Státní doručovatel Česká pošta hodlá zrušit přes 200 svých poboček v menších obcích. V lednu se zvýšila maximální vzdálenost pošt od místa bydliště z 2,6 na 10 kilometrů. Zrušení některých pošt tudíž vyvolalo mezi lidmi značný rozruch. Vidina nekonečné fronty na poštách v menších obcích se rázem přemění na reálnou nekonečnou frontu v obcích větších. To znamená, že si na vyřizování složenek a vyzvedávání doporučených dopisů nebudu nechávat jednu hodinu z odpoledne, ale rovnou odpoledne celé. A to já na poštu nedocházím týden co týden jako řada lidí. Předpokládám, že těm zaměstnavatel z důvodu návštěvy pošty pracovní dobu nezkrátí…
A co potom lidé staršího věku? Budou se muset dopravit jednou za měsíc na poštu pro důchod do vzdálenějšího města, dále zaplatit ze svého již tak značně ořezaného důchodu další peníze za dopravu na danou pobočku.
Důvodem omezení počtu poboček je hlavně ušetření ze státního rozpočtu. Můžeme si položit otázku, zda se tak postupnými krůčky nedostáváme k úplnému vymizení pošt. Mnohé z nás jistě napadlo, proč v době počítačů jsou pošty stále provozovány. Dopisy byly postupně nahrazeny e-maily, mnohé platby už můžeme uskutečnit přes internet, zboží si často raději necháme přivézt od soukromého dodavatele až domů. I přes to všechno jsou ale pro nás pošty potřebné.
Mladí lidé mne překvapili svými názory na funkci pošt. Pro ně to znamená něco nevšedního a naprosto unikátního, když jim do schránky přijde pohled, dopis či přání k narozeninám. Jsou si vědomi toho, že je to pro odesílatele namáhavější proces než večer zasednout k počítači a popřát prostřednictvím e-mailové schránky nebo Facebooku. Pro mě samotnou je to minimálně osobnější a upřímnější forma komunikace, a to je důvod, proč poštu jako takovou české populaci (i té mladé) doporučuji zachovat.
Gabriela Benešová, Lety