Být dobře oblečeni nemusí nutně znamenat vítr v peněžence.Příprava materiálů pro téma barevné typologie, oděvní tvorby a stylistiky spočívala v setkáváních s odbornicemi Ingrid Valešovou a Renatou Kolečkářovou, které mají několikaleté zkušenosti s vytvářením vizáže a vlastního stylu moderátorů České televize. Obě se rozhodly přenést své zkušenosti do Řevnic, kde si Inka před časem otevřela oděvní ateliér.
Šití na zakázku u nás v nedávné minulosti ustoupilo nákupním centrům, kde si v množství obchodů nabízejících oděvy vybere oblečení většina z nás. Někdo ale nemá to štěstí, aby odpovídal konfekčním velikostem, nebo v případě večerních šatů nerad potkává stejné na někom jiném, proto se rozhodne pro zakázkovou výrobu svého oděvu. Další skupinou jsou ti, kteří byli na zakázkové šití zvyklí odmala. Jací jsme zákazníci a jaké je to být oděvní výtvarnicí? Na takové otázky odpovídá Ingrid Valešová.
Všímáte si, v jakém oblečení lidé přicházejí?
Všímám. Je to prvotní informace o člověku. Snažím se respektovat styl zákazníka, který zjišťuji i otázkami na záliby, temperament, ptám se, jaký je, jaký vede způsob života. Tomu uzpůsobuji i střih, aby se výsledné oblečení k dotyčnému hodilo a aby se v něm cítil dobře.
Zároveň lze střihem i zvolenými barvami velmi dobře korigovat postavu. Snažím se dorovnat její kompoziční nepravidelnosti. Pokud má žena větší prsa a příliš úzké boky, pak navrhnu širší sukni, jež postavu vyrovná, a obráceně.
Podobné je to s délkou sukně. Aby slušela, neměla by končit na nejširším bodě lýtek. Všeobecně mezi hlavní pravidla patří zásada, že žádný kus oděvu by neměl končit na vaší nejširší partii.
Jací zákazníci přicházejí do oděvního ateliéru?
Od maturantek, které čekají maturitní plesy, po zralé ženy, jež mají odrostlé děti, rozjetou nebo ukončenou kariéru, a hlavně vědí, co chtějí.
Nejčastěji jsou to dámské košile, kostýmy do kanceláře a již zmíněné plesové šaty. Poptávku po dámských košilích si odůvodňuji tím, že koupené v konfekci nemusí dobře sedět a neodpovídají představě ženy.
Předpokládám, že ženy vcházejí s vlastní představou, jak by měl oděv vypadat.
Mají svou představu, která je většinou tvárná. Pokud mi vysvětlí, co chtějí, snažím se je nasměrovat. Aby jim například nevhodná délka sukně neubrala na délce nohou a podobně.
Také však už nastala situace, kdy jsme se nedomluvili. Nechtěla jsem spojovat své jméno s něčím, o čem jsem byla přesvědčena, že nedopadne dobře – pro zákazníka, samozřejmě.
Využívají služeb oděvního ateliéru i muži?
Ano, už i muži. S přáním ušít košili i casual oblečení. To mě baví. Ale předesílám, že pánská saka ne. Je jen málo švadlen, které je umí perfektně ušít. Potřebují jinak vyztužit a poskládat vše do sebe, aby nikde nic netlačilo, netáhlo. Zároveň musí mít sako nějaký vtip. Zkrátka ušít pánské dobře padnoucí sako je umění.
Předpokládám, že za dobu svého působení máte mnoho střihů na oblečení, které jsou doma pěkně uložené. Když se zákazníci vracejí, pak jejich archivace znamená poloviční práci, je to tak?
Střihy si schovávám právě pro zákazníky, kteří se vracejí. Když už je dobrý střih odzkoušený, představuje to polovinu práce na dalším modelu. Pokud ovšem nedojde k výkyvům ve váze. To se vše ukáže i na spodním prádle, jehož velikost často nerespektuje změny těla. Potom jdeme se zákazníky i nakupovat.
Zmínili jsme střihy i barvy, jak je to s výběrem materiálů?
Existuje celá škála materiálů, látek různých vlastností: jsou hladké, drsnější, jinak kloužou, sednou, jsou hřejivé i chladné. Jejich vlastnosti odpovídají složení. Například vlna na sukni může být kousavá, ale obsahuje-li i přídavek hedvábí nebo kašmíru, je daleko příjemnější, a navíc hřejivá.
