DOLNÍ POBEROUNÍ – Úmorné horko. Dává nám najevo, že člověk je součástí přírody a nikdy tomu nebylo naopak. Vždy vládne počasí. Po rozpálených dnech přicházejí silné bouřky i bleskové záplavy. A jak zní z odborných kruhů: zvykejme si.
Už letošní únor věstil, že nás z pohledu počasí čeká mimořádný rok. Byl totiž vůbec nejteplejší na území Česka od roku 1961 s rekordně vysokou odchylkou průměrné měsíční teploty od normálu. Historické rekordy se přepisovaly i v březnu, kdy se „šňůra“ nezvykle teplých dnů často střídala s těmi oproti normě chladnějšími. Určitě máte ještě v živé paměti duben, kdy celou republiku zasáhly mrazy, které měly významný dopad na ovocné stromy i vinné keře. Vše, co přežilo, kvetlo o dva až tři týdny dříve, než bývá zvykem. Obrovskou vzácností byly například třešně, protože většinu spálil mráz. Škody šly do milionů.
Naplnily se tak prognózy odborníků, že extrémy jsou a budou častější i v našem podnebném pásu. Důvod? Globální oteplování. To ostatně na začátku roku potvrdila i amatérská meteoroložka Zdeňka Polanecká. Pod hlavičkou hydrometeorologického ústavu v Praze pozoruje a měří počasí v Dobřichovicích od roku 1999: „Máme za sebou horké léto nejen v roce 2012, kdy padl celostátní rekord, ale také v letech 2013, 2015, 2018 a 2019, přičemž nejvíce charakteristický pro zmiňované tvrzení byl loňský rok, kdy nejen proběhlo horké léto, ale také jsme z něj náhle přešli do zimy.“ Že i letošní prázdniny, co se teplot týče, stojí za to, zakoušíme na vlastní kůži.
Nedávné volby do Evropského parlamentu ukázaly, že snad nikdy nic nepřitáhlo takovou pozornost a tolik politických půtek jako Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu. Jejím cílem je dosáhnout v EU klimatické neutrality do roku 2050. Nicméně ani na této, ani na celosvětové úrovni stále není jasné, jak toho dosáhnout. „Přitom vědci spočítali, že do roku 2100 se svět ohřeje o 2,7 °C. Současná hodnota jevu je 1,1 °C,“ připomíná Zdeňka Polanecká.
Trpí i zvířata
Když přijde léto, už ví, jaké případy bude v ordinaci řešit. Veterinářka Tereza Lázničková upozorňuje na nejčastější chyby, jimiž škodíme našim domácím mazlíčkům: „Zanechání psa v autě či uvázaného na slunci. Chůze po rozpáleném asfaltu nebo po písku u moře. Psovi může uškodit nadměrná aktivita, i když je u vody. Je také nutné zabezpečit bazény, protože kočky volně se pohybující se mohou utopit při snaze napít se. Stín a neustálý přísun vody musí mít i hlodavci.“
Zmíněné horké povrchy by pro nás měly být varovným signálem při procházkách se psem. „Mohou způsobit až popáleniny na tlapkách, navíc pes je blíže k povrchu, a proto rychleji dochází k jeho přehřátí. Je nutné mít u sebe vodu i pro něj a ideálně venčit brzy ráno a pak až večer. V mezičase opravdu jen na vykonání potřeby,“ upozorňuje zvěrolékařka z Řevnic. Opatrnost vyžaduje i pobyt u vody. Například házení aportu je nutné vždy po chvíli přerušit a nechat psa odpočinout. I ve vodě mu totiž hrozí přehřátí. Navíc je nebezpečná nadměrná konzumace vody při nabírání chytaného předmětu do tlamy.
Nejde jen o horko
Je potřeba dávat pozor také na zapaření, rozvoj zánětu kůže či uší. Navíc v těchto dnech extrémně stoupá riziko vniknutí osin do ucha či oka. Tráva je vlivem horka velmi suchá a travní semena v obalu neboli osiny číhají v blízkosti vyššího travního porostu na každém kroku.
