Kdyby mu před asi 40 lety neučaroval historický šerm, možná by z něj dnes byl úspěšný manažer nebo IT specialista. Čerstvý pětapadesátník Josef Kutílek se ale tehdy rozhodl pro historii.
Prezident skupiny historického šermu Alotrium jí věnuje veškerý svůj čas. Přednáší, vede kurzy šermu pro děti, organizuje dobové turnaje, provozuje obchod se šermířským zbožím. Je duší oblíbeného Královského průvodu, který se letos uskuteční během prvního červnového víkendu už podvanácté.
Jak se původní profesí ekonom dostane k šermu?
Vystudoval jsem sice Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ASŘ, což jsou automatizované systémy řízení, takže management za použití výpočetní techniky, historie mě ale bavila odmalička. Děda byl velký amatérský historik. Koupil mi fotoaparát a bral mě na hrady, dával mi číst kroniky. V osmnácti jsem se stal členem Klubu vojenské historie Praha. Šermovat jsem začal v roce 1980. Poprvé v životě jsem tehdy viděl v akci legendární skupinu historického šermu Dominik z Plzně. Měli vystoupení ve Valdštejnské zahradě. Tehdy a tam jsem si řekl, že to chci dělat. Hned jsem šel za nimi a jejich vedoucí mi na rovinu řekl: Vykašli se na to. Nenechal jsem se odradit a ještě na gymnáziu jsme založili vlastní skupinu.
Ale to ještě nebylo Alotrium.
Ne. Tohle bylo na gymplu v Radotíně, kde jsme našli další kluky s podobnými zájmy. Tak vznikl Colonel. Skupina fungovala jen do roku 1983. Byli jsme totiž příliš mladí, různých názorů. Nicméně Colonel je pramatkou několika slavných skupin, které fungují dodnes, jako třeba Merlet nebo Manus Regis. Já jsem si dal díky vojně na pár let pauzu. Když jsem se na podzim 1989 vrátil, začal mě Vladimír Svozil přemlouvat, abychom založili novou skupinu. Moc jsem do toho jít nechtěl. Připadal jsem si už starý. Říkal jsem si, že je na čase začít jiný způsob života. Nakonec v roce 1990 vzniklo Alotrium a já jsem se stal vedoucím.
Alotrium znamená nezbednost. Podle čeho jste vybírali název?
Většina skupin řeší při vzniku tři úskalí, která musí překonat. Prvním je název, druhým období, jemuž se bude věnovat, a posledním je příchod první dívky do skupiny.
Jakým způsobem jste to tedy vyřešili vy?
Abych se vyhnul problému s názvem, najal jsem si profesionálku. Přesněji kamarádku novinářku, která nám během několika dní přinesla šest stránek strojopisu s různými názvy.
To vám asi moc nepomohla.
Ale ano. Měli jsme se totiž nad čím hádat. Začali jsme postupně vyškrtávat a po sedmi kolech a sedmi pivech zůstalo Alotrium. Vůbec první název zanesený na papírech. Praktický je z mnoha důvodů. Třeba je na začátku abecedy. Nejsem totiž zastáncem názvů jako Rytíři z Brd, Lapkové z Nemanic. Alotrium odpovídalo i stylu, do něhož jsme chtěli jít. Tedy lehce humorně taneční šermířská skupina.
Co druhé úskalí – období?
Od začátku jsme věděli, že se chceme věnovat době tří mušketýrů. Postupně se to ale přesouvalo a dneska předvádíme programy od raného středověku až po rokoko.
Třetímu úskalí jste se vyhnuli tím, že jste založili dámskou šermířskou skupinu. Je to tak?
To bylo v roce 2003. Přišla řada nových lidí, přivedli s sebou kamarádky a přítelkyně. Jedna dívka udělá ve skupině pěkný binec, ovšem když jich je hned šest, je to jiné. Ale chce to koncept. Lenka Svobodová proto vymyslela dámskou šermířskou skupinu Reginleif a slavila s ní velký úspěch, a to i v zahraničí. Jenže holky se dřív vdávají, a tak když jich část v roce 2007 odešla, přišla jiná generace a s ní nový směr. Byly tu pokusy navázat na Reginleif, až jsme si nakonec řekli, že vytvoříme jednu skupinu, která bude fungovat společně.
