DOLNÍ POBEROUNÍ – Mnozí jsme kvůli událostem přesahujícím hranice regionu i republiky do určité míry ve střehu. Do našich životů výrazně zasáhla covidová pandemie. Pak začala válka na Ukrajině. Častěji se ptáme, jak se bezprostředně dozvíme o jakékoliv nenadálé situaci v našem okolí. Co dělat, když se rozezní siréna. Jak mít informace a přitom být v klidu.
Každou první středu v měsíci se v pravé poledne na celém území České republiky rozezní sirény. Jde o známou „zkoušku sirén“, tedy kontrolu, zda signál Jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV) funguje. Varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití je v gesci Hasičského záchranného sboru (HZS) ČR. Policisté se starají o zabezpečení veřejného pořádku, ministerstvo zdravotnictví spolu s kraji o ochranu života a zdraví obyvatel, zvládání povodňových rizik má na starosti ministerstvo životního prostředí, zemědělství a jednotlivé povodňové orgány. A další orgány státní správy řeší, aby to všechno fungovalo. Nám nejblíže jsou například obecní či městské úřady.
Sirény jsou základním nástrojem tehdy, když dojde k ohrožení životů a zdraví obyvatel v důsledku mimořádných událostí, jako jsou živelní pohromy, havárie s únikem nebezpečných látek či jiné situace (terorismus, sabotáž apod.). Tehdy se rozezní varovný signál „Všeobecná výstraha“. Jde o jediný tón sirény určený pro veřejnost. Zní kolísavě po dobu 140 vteřin a může se opakovat třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech. Poté mohou následovat informace o tom, co se stalo a co máme dělat. Další zprávy se objeví v rozhlase, televizi a třeba i prostřednictvím hromadných SMS. Aktivní by měly být také systémy v našich obcích. V místech, kde sirény nefungují nebo systém selže, nastupují megafony, web, e-maily, SMS a další informační kanály. V takových případech je důležité, aby o nás obec, potažmo IZS věděly.
Další dva signály jsou jen pro profesionály
„Požární poplach“ je přerušovaný tón napodobující zvuk „hó-ří, hó-ří“, trvá jednu minutu. Slouží ke svolání jednotek požární ochrany.
Zmiňovaná „zkouška sirén“ je nepřerušovaný tón po dobu 140 sekund. Zazní zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin.
Pokud jde o výpadek elektřiny, obecně se doporučuje mít u sebe rozhlasový přijímač na baterie, televize nefungují, mobil si nedobijete, navíc sítě bývají přetížené.
Od rozhlasu k online
Znepříjemnit život nám ale může i jiná událost, o níž jsme nevěděli: „náhle“ rozkopaná ulice, den bez vody, elektřiny atd. Kvalitním a nejbližším zdrojem informací jsou obecní či městské úřady. Pohledem do několika z nich získáme průřez jejich činností v těchto případech, postupují shodně či velmi podobně. „Své občany informujeme prostřednictvím rozhlasu, webu, Facebooku. Odstupňované podle rizik nejsou. Při ohrožení a podobných situacích by se rozezněla siréna. Dalšími informačními kanály jsou e-maily plus tištěné periodikum vydávané čtyřikrát až pětkrát do roka,“ uvedl starosta Třebotova Matěj Král. Vylepšování zavedeného systému nyní neplánují, pravidelně provádějí údržbu a obnovují rozhlas. Plány pro zvládání různých rizik zveřejňují na webu obce.
Podobné je to v Černošicích. „Běžně informujeme přes web, mobilní aplikaci V obraze, zasíláním e-mailů a na Facebooku. V případě povodní postupujeme podle povodňového plánu (je na webu a aktuálně prochází aktualizací). V lokalitách, kde je nutná evakuace, prověřují hasiči dům od domu, v takové situaci nelze spoléhat na nějaký informační kanál,“ popisuje starosta Filip Kořínek. Dodává, že poslední novinkou bylo zavedení rozesílání e-mailů. Jejich doručení si objednalo téměř 1 000 obyvatel. Tlampačový rozhlas není v obci už dlouho.
Také menší místo, jako je Karlík, využívá při rizikových (i nerizikových) okolnostech hromadně zaslané e-maily. „Občany rovněž informujeme prostřednictvím našeho obecního webu a nedávno zřízeného Facebooku. V případech, na něž je třeba se připravit předem, používáme tak trochu ‚postaru‘ tištěné letáčky do schránek a podrobnosti zveřejníme na obecních nástěnkách,“ vysvětluje starostka Karlíku Monika Hurtová a pokračuje: „Jsme velice malá obec s opravdu osobním a individuálním přístupem. Předpokládám, že i nenadálé situace by byly řešeny bezodkladně, ale s ohledem na dopad a rizika pro občany a majetek. Podobné věci jsme už řešili v době covidové a domnívám se, že vše jsme zvládli ‚bez ztráty kytičky‘.“ Informační zprávu o nebezpečí mohou občané dostat na mobil nebo e-mailem, jen musí obci předat potřebný kontakt. „Obec bohužel nemá žádné nástroje, jak občany přesvědčit, aby dali své osobní kontakty k dispozici. Je to vždy na uvážení jednotlivce,“ doplňuje starostka Hurtová.