K přehřátí jsou náchylnější pejsci s krátkým čumákem (tzv brachycefalická plemena), např. buldoček nebo mops, senioři a kardiaci. Jak to poznáme? „Zvíře velmi zrychleně dýchá, může mít bledé, nebo naopak velmi rudé až promodralé sliznice. Dalšími příznaky bývají zvracení, apatie, motání, křeče, výrazně zvýšená teplota. Následně může zvíře až upadnout do bezvědomí. Nutný je přesun na chladnější místo, například na vlhký ručník, chladit packy a třísla vlažnou (nikoliv ledovou!) vodou či látkou namočenou do vlažné vody, zvýšit přísun vzduchu. Pokud to jde, dát mu napít. Nikdy neházet zvíře do studené vody! A pro jistotu doporučuji návštěvu veterináře,“ uzavírá Tereza Lázničková.
A nezapomeňte na pravidelné zastávky a pití i při cestování se psem v autě. Nikdy jej nenechávejte zavřeného ve voze, byť s pootevřenými okénky.
Sázka na českou stračenu
Zvýšená starost o zvířata nepanuje jen v našich domovech. Například na farmě Homolka stojí hlavní živnost na produkci mléka, a tím pádem na stádu stračen. Obecně se ví, že kráva horko ráda nemá a potřebuje spíše zimu. Optimální teplota je 15 stupňů. Nicméně až na pár organizačních změn, jako je například častější zavážení vodou, na farmě změny nechystají. Mají výhodu. Krávy jsou hlavně venku, kde si dokážou najít potřebný stín, a vsadili na českou straku. „Odešli jsme od ryze holštýnského typu krav, který je považován za mléčné plemeno číslo jedna, a máme různě kříženou českou stračenu. Do puntíku splňuje parametry kvalitního mléka a je odolnější,“ říká Magda Homolová.
Komplikace může nastat v souvislosti s nedostatkem vody a potažmo krmiva. „Vlivem sucha nenaroste tolik trávy, nebudou otavy a třetí seče. Zemědělský podnikatel tak musí trávu někde koupit. A když jí není dostatek v celé republice, je dražší,“ pokračuje farmářka a dodává: „Snažíme se nereagovat na každou změnu zvýšením cen. Spíše je držíme v rozumné hladině během celého roku, abychom nebyli nuceni zdražovat.“
Co dříve na zahradách mrzlo, tomu se může dařit
I rostliny potřebují své. Snad všichni víme, že se nesmí zalévat přes den. Přesto se občas někdo najde. „Protože lijeme vodu na listy rostlin, můžeme je spálit nebo přivolat houbové choroby,“ varuje Olga Humlová z černošického zahradního centra Gardeo a pokračuje ve vyjmenovávání nešvarů: „Trávník sekáme příliš nízko. Neodstraňujeme plevel, který bere živiny a vodu. Nedostatečně mulčujeme.“
Občas se v diskusích objevují příspěvky s dotazem co dělat, když spálíme trávník. Podle zahradnice se trávník jen tak nespálí, protože je hodně odolný. Důležité je dodržet již zmíněné vyšší sekání, ideálně za pomoci automatického závlahového systému, který zajistí rovnoměrnost zálivky ve vhodnou denní dobu.
Stejně jako ostatní oslovení vidí, že se počasí mění a s ním i sortiment. „Některé rostliny budeme muset přenechat oblastem s nižšími teplotami a vyšší vlhkostí. Například rododendrony lze sázet jen tam, kde je zabezpečená dostatečná zálivka, a i tak trpí suchým vzduchem. Podobně na tom jsou jehličnany, například borovice a túje. Na druhou stranu můžeme sázet rostliny, které ještě před nemnoha lety v zimě vymrzaly. Více se též uplatňují suchomilné prérijní druhy,“ popisuje Olga Humlová. Uvidíme tedy, jak moc se naše zahrady za pár let budou podobat těm, které vídáme v přímořských krajích.
