Se starostou Řevnic Liborem Kvasničkou jsme hovořili nejen o tom, co už má v úřadě za sebou, ale také na čem aktuálně pracuje a co ho ještě do konce volebního období čeká.Blíží se polovina volebního období, co se Vám za tu dobu na radnici podařilo?
Největší akcí byla určitě výstavba kanalizace v západní části města. V průběhu prací jsme se potýkali se spoustou problémů, ale vše se nakonec vyřešilo. V této souvislosti musím zmínit, že se nám na kanalizaci podařilo získat dvě dotace, což nám hodně pomohlo s financováním v situaci, kdy městský rozpočet je značně napjatý. Další dotaci jsme získali na rekonstrukci topení na prvním stupni základní školy. Přechod z vytápění elektřinou na plyn bude znamenat výrazné snížení nákladů. A úspory znamenají i nově vybraní dodavatelé elektřiny a telekomunikačních služeb pro město, a také skutečnost, že jsme se stali plátci DPH. Tyto zásluhy samozřejmě nechci připisovat jenom sobě. Podíleli se na nich jak ostatní zastupitelé a členové rady města, tak také zaměstnanci úřadu.
A jaké úkoly na Vás čekají v druhé polovině volebního období?
V prvé řadě budeme muset vyřešit kapacitu školy a školky. Pro nejbližších pět let nepřichází v úvahu využití budovy bývalé školy na náměstí, kterou má pronajatou firma Penco. Nájemní smlouva je tam uzavřená až do roku 2017 a v případě jejího předčasného ukončení požaduje nájemce odstupné deset a půl milionu korun. To bychom z rozpočtu města nezaplatili.
Jaké je tedy reálné řešení?
Vybudovat dvě třídy a kabinet ve druhém patře městského úřadu. To je nyní naše priorita, abychom vše zvládli připravit do začátku školního roku 2013/2014. Kvalifikovaný odhad, který jsme nechali zpracovat, hovoří o nákladech na stavební úpravy ve výši necelých dvou milionů korun. Je ovšem otázka, jaká bude skutečnost, protože zatím třeba nevíme, zda bude vyhovovat únosnost stropů.
Na jak dlouho nám toto provizorní řešení vydrží? Pokud budeme brát jenom řevnické děti, tak zhruba na dva roky. Další vývoj se jen velmi těžko odhaduje, protože ve školce stále přibývá předškoláků a nikdo neví, jak se bude situace vyvíjet dál. Vše totiž závisí i na tom, jak budou naplněné školy v okolí, jestli třeba někde vybudují nové kapacity, jestli započne nějaká masivnější výstavba Na Vrážce, jestli se k nám budou dál stěhovat mladé rodiny z Prahy apod. Je to komplexní problém, a proto jsem začal iniciovat jednání s okolními obcemi, abychom se domluvili na společném řešení. Když se sjednotíme a přijdeme s nějakým smysluplným návrhem, bude větší šance, že z kraje nebo od státu získáme nějakou pomoc.
Dotace na přístavbu školy, o níž se také před časem hodně hovořilo, tedy nepřijde?
Tyto dotace zamítla vláda ČR, takže s nimi v tuto chvíli počítat bohužel nemůžeme.
Poměrně velké emoce vzbudilo jmenování Martina Sudka do školské rady. Proč k obměně v radě došlo?
Podnětem byl zápis ze schůze třídních důvěrníků týkající se komunikace s vedením města. Obměna zástupce města ve školské radě je tedy vedena snahou komunikaci zlepšit a zároveň zlepšit fungování školské rady v rámci kompetencí určených školským zákonem.
Nedávno také proběhla aférka s výběrem nového zařízení do školní kuchyně…
Na radu města jsme dostali informaci, že aby školní kuchyně zvládla narůstající počty žáků, potřebuje obnovit své zastaralé zařízení. Zaměstnanci kuchyně a ředitelka školy dodali výsledky rešerše, kterou si provedli mezi dodavateli. Z ní vyplývalo, že jim nejlépe bude vyhovovat pánev a konvektomat od firmy Intergast. Rada města chtěla škole vyjít vstříc a tento návrh podpořila. Později se však ukázalo, že navržený postup výběru dodavatele není možný, protože soutěž na dodávku pánve spojená zároveň s dodávkou staršího konvektomatu je v rozporu se zákonem. Proto jsme vypsali výběrové řízení zvlášť na pánev a na konvektomat. Bylo obesláno pět firem. Nabídka přišla pouze od jedné, což je u zakázky v hodnotě zhruba 600 tisíc za pánev a zhruba 400 tisíc za konvektomat nedostatečný počet. Výběrové řízení jsme proto zrušili a v blízké budoucnosti chceme nechat zařízení školní kuchyně posoudit nezávislým odborníkem. Teprve na základě nezávislého posudku pak rozhodneme, co a kdy se bude pořizovat a jakou formou se vybere dodavatel.
Proč se prodává dům č. p. 2 na náměstí a k němu přiléhající pozemek?
Prvním důvodem je, že stavební úřad nám uložil odvodnit chodník, který přes tento pozemek vede. To znamená, že bychom museli vybudovat vsakovací jímky, které by však pozemek znehodnotily a značně by se ztížila možnost na něm něco rozumného postavit. S tím by samozřejmě klesla jeho prodejní cena. Dalším důvodem jsou peníze, které se budou hodit na investice, protože rozpočet města je, a v příštích letech patrně ještě bude, dosti napjatý. Peníze z prodeje budeme moci využít na akce, na které bychom jinak neměli.
Nový vlastník tedy vsakovací jímky budovat nebude muset?
