říká Jaroslav Mareš, lektor televizního kroužku.Jaká je vaše hlavní profese?
Jsem novinář na volné noze. Jako reportér či vedoucí vydání jsem v průběhu patnácti let prošel všemi většími televizemi. V současné době spolupracuji s televizí Prima a s Českým rozhlasem.
Ve sdružení DOBNET ale nejste nováček.
V občanském sdružení jsem působil necelé tři roky jako tajemník a od začátku tohoto roku mám na starosti všechny „mediální“ aktivity sdružení, tedy webovou stránku iDobnet.cz, DOBNET zpravodaj a nyní právě i televizní studio.
Proč jste se rozhodli začít právě televizním kroužkem?
Protože dnešní doba je hodně mediální, a tak jsme si řekli, že by bylo skvělé dát příležitost dětem, ale i dospělým poznat televizi i tak trochu zevnitř a vyzkoušet si, jak funguje.
Jaká bude vaše role v tomto projektu?
Vedení televizního kroužku a také předávání zkušeností v dalších případných aktivitách. Má hlavní profese je v Praze. V televizním studiu v Řevnicích budu k dispozici spíše ku pomoci a k organizačnímu zajištění.
Předchozí dotaz narážel na dopis, který o vás koloval ve vedení Řevnic.
Ano, psalo se o mně jako o místním Berlusconim, a to kvůli tomu, že jsem před několika měsíci vyjádřil svůj názor tady na stránkách DOBNET zpravodaje. V kombinaci s televizním studiem pak vznikl onen „Berlusconi“ a také nastalo rozesílání fotografií především nacistických pohlavárů a zavražděných dětí. To první je k pousmání, to druhé spíše projev psychického onemocnění.
Jak a co bude televizní studio vysílat?
Zpočátku se naučíme, jak technika funguje a jak se ovládá. Co bude dál, závisí výhradně na těch, kteří se k nám přihlásí. Jestli budeme dělat magazín dětské televize, dokumentovat dění v okolí či se pouštět do regionálního zpravodajství, to opravdu nebude na mně ani na sdružení DOBNET. My jsme chtěli především dát možnost, aby tu něco vznikalo. A ta tu teď je.