BEROUN – Rok, v němž si Beroun připomíná 760. výročí od první písemné zmínky, vrcholí. Město spjaté s dirigentem Václavem Talichem, hokejistou Radko Gudasem či tenistou Tomášem Macháčem vydalo unikátní publikaci a chystá velkolepou oslavu adventu.
Byl to jeden z mnoha dopisů krále Přemysla Otakara II. Pro Beroun má ale zásadní význam. V listině z 25. června 1265, již vydal pro ostrovský klášter, se poprvé objevil, a to v latinské podobě, název Beroun – Verona. „Jestliže král zvolil na svých cestách po zemích Koruny české Beroun jako zastávku pro odpočinek před dalším, jistě strastiplným putováním, muselo město již v té chvíli splňovat řadu podmínek, aby bylo hodno hostit návštěvu tak vzácnou. Je zřejmé, že v místě přechodu významné řeky na cestě ze západní části království do Prahy muselo u brodu existovat osídlení na svou dobu velmi moderní a komfortní. Určitě město mělo nad jiné výhodnou a strategickou pozici u brodu přes řeku Mži,“ vysvětluje starostka města Soňa Chalupová.
Na počátku bylo neobydlené místo
V porovnání se sousedy na dolním toku řeky Berounky patří královské město spíše k „mladším sourozencům“. Tedy jen na papíře. Trvalé osídlení oblasti totiž začalo mnohem dříve, někdy v mladší době kamenné. Nejstarší v původním středověkém jádru města je podle archeologických průzkumů doložené ve 13. století. Předpokládá se, že Beroun patří mezi nepříliš početnou skupinu měst založených „na zeleném drnu“. Lokátor si vybral mírně svažitý terén mezi Městskou horou a soutokem Mže a Litavky na zemské stezce z Prahy do Norimberka u brodu přes řeku.
Z let těsně následujících po roce 1265 se žádné písemné dokumenty nedochovaly. Možná i proto, že město čekaly, zejména po smrti Přemysla Otakara II., těžké časy, místní násilnosti i hladomor na přelomu let 1281 a 1282. O stagnaci svědčí listina Václava II. z roku 1295 adresovaná pražskému biskupovi, v níž panovník sděloval, že se rozhodl město znovu osadit a vybudovat. Za jeho vlády se začalo stavět opevnění, mělo obyvatelům zajistit ochranu. S největší pravděpodobností hradby respektovaly původní vyměření města.
Roku 1303 dostali berounští měšťané od krále Václava II. důležité privilegium: vedle potvrzení vlastnictví řady vesnic získali právo spravovat se právem Starého Města pražského. Touto listinou se Beroun stal po právní stránce královským městem se samostatnými institucemi, jako byla městská rada v čele s purkmistrem, ač pod dohledem královského rychtáře.
Oslavy si užívají nejen místní
U příležitosti 760. výročí první písemné zmínky o Berouně se ve městě konalo mnoho akcí. K nejvýznamnějším patřil červnový koncert kompletní Smetanovy Mé vlasti v podání Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Naposledy se celá Smetanova Má vlast hrála v Berouně v roce 1939 pod taktovkou Václava Talicha. Světlo světa spatřila i výpravná a svým obsahem unikátní publikace 100 berounských osudů věnovaná berounským rodákům a osobnostem, které ve městě žily, pracovaly, tvořily nebo se jím inspirovaly. Vybrané ukázky můžete vidět do konce roku v galerii Pěší zóna v sousedství Husova náměstí. To bude v prosinci dějištěm velkolepých oslav adventu, jež v jubilejním roce doznaly řady změn. Do horní části náměstí bylo přesunuto kluziště, v provozu bude až do 15. února 2026. Do svatého Štěpána se mohou děti povozit na kolotoči, zhlédnout vyřezávaný betlém i koutek s živými zvířaty. Do 21. prosince funguje Ježíškova pošta. Adventní trhy se nově přesunuly před radnici a tradičně patří k nejvyhledávanějším akcím nejen ve městě samotném, ale i v širokém okolí.
První písemné zmínky (nejstarší známé datace):
- Beroun: 25. června 1265
- Srbsko: 1428 Karlštejn (Budňany): 1348
- Hlásná a Zadní Třebaň: 1000
- Řevnice: 1253
- Lety: 1088
- Dobřichovice: 6. dubna 1253
- Horní Mokropsy (Všenory): 1088
- Černošice: 1115