ZAJEČOV – Těsně za hranicí CHKO Brdy se rozkládá obec Zaječov, jejíž nejvýznamnější památkou je bývalý augustiniánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie. Místo je širší veřejnosti známé pod názvem Svatá Dobrotivá, neboť sem věřící putovali za ostatky svaté Benigny, v češtině obvykle označované jako svatá Dobrotivá. Díky starobylé historii zde vzniklo mnoho podivuhodných příběhů. Vypravte se za nimi.
Podle tradování vznikl klášter na místě, kde se Oldřichu Zajíci z Valdeka zjevila Panna Marie. Zakladatel do něj v roce 1263 uvedl řád augustiniánů poustevníků, jehož členové zde působili až do poloviny 16. století, kdy museli odejít. K návratu augustiniánského řádu došlo letopočtu 1676 a následně započala barokní proměna celého areálu. Tato a další obecná fakta snadno najdeme v turistických průvodcích či na internetu, zato o tajemném mezidobí, kdy řeholníci klášter neobývali, se obvykle nedočteme vůbec nic. Přitom i tehdy měla Svatá Dobrotivá své obyvatele, například Matěje Jakuba Zelenku (1626–1719).
Bláznivý život M. J. Zelenky
Coby ctitel svatého Ivana žil Zelenka zprvu ve Svatém Janu pod Skalou. Místní benediktini ho však kvůli jeho bizarním výstřelkům vypudili a Zelenka roku 1665 našel nový domov právě v opuštěném klášteře v Zaječově. Svých ztřeštěností se ovšem ani na nové adrese nezřekl, spíše naopak. Podle dochovaných zpráv kupříkladu trkal věřící přicházející na bohoslužbu jeleními parohy. V mžiku se proto stal trnem v oku místnímu faráři, jenž mu rozkázal odejít. Podivín ale příkazu nedbal, a tak ho nakonec zajali a odvlekli. Při výslechu před arcibiskupskou konzistoří byl jako falešný poustevník zbaven kutny a posléze propuštěn.
Hned následujícího roku se s ním však opět setkáváme ve Svaté Dobrotivé. Záhy po svém odchodu od konzistoře se totiž vydal jako poutník do Říma, odkud donesl odpustky pro bývalý klášterní kostel, a tak mu z vděčnosti bylo umožněno v klášteře pobývat. Ovšem ani tato pouť do Věčného města Zelenkovy způsoby zjevně nikterak neproměnila. Historické prameny zmiňují, že uvnitř choval beránka, kterého využíval k některým svým podivným šprýmům. Například na svátek Zvěstování Panny Marie na něj navěsil háčky a vehnal ho do zaplněného kostela. Když zvíře procházelo kolem klečících lidí, háčky se zachytávaly na jejich šatech. Jistě tedy nepřekvapí, že se znovu dostal do sporu s farářem. Duchovní ve své stížnosti mimo jiné zmiňuje, že Zelenka vede poustevnický život „přijímaje bratry i sestry, rozdávaje hábit tu pod řeholí sv. Ivana, tu pod řeholí kamaldulskou, naposledy pak oblékl do mnišské kapuce i berana a nazval jej pravým bratrem“. Zelenka patrně zamýšlel vytvořit kolem sebe skupinu poustevníků následujících vzoru sv. Ivana. Nicméně k uskutečnění tohoto plánu nakonec nedošlo. Zanedlouho totiž svérázný samozvaný mnich Svatou Dobrotivou opustil, vydal se do Polska a tam vstoupil do kamaldulského řádu. Ale ani tam se svou náturou dlouho nepobyl. Po necelých třech letech se vrátil zpět do Čech a vedl poustevnický život v Horažďovicích a v Bechyni. Podivuhodná pozemská pouť Matěje Jakuba Zelenky skončila v bechyňské poustevně 21. května 1719. Ztřeštěný poustevník se dožil na tehdejší dobu vskutku vysokého věku 93 let a pohřben byl u bechyňského kostela sv. Michaela.
Zážitek pro tělo i duši
Bývalý augustiniánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie stojí jistě za návštěvu, a to zdaleka nejen kvůli Zelenkově kontroverznímu působení. Obec Zaječov je navíc ideálním výchozím místem pro výlety do CHKO Brdy. Nadto se zde můžete chutně najíst či jinak občerstvit, po stopách onoho askety se tedy nemusíte vydat až tak striktně.
Praktické informace
Doprava
Zaječov obsluhuje autobusová linka z Hořovic, její provoz je však zvláště o víkendu sporadický, takže je zapotřebí výlet dobře naplánovat.
Michal Bařinka