Bořek Bulíček: Ve vedru máme o 80 procent více kolapsů
Ředitele společnosti Trans Hospital Plus jsme se ptali, s čím se zdravotní záchranáři v horku potýkají nejčastěji a na co bychom si měli dávat největší pozor.
Co lidé dělají v létě ze zdravotního pohledu špatně?
Chce se mi říct úplně všechno. Přestože se o tom všude mluví a píše, lidé jdou ven, když je největší horko. Nebo jsou zavření v chatkách, kde je opravdu těžký, nedýchatelný vzduch. V horku mezi 10. a 16. hodinou by rizikové skupiny vůbec neměly vycházet ven. Jde o různě nemocné lidi, ale také ty, kteří jsou po operaci kyčle a podobně. Pro tělo je vedro zátěž. Přitom někteří jdou pracovat na zahrádku nebo na celý den k vodě. Nechápou, že i když sedí v relativním stínu, potí se.
Kolik tekutin by měl dospělý člověk vypít?
Kdo má mezi 70 a 80 kilogramy, tak tři litry denně. Vodu prostřídat s minerálkou, džusem, dát si třeba i jedno pivo, pokud mohu. Ale ne více. Káva, kola, čaj se nepočítají. Lidé na to často zapomínají, ráno si dají kávu či čaj, venku vypijí jednu sladkou limonádu a odpoledne omdlévají. U většiny případů jsou to klasické kolapsy: najednou člověku zmizí obraz, jako když vypnete televizi. Většinou si způsobí i tržnou ránu na hlavě, otřes mozku nebo si zlomí ruku či nohu, když je na schodech.
V létě vyjíždíme hlavně k dehydrataci a následkům pádů. Ve vedru nám případy stouply o 80 procent.
Jak nejrychleji pomoci člověku, který zkolabuje?
Dotyčného položíme na záda, zvedneme mu nohy do vzduchu, chvilku počkáme, on se probere, a posadíme ho do stínu. Pak mu dáme napít. Pokud se během 5 až 10 minut dá dohromady a je mu lépe a lépe, záchranku volat nemusíme. Samozřejmě když se neprobírá, nedýchá, cítí se hůře, vždy voláme 155, ne 112. Nejideálnější je mít aplikaci Záchranka. Kromě rychlé první pomoci dispečerka vidí, kde jste, a polohu předá i do tabletu v autě záchranářů.
Co je třeba dodržet u dětí?
Platí stejné pravidlo. Průběžně „zalévat“ a chránit před sluncem. Z dětství si pamatuji, že nám dávali na hlavu mokrý kapesník se čtyřmi uzly na koncích, aby držel. A když uschl, opět ho namočili. To samé by se mělo dělat i v současných vedrech. A pozor u nejmenších dětí: když je dáme do kočárku a zaděláme mřížku, nepomáháme! Dítě se potí a dehydratace mu hrozí stejně jako u dospělého.
Jak poznáme „přehřáté“ dítě?
Stěžuje si na bolest hlavy, motá se, začne zvracet, samo chce do stínu, zvýší se mu teplota… V tu chvíli je vhodný vlažný čaj, posadit do stínu, ne do rozpáleného stanu či chaty, a udělat vlažný zábal. Správnou teplotu zábalu poznáme podle toho, že je studený, ale nechladí nás. Rozhodně nepoužíváme led.
Funguje na zažívací problémy coca-cola?
Ano, pokud nemáme po ruce černé uhlí, necháme ji vybublinkovat a pak s přestávkami podáváme po lžících. Je dobrá na dehydrataci i zklidnění žaludku.
V létě nás trápí také štípance.
To je pravda. U bodnutí včelou opatrně vyndáme žihadlo. Ostatní bodance a kousance zaledujeme a ideální je mít u sebe zyrtec nebo zodac, které se prodávají bez receptu. Prášek nepolykat, ale rozkousat, působí tak rychleji. Je možné ho dát i starším dětem. Pokud se stav zhoršuje, třeba i po třech dnech navštívíme lékaře. Jen si dovolím upozornit, že když situace není akutní a můžeme k lékaři dojet, nevolejme záchranku. Může být potřebnější někde jinde.