na velmi dobré cestě.
Nová dvoukolejná koridorová trať začne ve stanici Praha-Smíchov. V oblasti Barrandovské spojky se oddělí od současné trati 171 a převážně v tunelu povede až do 24,7 km vzdáleného Berouna. Proto získala název Berounský tunel.
A právem budí pozornost. V České republice totiž nemá obdoby. Už jen přípravné práce jsou výzvou pro všechny zúčastněné: Správu železnic, zpracovatele dokumentace i ty, kteří právě provádějí průzkumné práce. Česká republika se dostane na úroveň států dlouhé tunely budujících nebo užívajících.
Podobnou stavbu v rámci Evropy najdeme v Norsku, kde byl na konci roku uveden do provozu Follo Line měřící 22 kilometrů. Takové tunely mají i naši rakouští sousedé, Koralm má 32,9 kilometru a aktuálně se dokončuje. Semmering s 27,3 kilometru se teprve razí. U nás je spolu s německými kolegy v přípravách i Krušnohorský tunel.
Zanedlouho uvidíme vrtné soupravy
Správa železnic (SŽ) má zpracované dokumenty k územnímu rozhodnutí, nyní probíhá takzvané interní připomínkování. „Ministerstvu životního prostředí (MŽP) jsme v říjnu letošního roku předložili dokumentaci EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) a očekáváme, že obce a občané, jichž se výstavba tunelu dotkne, k ní zašlou své připomínky,“ uvádí Marcela Domanická, manažerka projektu, a pokračuje: „Pro další projekční práce potřebujeme znát horninové prostředí, kde bude probíhat ražba, proto jsme zahájili průzkumné práce v místech budoucích stavenišť a na trase. Brzy v terénu uvidíte vrtné soupravy hloubící sondy až do 180 metrů.“
Protože ministerstvo vydá závazný posudek v prvním čtvrtletí 2024, bude SŽ dále pokračovat už podle nového stavebního zákona. „Dokumentaci dopracujeme pro žádost o povolení záměru a ve druhé polovině roku 2024 se obrátíme na nově vzniklý Dopravní a energetický stavební úřad. Stále předpokládáme, že s budoucím zhotovitelem podepíšeme smlouvu v roce 2028,“ věří Marcela Domanická.
Při každém povolovacím procesu je samozřejmě možné, že se některý z účastníků odvolá. I s touto situací Správa železnic počítá. Nás všechny to bude možná stát určitý čas navíc. Na druhou stranu se trasa tunelu prověřuje už od začátku milénia a nikdy se nedostala do současné fáze.
V co největším souladu s přírodou
Základní dokumentace k územnímu řízení, zkoumající účel stavby, její umístění a napojení na technickou a dopravní infrastrukturu, se připravovala už v roce 2009. Stopku vystavily finance. Roku 2019 tehdejší vláda projekt opět oživila a tzv. Studie proveditelnosti mezi uvažovanými trasami potvrdila současný návrh. Trasa je koncipována tak, aby se vyhnula oblastem, kde se očekává nejvíce krasových jevů.
Správa železnic nyní jedná se starosty a zastupiteli obcí dotčených Berounským tunelem. Na několika místech proběhla i setkání s občany. Stěžují si na celkové zhoršení dopravní situace kvůli souběžným stavbám Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které mají zkapacitnit D5 a D0. Také v tom se SŽ angažuje: „Jednáme s krajským úřadem i ŘSD a snažíme se, aby některé práce byly hotovy dříve.
Důležitá je pro nás podpora ze strany Ministerstva dopravy,“ vysvětluje Marcela Domanická.
Cena stavby zatím jasná není. Ale „řádově půjde o desítky miliard korun“. Dokončení je nyní v plánu v roce 2035.
Starostové stavbu vítají
Na tom, že nové řešení odlehčí současné dopravě, se vedení obcí a měst vesměs shoduje. Trasa 171 je totiž dennodenně terčem negativních komentářů kvůli zpoždění a přeplněným soupravám. Navíc i ona je v této době postupně modernizována.
„Klady tunelu jsou jednoznačné. Velmi by se ulevilo osobní dopravě cestujících z Dobřichovic a okolí do Prahy. Stávající trať by se uvolnila od nákladní a dálkové osobní dopravy. Zápory budou patrné především během stavby, jež značně zatíží lokality, kde budou stavební činnosti probíhat,“ uvedl dobřichovický starosta Petr Hampl.
