Lesy jsou zde ve správě Lesů ČR, proto byla výsadba provedena se souhlasem LZ Konopiště. Tis je dřevinou roku 2012 u Lesů ČR.
Tis v přírodě rostoucí je vzácností a je chráněn zákonem. Nejbližší lokality s výskytem tisu máme na strmé stráni na pravém břehu Berounky nad Roztokami u Křivoklátu. Tato přírodní rezervace U Eremita byla vyhlášena před 30 lety. Národní přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály vyhlášená v roce 1977 se nachází na pravém nárazovém meandru Vltavy u Smilovic (okr. Příbram). Tisy též rostou na skalách při známé turistické cestě ze Štěchovic ke Slapské přehradě.
Kdysi před staletími byl tis běžnou součástí našich lesů – dnes je vzácností. Tis je značně odolný proti zastínění, seřezávání, zhoršenému ovzduší aj., ale hospodaření člověka nepřežil. Byl jako jedovatý odstraňován z pastvin i z lesa, nesnášel hospodaření holosečemi, a protože nebyl hospodářskou dřevinou, nebyl o něj zájem. Smrtelnou ránu evropským tisům ve 14.-16.století dala Anglie důkladným a rozsáhlým výkupem pružného tisového dřeva jako vojenské strategické suroviny na luky a šípy. Z toho se v Evropě tis dodnes nevzpamatoval.
Tis se při vývoji jehličnanů brzo oddělil, proto je tak rozdílný našich domácích jehličnanů smrku, jedle, borovice a modřínu – tis jediný je jedovatý, nemá šišky (jen červené míšky), nemá pryskyřici, v mládí se koruna nevyvíjí v přeslenech, je dvoudomý (proto se jich musí vysazovat více, abychom neměli např. sedm bratrů).
Přestože je smrtelně jedovatý pro člověka, hodně jedovatý pro skot a koně, skousává mladé tisy srnčí (srnci prý v době říje jej používají jako afrodisiakum). Výsadba na velmi strmých skalnatých srázech je tedy ochranou proti okusu.
Výsadba přispívá ke zvyšování biodiverzity (druhové pestrosti). A tato skupina tisů bude pravděpodobně jedinou v lesích v okolí Berounky od Křivoklátu až k ústí do Vltavy (72 km).
U Keltů byl tis stromem kultovním a v runovém písmu měl vlastní znak. Proto jsme na ukončení slavnostní výsadby společně provolali jeho jméno v keltštině AIWA. Ke zdaru akce přispěli i vzdálení členové Dendrologické Dobřichovice: Ing. Maxim ze Sobranců z nejvýchodnějšího Slovenska poslal na přípitek k tisu červenému červené podvihorlatské víno, ředitel městských lesů Domažlice Ing. Benda přivezl pravé chodské koláče.
Ing. Pavel Kyzlík, předseda DD, o.s., převzato z dobřichovických Informačních listů