On bude muset odvodnění chodníku vyřešit v rámci svého projektu. Ale dokud tam ještě žádné jímky nestojí, může řešení přizpůsobit záměru, co a jak chce na pozemku stavět. Kdybychom tam jímky udělali my bez vědomí, co bude s pozemkem dál, s největší pravděpodobností by to další výstavbu velmi zkomplikovalo, ne-li zcela znemožnilo.
Pojďme na další „horké“ téma. Mluví se o velkých dluzích Ekosu, přitom ještě před koncem minulého volebního období představitel této společnosti tvrdil, že Ekos žádné velké finanční problémy nemá a že je dokonce v zisku. Jak, kdy a kde se tedy ty velké dluhy vzaly?
Dluhy ve výsledovkách firmy byly dlouhodobě. V období kolem posledních komunálních voleb, tedy druhé poloviny roku 2010, však došlo k jejich značnému navýšení. Důvodů je několik. Úplně přesnou analýzu nemám k dispozici, ale velký vliv mělo převzetí vody pod Ekos v souběhu se snížením objemu financí pro Ekos ze strany města v rozpočtu na rok 2010. Meziročně klesly výdaje na Ekos o více než milion korun. Na to mělo vedení firmy reagovat snížením nákladů, třeba redukcí počtu zaměstnanců, rozsahu služeb, nebo nějakým jiným opatřením. Je pravda, že se plánovalo, že peníze potřebné k financování vodovodu a kanalizace se získají z příjmů za zavezení prostoru bývalé pískovny. Tento plán však nevyšel, a tyto peníze pak chyběly. Koncem září 2010 navíc došlo k poruše na úpravně vody. Náklady na opravu činily skoro milion korun a od pojišťovny jsme dostali jenom asi polovinu. Zbytek musel hradit Ekos ze svého. To, že se vše sešlo najednou, způsobilo, že závazky společnosti vyletěly velmi prudce vzhůru. Navíc se to stalo v období voleb, kdy se měnilo vedení města a řešilo se mnoho jiných problémů, takže aktuální hospodaření Ekosu nebylo úplně v centru pozornosti.
Až do konce minulého volebního období na tom tedy Ekos byl docela dobře?
To je relativní. Společnost dlouhodobě dlužila, a dodnes dluží 2,6 milionu korun městu za poplatky za uložení odpadu. A do výsledku se započítávalo také zhruba půl milionu korun pohledávek, o kterých je dle výsledků auditu zřejmé, že jsou nedobytné a bude nutné je odepsat. Což znamená další ztrátu, která, dokud není zaúčtována, výsledek hospodaření papírově vylepšuje.
Jaká je situace v Ekosu nyní?
V červenci jsme přijali novou administrativní pracovnici na místo pana Zímy, který odešel. Do konce srpna bychom měli uzavřít výběrové řízení na nového ředitele Ekosu, který bude zároveň vedoucím technických služeb města. Přihlásilo se 6 uchazečů a já věřím, že výběrová komise zvolí toho nejlepšího. V září chceme převést technické služby na město, takže během podzimu by měla nová struktura začít naplno fungovat, aby vše bylo připraveno na zimu, kdy se řeší odklízení sněhu a podobně.
A dluhy?
Již delší dobu jednáme se zástupci věřitelů o splátkovém kalendáři. Aby měl Ekos z čeho splácet, rozhodlo zastupitelstvo města o poskytnutí 3 milionů korun na navýšení vlastního kapitálu. Tyto peníze město získalo tím, že se stalo plátcem DPH. Celou transakci nám však musí posvětit banka, kde však přes léto probíhají dovolené, takže se všechno táhne. Doufám ale, že se nakonec domluvíme a nebude nutné poslat firmu do konkurzu. Já sám si přeji, abychom se co nejdříve dostali do bodu, kdy se začneme v souvislosti s Ekosem obracet více do budoucnosti. Proběhl audit, v dohledné době dojde k výměně vedení a předání funkcí…
Pojďme tedy dál. Co nás čeká do konce letošního roku?
Doufám, že se povede zapracovat na površích komunikací po kanalizaci a že se s tím, díky navýšení daně z nemovitostí, podaří vyasfaltovat povrchy i tam, kde dosud chyběly. Ne všude jsou už ale udělány přípojky, takže je možné, že úpravy povrchů se přesunou až na začátek příštího roku. Svoji roli by mohla hrát i možnost výhodnější nabídky v tomto období. V souvislosti s opravou povrchů po výstavbě kanalizace chci upozornit, že někde, třeba v okolí Třebaňské ulice, se úpravy budou zdát možná občanům trochu nesmyslné, ale bohužel, podle pravidel dotace a se stavem financí, jaký máme, nemůžeme jednat jinak. Peníze z dotace můžeme použít pouze na opravu té části povrchu, která byla dotčena výstavbou kanalizace. Proto se někde objeví nový asfalt třeba jenom na půlce silnice, ale podle mého názoru je lepší mít alespoň půlku, než neudělat nic a dotaci nevyčerpat.
Jak se vám spolupracuje s radou města v novém složení?
Musím říct, že dobře. Místo čtrnáctidenního intervalu se scházíme jednou týdně, což je sice časově náročnější, ale máme tak více prostoru věnovat se i koncepčním a výhledovým tématům a ne pouze řešit to, co aktuálně hoří a je třeba s tím něco dělat teď hned. Ona ani předchozí rada nefungovala špatně a ani nyní nemáme všichni na všechno stejný názor. Ale posun je cítit v tom, že když se něco dohodne, tak se na tom pracuje a všichni táhnou za jeden provaz. Nikdo se už nesnaží věci rozporovat, aby rozhodnutí rady zvrátil. Z toho mám radost.
Děkuji za rozhovor.
Pavel Černý, převzato z řevnického Ruchu