Možností zdokonalování je celá řada
Systémy varování nebo informování svých občanů přizpůsobují obce aktuální situaci a rozpočtům. Nicméně se často snaží o různé aktualizace. „Systém informování občanů brzy doplníme speciální aplikací ‚Svatý Jan pod Skalou‘ od AppSisto, jež integruje všechny doposud používané kanály (FB, IG, web),“ říká starosta zmiňované obce Jiří Bouček. Jasno zde mají i v odstupňování informovanosti o nenadálých situacích: „Akutní případy řešíme přímým telefonátem nebo e-mailem, hromadné zprávy e-mailovým oběžníkem a aktualitami na webu, dlouhodobě platné zajímavosti uvádíme písemně do zpravodaje (4krát ročně, 4 až 8 stran). V každé místní části máme také nástěnky pro různá upozornění a pozvánky. Sirénu ani rozhlas nemáme. Jsme malá obec rozdrobená do třech místních částí, bylo by to složité a nákladné.“
Sirénu na střeše hasičské zbrojnice i obecního úřadu naopak mají například v Litni. K varování a informování svých občanů zde podle starosty Petra Kapusty primárně používají systém Munipolis.
Všenory získají sirénu v blízké budoucnosti. „Čekáme na vyhlášení příslušné dotace v následujících měsících. Zvažujeme instalaci dvou sirén, smart city prvků, jako je například monitoring hladiny vody v potocích, kvality ovzduší, hluku, průjezdu vozidel a další. Upravili bychom pak webové stránky obce a další systémy. Na zavedení smart city prvků a výstražného systému jsme si nechali zpracovat studii,“ vysvětlil všenorský starosta Roman Štěrba. Obec má na webu informace, jak se improvizovaně ukrýt, na co se zaměřit po povodni, jak se evakuovat, jak funguje varovný systém v ČR, jak nahlásit mimořádnou událost atd. Lidé zde najdou i povodňový plán obce, kde se dozvědí vše potřebné, včetně měření hladiny řeky Berounky v případě potřeby. Vedení obce se pravidelně zúčastňuje povodňových prohlídek se zástupci Povodí Vltavy a příslušných odborů města Černošice.
Nepotřebujeme dopodrobna znát fungování celého systému, abychom byli v klidu, Ale určitě je dobré mít maximální spojení s naší obcí, přihlásit se do místního informačního systému a mít povědomí, jak se zachovat, když se něco mimořádného začne dít. Obce o tom informují spolu s odborníky, kteří se na tuto oblast specializují, nebo jejich prostřednictvím. Na webu mají praktické pokyny, někdy pořádají semináře a testy.
Jsme připraveni i na výpadek elektřiny
Postup informování o mimořádných situacích nám přiblížil Petr Malíř, předseda Skupiny krizového řízení obce Tetín. Prozradil také, jak dopadlo nedávné testování dopadu tzv. blackoutu.
Jak ve vaší obci probíhá informování o mimořádné události?
Varování tetínských obyvatel se standardně děje prostřednictvím prvku Jednotného systému varování a vyrozumění cestou Hasičského záchranného sboru (HZS) ČR. Na obecním úřadě je instalována takzvaná rotační siréna. Její zkouška probíhá zpravidla každou první středu v měsíci přes HZS ČR. Tento prvek je schopen vysílat i jediný signál varování, „všeobecnou výstrahu“, tedy 140 sekund trvající kolísavý tón. Další možností sdělení občanům je obecní rozhlas a dále modernější technologií je mobilní rozhlas, nyní pro užívání nedostupný. Jeho velmi praktickou náhradou je mobilní rozhlas, který občanům poskytuje i urgentní informace (formou SMS, e-mailu nebo mobilní aplikace). Je ovšem nutná registrace a zájem občana. Dále jsou využívány obecní vývěsky a nástěnka u požární zbrojnice.
Vzděláváte v tomto směru své obyvatele?
Osvěta občanů probíhá dlouhodobě formou plakátů a letáků již od začátku pandemie covidu 19 a války na Ukrajině. Pokračuje do současnosti. Za výukovými materiály stojí Skupina krizového řízení obce Tetín a spolky Sbor dobrovolných hasičů Tetín a První pomoc Tetín žije, z. s. Obec Tetín několikrát do roka vydává pro své občany Tetínský zpravodaj, kde občané najdou důležité informace z oblasti všeobecné bezpečnosti, především k aktuálním tématům.
Došlo v poslední době ke zkoušce v souvislosti s mimořádnou událostí?
Skupina krizového řízení se snaží průběžně na různá rizika a ohrožení bezpečnosti občanů naší obce. Poslední akce se uskutečnila ve čtvrtek 16. března na obecním úřadě. Byl prakticky prověřen chod úřadu současně s chodem štábu krizového řízení při dlouhodobějším výpadku elektrické energie (tzv. blackout). Obec pro tyto účely vloni zakoupila benzinovou invertorovou elektrocentrálu Honda EU22i.
A jak vše dopadlo?
Nad očekávání dobře! Bylo by možné napájet počítače s monitory, přenosné aku osvětlení, server, nabíječky mobilních telefonů, vysílaček, tiskárnu, přímotop o výkonu 1 000 W, kávovar, rychlovarnou konvici. Samozřejmě ne vše současně. Zásoba paliva do centrály uložená v hasičské zbrojnici by umožnila nepřetržitý chod úřadu po dobu minimálně 120 hodin.
Co dělat při zaznění varovného signálu:
- okamžitě se ukryjte v nejbližší budově
- zavřete dveře i okna
- vypněte ventilaci/klimatizaci
- uhaste otevřený oheň
- zapněte si televizi nebo rozhlas, pokud to jde, a vyčkejte na další informace
- zbytečně netelefonujte
Při dodržení základních pravidel se nám lépe podaří zůstat v klidu, což je důležité, abychom vše zvládli. A v rámci možností třeba i pomohli svým sousedům či dalším osobám, které si samy neporadí.
