Stanovisko CHKO Český kras k těžbě

Stanovisko CHKO Český kras k těžběCHKO Český kras vydala dne 13. ledna 2012 nesouhlasné stanovisko se stanovením průzkumného území Berounka.
 Návrh tohoto území totiž zahrnuje částečně nebo úplně přírodní rezervace a památky, evropsky významné lokality, regionální a nadregionální biocentra či biokoridory i krasové jeskyně.

Správa chráněné krajinné oblasti Český kras obdržela dne 14. prosince 2011 žádost firmy Basgas Energia Czech, s. r. o., o vyjádření k průzkumnému území Berounka pro vyhledávací průzkum ropy a hořlavého plynu vázaného na paleozoické břidlice pražské pánve.

Navrhované průzkumné území Berounka je zastoupeno ve Středočeském kraji v okresech Beroun a Praha-západ na území 22 obcí na ploše 92,62 km2. Průzkumným územím Berounka by byly dotčeny zájmy CHKO Český kras, dvou národních přírodních rezervací Karlštejn a Koda, národní přírodní památky Černá rokle, pěti přírodních rezervací, kam patří Tetínské skály, Karlické údolí, Kulivá hora, Radotínské údolí, Klapice. Dále lze jmenovat přírodní památky Špičatý vrch – Barrandovy jámy, Kozolupy a Branžovy, pět evropsky významných lokalit Karlštejn – Koda, štoly Velké Ameriky, Karlické údolí, Kulivou horu a Radotínské údolí i územní systém ekologické stability, který čítá celkem dvacet biokoridorů a biocenter všech úrovní. Na tomto území se vyskytuje také 259 vchodů do krasových jeskyní.

Ve svém stanovisku, které má redakce DOBNET zpravodaje k dispozici, vedoucí Správy CHKO Český kras Ing. Michal Slezák mj. uvádí: „Správa navrhuje zamítnutí průzkumného území Berounka, protože veřejný zájem ochrany přírody a krajiny převyšuje zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska.“

Stanovisko CHKO však počítá i s případem, že Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ani přes výše uvedený požadavek a jeho odůvodnění neshledá veřejný zájem ochrany přírody a krajiny v celém dotčeném území CHKO Český kras jako převažující.

Pokud MŽP žádost společnosti Basgas Energia Czech, s. r. o., nezamítne ani z jiných důvodů, shledává Správa CHKO Český kras jako nutnost stanovit v rozhodnutí o stanovení průzkumného území další podmínky.

Vzhledem k tomu, že v žádosti není přesně specifikováno, jakými metodami,

v jakém rozsahu ani místě budou geologické práce prováděny, požaduje CHKO projednání jakékoli činnosti spojené s vyhledávacím průzkumem, a to s dostatečným

předstihem. Zároveň přesně vymezuje, která území musí být před průzkumnými vrty a případnou následnou těžbou uchráněna.

CHKO upozorňuje

Ing. Slezák dále ve stanovisku Správy upozorňuje: „V případě realizace průzkumných vrtů na území s výskytem jeskyní nebo jiných podpovrchových krasových jevů hrozí významné riziko destrukce jeskyní a kontaminace systému podpovrchových vod.

Těžba zemního plynu hydraulickým frakováním pomocí systému horizontálních

vrtů se realizuje jinde ve světě a bližší informace o této těžbě lze zjistit pomocí internetu. Z informací jednoznačně vyplývá, že těžba není šetrná k životnímu prostředí (vysoká spotřeba vody při vrtání, do vody ve vrtech se přidávají různé chemické látky, budování odkališť, těžba nikoli z jednoho, ale z celé soustavy vrtů, možnost havárie, vjezdy k vrtům, podoba těžních věží atd.).“

Ze stanoviska Správy CHKO Český kras je zřejmé, že podmínky lokality Berounka dané malou rozlohou průzkumného území a vysokou hustotou osídlení by předznamenaly daleko větší dopady průzkumné či těžební činnosti než jinde ve světě, kde se geologické a těžební práce provádějí na ploše až 100x větší, než je průzkumné území Berounka, a bez hustého osídlení a s menší koncentrací chráněných území.

Možné narušení hydrogeologické situace území

V nadloží silurských břidlic jsou krasové horniny – vápence, kde je velmi složitá a dosud přesně neprobádaná hydrogeologická situace.

V rámci realizace vrtů by mohlo dojít k narušení hydrogeologické situace celého území. Technika provádění horizontálních a svislých vrtů není odlišná při průzkumných a těžebních pracích, takže negativní ovlivnění životního prostředí hrozí i při realizaci průzkumných vrtů.

CHKO předpokládá negativní ovlivnění přírodních podmínek

Předpokládané nároky záměru by mohly způsobit negativní ovlivnění přírodních podmínek. A to z následujících hledisek:

– Zábor půdy při realizaci vrtů, při možném budování odkališť pro hydraulické frakování

– Narušení přírody dopravními prostředky při realizaci vrtů

– Zvýšení požadavků na přírodní zdroje (čerpání vody pro hydraulické frakování)

– Vyrušování klíčových druhů

– Fragmentace stanovišť nebo biotopů či populací druhů

– Emise do půdy, vody a ovzduší

– Průzkumné území Berounka leží v oblasti s vysokou hustotou osídlení.

– Průzkumné práce, případně samotná těžba, by byly velkou zátěží nejen pro přírodu, ale také pro místní obyvatele (hluk, zápach, dopravní ruch, emise atd.).

– Hydrogeologický ani tektonický průzkum oblasti není z hlediska zamýšlených prací dostatečný.

– Vrtnými pracemi mohou být zastiženy krasové horniny, v nichž volné prostory mohou zasahovat do poměrně velkých vzdáleností od vrtu, a tak může dojít ke kontaminaci prostředí vytěženou ropou a plynem.

– Metodika hydraulického frakování je poměrně finančně nákladná a v případě ustoupení od záměru v průběhu realizace nelze zaručit, že negativní zásahy do přírody budou uvedeny do původního stavu nebo adekvátně nahrazeny.

Z výše uvedených důvodů Správa nemůže vyloučit významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality. Ptačí oblasti nejsou v CHKO Český kras vymezeny.

I významní vědci varují před ložiskově-geologickým průzkumem „břidlicových plynů“ v CHKO Český kras

K místním obyvatelům, kteří podepisují petiční archy proti těžbě břidlicového plynu na území Berounka, se přidalo také dvacet dva vědců, mezi nimi řada geologů.

Podle nich už jen průzkum ložisek plynu znamená v podzemí Českého krasu významné ekologické riziko.

„Vyjadřujeme vážné znepokojení nad záměrem firmy Basgas Energia Czech, s.r.o. provést průzkum možného výskytu kapalných a plynných uhlovodíků – zejména tzv. břidlicového plynu v průzkumném území Berounka,“ píše se ve výzvě, jejíž text je na stránkách České geologické společnosti (www.geologickaspolecnost.cz).

Mezi podepsanými jsou pedagogové z Karlovy univerzity, z České zemědělské univerzity, odborníci, kteří pracují v Národním muzeu v Praze, v České geologické službě i v Geologickém ústavu Akademie věd.

Výbor České geologické společnosti odhlasoval, že toto prohlášení podporuje jako významný dokument, který by měl v diskusi o případném průzkumu území zaznít.

Barbora Tesařová