Ne všechny typy látky sednou ke všem lidem. Pokud je člověk sportovní typ, určitě si rozmyslím navléknout ho do saténu.
Podle toho, jak je trh bohatý na různé materiály, je mi jasné, že jejich výběr stojí spoustu času.
Samozřejmě. Zamyslet se nad barvou, odstínem, druhem látky a v neposlední řadě cenou, to vyžaduje mnoho času věnovaného vymýšlení a přípravě, návštěvám obchodů a schůzkám se zákazníkem. Na materiálu moc záleží, proto skutečně v tomto bodu realizace časem nešetřím.
Na smluvenou schůzku se zákazníkem přinesu řadu vzorků látek, z nichž společně vybíráme pro danou zakázku. Bereme v úvahu typ pleti, vlasů, ladíme tóny i kontrasty v daném materiálu. Protože, jak už jsme říkali, barva je ovlivněna použitým materiálem. Ten ji jinak absorbuje, jinak vyzařuje.
Spousta lidí se bojí černé. Ale například černé hedvábí odráží takový šedavý lesk. Není to tedy ta hluboká černá jako v sametu, ale kovová, dušená, uhlová – a proto se velice hodí k jemnějším typům pleti.
Zkrátka je třeba zvažovat mnoho faktorů, které musím brát komplexně a zapojit i cit.
Když šiju, připravuju, beru v potaz trendové barvy, které se nosí a jsou k danému roku vázané. Ale každý z nás má svoji oblíbenou barvu, v některé se cítí lépe, jiná mu nesedí. Často jde jen o to, zvolit správný odstín.
Ale jsou i ty případy, kdy žena má ráda barvu, která jí přímo neladí s pletí. Jak to pak zařídit, aby se jí nemusela na svém oblečení úplně vzdát?
Pak lze doporučit jednoduchý trik. Oděv této barvy by jí neměl přímo lemovat obličej. Třeba já mám velmi ráda olivovou i jasně zelenou barvu. Ale když jsem udělala tu chybu a koupila si zimní čepici a rolák zrovna v této barvě, budu v případě jejich nošení působit v obličeji ještě zeleněji než obvykle. Takže tyto dva kusy oblečení leží ve skříni. Mám však zelené košile, jež nosím velmi ráda. Stačí si k nim vzít šátek světlé barvy, který můj obličej rozzáří a zároveň oddělí nelichotivou zeleň mého svršku. A můžu být spokojená. Pokud se jedná o barvu sukní nebo kalhot, tam takové omezení není.
Dobře, pokročme dál. Vybrali jsme materiál, barvu. Co je nutné ještě vědět, aby výsledný model odpovídal představě zákazníka?
Schůzek je více. Sejdeme se nad návrhem, materiály. Zjistím životní styl, rozhodneme o tom, co na postavě vhodným střihem zdůraznit, co potlačit. Jdeme do detailů, například, jaký zvolíme výstřih, jak šaty vypasujeme. Míry nejsou tak podstatné. Nejdůležitější je první zkouška. Pokud jsem mluvila o detailech, jsou velmi významné. Je třeba od začátku počítat s jedním typem podprsenky pro dané šaty. Její velikost, tvar, vycpávky totiž určí výšku i hloubku záševků, nevhodná může rozbít celý model. Špatně zvolené velikosti spodního prádla odhalí každý špíček, a řekla bych, že zbytečně.
Je také důležité si uvědomit, že když si pod černé nebo jinak tmavé šaty vezmu bílou podprsenku, je to velmi vidět. A jestliže jsou to večerní šaty, umělé osvětlení ji zpoza šatů „vytáhne“. Doporučuji proto univerzální tělovou barvu spodního prádla.
Ale vraťme se k výsledku našeho snažení. Pokud jsme se na všem shodli, model je ušit a zákazníci odcházejí s tím, že vědí, jaké spodní prádlo, boty a doplňky potřebují. Společně s Renatou pak mohou dohodnout variabilní doplňky v souvislosti s barevnou typologií, pomůže jim s vizáží, nalíčí, učeše.
Setkáváte se s lidmi, kteří jsou poučeni, co nosit?
Bohužel to mnoho lidí neřeší. Ale čím starší zákaznice, tím má jasněji. Hodně žen, které za mnou chodí a vracejí se, má vkus. A se vkusem je to jako s povahou – s tím se musíte narodit. Dobrá zpráva je, že i vkus se dá do jisté míry naučit.
(bt)