Od 1. ledna 2014 začne platit nový občanský zákoník.
A s ním přichází mnoho změn, které se většina lidí bude muset naučit. O některých jsme si povídali s právničkou Mgr. Alexandrou Juráčkovou z OS Nedejte se.
Paní Juráčková, po kolika letech začne platit nový občanský zákoník? Je současná verze hodně zastaralá?
Současný občanský zákoník z roku 1964 vychází z koncepce občanského zákoníku z roku 1950, který byl postaven na principech socialismu a kolektivismu a práva jednotlivce byla podřízena zájmům společnosti. Současný občanský zákoník nelze hodnotit jako zastaralý, spíše bych řekla, že jeho původ začal v padesátých letech a to se v něm promítá. Zákonodárci tak zvolili razantní postup a rozhodli se stávající občanský zákoník zrušit a vydat nový, postavený na evropském moderním právu, namísto aby se občanský zákoník novelizacemi přibližoval společenskému dění tak, jako tomu bylo doposud. Úprava nového občanského zákoníku vychází z legislativy Rakouska, Francie a Švýcarska. Já sama bych se z hlediska právní stability zastávala postupné novelizace. Zda se postup zákonodárců prokáže jako správný, ukáže teprve po nějaké době jeho aplikace v soudní praxi.
Jsou v nové verzi hodně zásadní změny? A ve všech oblastech?
Nový občanský zákoník byl koncipován s důrazem na svobodu jednotlivce vystupovat v právních vztazích, vychází z ideje, že funkční určení soukromého práva je sloužit člověku jako prostředek k prosazování jeho svobody. Účelem je umožňovat i garantovat svobodné utváření soukromého života a ponechat co nejširší prostor svobodné iniciativě jednotlivce. Jedná se o velkou změnu. Zahrnuje právní úpravu nejenom vztahů, které byly dříve upraveny občanským zákoníkem, ale i právo obchodní a bytové, které bylo upraveno samostatnými zákony. Ruší se i vyhlášky, které jednotlivé zákony prováděly.
Jak se změny nejvíc dotknou lidí v běžném životě?
Je otázkou, zda více samostatnosti v právních vztazích bude pro občany jednoznačným přínosem. Právní vědomí obyvatel je na velmi nízké úrovni. Podle průzkumu Univerzity Karlovy jsme na třetím místě odzadu v právní gramotnosti. Důraz je například postaven na tom, že neplatnost právního úkonu, která dříve platila ze zákona a lidé se jí mohli dovolat teprve u soudu, se ruší, a občané se jí budou muset dovolávat vůči straně, s níž uzavřeli smlouvu. Poněkud se toho obávám. Ze své zkušenosti vím, že se lidé v právní problematice téměř neorientují a nejsou zvyklí vyhledat pomoc odborníka.
Co zásadního se změní v oblasti rodinného práva?
Změnou je, jak jsem již uvedla, že bude součástí nového občanského zákoníku. Nebude tedy upraveno samostatným zákonem. Nově je například uzákoněn rodinný podnik, který nepodléhá žádné registraci, i když se chová jako obchodní společnost. Členové podniku se budou podílet na rozhodování a rozdělení zisku podle svých dohod, které nemusí být písemné a není to ničím limitováno. Nový občanský zákoník posiluje právní úpravu styku s dítětem, neboť nově zakotvuje právo dítěte stýkat se s rodičem, se kterým nežije. Zakazuje rodičům, aby proti druhému rodiči dítě popouzeli. Je však otázkou, jaké budou možnosti soudů při výkonu praxe. Jakým způsobem bude v těchto věcech probíhat dokazování, neboť i současná právní praxe tyto problémy řeší, a to zejména při posuzování změny péče, pokud rodič, u něhož dítě žije, brání ve styku nebo dítě negativně ovlivňuje a manipuluje.
Jak to nově bude s dědictvím?
Dědické právo nově posiluje zůstavitelovu volnost při jeho rozhodování o majetku pro případ smrti. Upravuje např. nově institut dědické smlouvy. Dědická smlouva je něco mezi smlouvou a závětí. Musí být pořízena notářským zápisem a osoby, které ji uzavírají, musí být způsobilé k právním úkonům. Ani dědickou smlouvou se zůstavitel zcela nesmí zbavit práva pořídit individuálně. Z toho důvodu musí být ponechána volná čtvrtina pozůstalosti, aby k ní mohl povolat dědice nebo odkazovníky mimosmluvně. Zůstavitel má možnost vyřídit své záležitosti tím, že ještě za jeho života se zákonní dědicové ve smlouvě dědictví zřeknou a nastupují dědicové smluvní. Toto však nemůže zůstaviteli bránit, aby libovolně nenakládal se svým majetkem. Dědická smlouva platí teprve po jeho smrti. Může tedy i majetek, který je v dědické dohodě, převádět na jiné osoby, než jsou uvedeny v dědické smlouvě.
Mění se také pohled na rozvody?
Ve věci rozvodu manželství bude i nadále rozhodovat pouze soud, změny jsou spíše formulační. Dále bude platit, že může být manželství rozvedeno teprve poté, co jsou upraveny poměry k nezletilým dětem. I v nové úpravě bude platit, že manželství může být rozvedeno, pokud je hluboce a trvale rozvráceno. Příčiny rozvratu soud nebude zjišťovat, pokud bude mezi manželi uzavřená dohoda o úpravě práv k nezletilému dítěti schválená soudem a dohoda o majetkovém vypořádání mezi manželi. U výživného i nadále platí, že je stanoveno tak, aby dítě mělo stejnou životní úroveň jako jeho rodiče. Životní úroveň je posuzována podle majetku a majetkových možností obou rodičů. I nadále platí, že výživné nebude stanovováno tabulkově. Nově je ustanoveno, že pokud rodič, který je povinen platit výživné, nedoloží svůj
příjem, bude mu výživné určeno. Nový občanský zákoník toto určení zvyšuje o 50 % oproti původnímu zákonu o rodině.
Je v nové úpravě stanoven problém domácího násilí?
K soužití v manželství nebo partnerství v současné době bohužel patří i domácí násilí. Tím se nový občanský zákoník rovněž zabývá. Nově je upraveno ustanovení týkající se domácího násilí, podle kterého bude omezeno nebo zrušeno právo soužití ve společné domácnosti tomu manželovi, který druhého psychicky nebo fyzicky týrá, což považuji za přínosné. Je otázkou, jak se soudy budou schopné s novou právní úpravou vypořádat a na základě čeho budou v těchto případech rozhodovat.
A na závěr mě zajímá ještě oblast smluv a dluhů. Budou spotřebitelé lépe chráněni?
Postavení spotřebitelů by měl nový občanský zákoník posílit. Jsou v něm implementovány normativy Evropské unie, které se spotřebitele týkají. Jaká bude praxe, je otázkou. Jak jsem již uvedla, právní gramotnost našich obyvatel je nízká a nový občanský zákoník v úmyslu posílit samostatné rozhodování jedince může oslabit jeho ochranu proti praktikám různých společností používajících nekalé praktiky.
Lucie Paličková