Přitakává mu i místostarosta Karlštejna Petr Weber. „Tuto stavbu vnímám pozitivně. Měla by pomoci stabilizaci situace na trati Praha–Beroun v údolí Dolní Berounky a nabídnout občanům našeho mikroregionu vyšší standard cestování. Dojde ke snížení dopravního zatížení na výše jmenované trati.“ A podobně se vyjadřuje i starostka Letů Barbora Tesařová: „Z pohledu obce přinese jednoznačně klady v eliminaci počtu vlaků na stávající trati. Vysokorychlostní rychlíkové spoje jezdící nad 200 km/h a nákladní vlaky s rychlostí nad 100 km/h se odkloní přes tunel. Odlehčí tím grafikonu na naší trati a třeba budou moci být přidány osobní vlaky v obou směrech na Prahu i Beroun. Z pohledu míst na trase výkopu jsou veškeré práce zátěží. Budou se potýkat s těžkou dopravou, přílivem několika stovek pracovníků. Dohoda s obcemi na přímce mezi Slivencem a Berounem je ale na realizátorovi.“
Šachta ve Svatém Janu pod Skalou
Možné negativní dopady vyjádřil starosta Svatého Jana pod Skalou Jiří Bouček, v jehož obci by měla vzniknout šachta: „Proti ukrytí dopravy pod zem v zásadě nelze nic namítat. Je to elegantní, i když hodně drahý způsob řešení. Panují spíše obavy z dopadů stavební činnosti (u nás a v místní části Sedlec má vzniknout pozemní objekt s šachtou do úrovně tunelů přibližně 30 metrů hluboko) a z možnosti ztráty podzemní vody, na níž jsme zcela zásadně závislí. Obecní vodovod je napájen z místního vrtu a v části Záhrabská máme jen hluboké a málo vydatné studny. S nedostatkem vody bojujeme už nyní a situace se může spíše zhoršit.“
Pochvaluje si ale, že komunikace se Správou železnic funguje na jedničku. Proběhla setkání s občany a nyní čekají na dokumentaci k vyjádření dopadů na životní prostředí. A doufají, že se tunel kladně projeví i na provozu na D5, aby tam ubylo kalamitních situací. „To by ale zřejmě muselo současně dojít k zásadnímu přesunu nákladní dopravy z kamionů na železnici,“ přemítá Jiří Bouček.
Všichni cítí a také vidí, že se konečně něco děje. Schůzky probíhají na nejrůznějších úrovních. „Jednali jsme s ministrem dopravy Martinem Kupkou a vedením Správy železnic. Bylo to velmi zajímavé, byť je patrné, že celá věc je teprve na svém startu. Poslední jednání se Správou železnic začátkem října však již bylo konkrétní. Představili nám pravděpodobný celkový harmonogram a současný stav prací,“ uvedl Petr Weber, který věří, že k realizaci skutečně dojde. Dolní Berounka by si spolehlivou regionální příměstskou dopravu s vyšším komfortem a bez zpoždění zasloužila. S úsměvem hledí do budoucnosti také Barbora Tesařová: „Osobně jako starostka obce Lety i jako častý cestující na trase Praha–Plzeň se na otevření tunelu velmi těším.“
Jde o projekt evropského až světového měřítka
Berounský tunel už nyní naplno zaměstnává SUDOP Praha, projektovou společnost se specializací na řešení dopravní infrastruktury. Více nám prozradil její výrobní ředitel Ivan Pomykáček.
Jak velkým projektem je tunel Praha–Beroun v porovnání s jinými, na nichž pracujete či jste je již dokončili?
Je opravdu unikátní v rámci celé České republiky. Po svém dokončení bude nejdelším tunelem v zemi. Navíc se zařadí k nejrozsáhlejším evropským stavbám tohoto druhu. Jen pro představu, aktuálně nejdelší železniční tunel u nás, mimochodem také naše dílo, je umístěn v Ejpovicích a má „jen“ něco přes čtyři kilometry. Tento ho tedy mnohonásobně překoná.
Čím je jedinečný kromě délky?
Výzvou je rozhodně i geologický pohled. Tunel totiž prochází krasovou oblastí s možností výskytu jeskyní a dalších krasových jevů. Z technologického hlediska je zajímavé, že vzhledem ke své délce obsahuje i záchranný objekt umístěný v Tachlovicích pro případnou evakuaci cestujících při mimořádných událostech na dráze.
Jaký je v tomto okamžiku reálný odhad začátku stavby?
Stále držíme termín avizovaný investorem, tedy zahájení v roce 2028. Co se týče termínu dokončení celé stavby, může ho ovlivnit celá řada faktorů. Od hladkého průběhu výběrových řízení přes potřebné povolovací procesy až po bezproblémový průběh samotných razicích prací. Věříme, že dílo bude dokončeno podle plánu.
Máte řádově odhad počtu lidí, kteří budou na projektu pracovat?
V naší firmě se jen na této fázi příprav podílí více než stovka projektantů. V průběhu realizace díla, tedy v okamžiku, kdy nastoupí stavební firmy, hovoříme o tisícovkách zaměstnanců.
Modernizaci stávající trati 171 a další kroky při uskutečňování Berounského tunelu budeme sledovat i v dalších měsících. Očima investora, projektantů, stavebních firem i různých obcí. Čtěte nás zde i na webu iDobnet.cz.
FAKTA O TUNELECH
- Délka tunelů cca 25 km (hlavní trasa) + cca 2 km (přípojná trasa)
- Ražby celkem cca 60 km, hloubka až 175 m
- Návrhová rychlost 200 km/h osobní vlaky, 100 km/h nákladní
Obrazový materiál je z dokumentace Správy železnic.