Ve Všenorech vedete kurzy historického šermu pro děti. Šermování je asi náročný koníček, a to časově i finančně. Co je podle vás nejnáročnější?
Řekl bych, že je to syntéza všech náročných věcí. Vedle času i peněz. Každý z členů má doma výzbroj a výstroj tak za sto tisíc. Dalším předpokladem je jednička z tělocviku, tedy pohyb. Dneska děti neběhají jako dřív. Učím je tedy koordinaci pohybu a ruky. Dětem chybí trpělivost, aby dosáhly nějakého cíle. Zásadní věc, kterou si všichni osvojují jako první, je ale bezpečnost.
Jak vznikají scénáře vašich vystoupení?
Ve většině případů jde o kolektivní dílo. Zpočátku jsem se na nich podílel s Vláďou Svozilem, od roku 2003 je spoluautorkou Lenka Svobodová.
Během roku pořádáte několik velkých akcí.
V Brandýse nad Labem spolupořádáme takzvanou Audienci u císaře Karla I. V Mníšku pod Brdy děláme vlastní akci, která je jakousi volnou rekonstrukcí události z roku 1639, kdy byl Mníšek vypálen švédskými vojsky. Další naší akcí je festival historického šermu Dobřichovická Alotria, letos chystáme už 15. ročník. Připravujeme i barokní městské slavnosti ve Smečně. Nejstěžejnější je ale Královský průvod z Prahy na Karlštejn, který pořádá město Dobřichovice. My jsme u něj byli od počátku, i když ne jako spoluorganizátoři, ale účinkující.
Co je na organizaci nejtěžší?
Sehnat peníze. I když hodně šetříme, Královský průvod by se neobešel bez lidí, kteří nám pomáhají zadarmo. Musíme zaplatit základní věci, jako je jídlo, koně, povozy, dopravu. Vždyť v průvodu je kolem 40 koní, 10 povozů a na 300 lidí v kostýmech.
Rozmarů počasí se neobáváte?
Počasí není problém. Bereme to jako určitou zkoušku, co člověk vydrží. Stalo se, že příšerně pršelo nebo byla ukrutná vedra.
V čem je průvod výjimečný?
Je to krásná událost, která přináší příležitost navázat na ni dalšími vlastními akcemi v obcích a spojit lidi. Úchvatný je pohled na tu masu lidí, průvod, bubny, prapory. Každý si to může zkusit a přidat se k nám. Jedna z možností je vzít si batoh a svačinu, jít kus cesty s námi. Odvážnější ve stanu přespí v Dobřichovicích a druhý den s námi pokračují na Karlštejn. Nebo si zájemci mohou sehnat kostým a být součástí průvodu. Je to fyzicky náročné. Někdy si člověk sáhne na dno. Přece jen je to 24 kilometrů, které jdeme ve zbroji. Ta váží zhruba 15 kilo, někteří mají i mnohem těžší. Přesto se rok od roku sjíždí stále víc zájemců z celé republiky.
Pokud se nepletu i ze zahraničí?
Ano, je to mezinárodní akce. Přijíždějí za námi přátelé z francouzského městečka Molsheim, německého města Themar, máme také představitele vévody bavorského přímo z Bavorska a kyperského krále z Kypru.
KRÁLOVSKÝ PRŮVOD 2.–3. 6. 2018
- Po páté jej pořádá město Dobřichovice s agenturou Alotrium a Dobřichovickou divadelní společností za finanční podpory Středočeského kraje, svazku obcí region Dolní Berounka, městských částí Radotín a Zbraslav a hradu Karlštejn.
- Po třetí se přidá poselstvo vévody Štěpána II., které putuje z Králova Dvora přes Beroun, Tetín a Srbsko na Karlštejn.
- Pokud se rozhodnete k aktivní účasti, máte možnost si buď zajistit dobové oblečení sami, nebo se včas obrátit na organizátory. Není nutné účastnit se obou dnů. S dotazy se obracejte na Radku Alexy, 770 105 175, info@dobrichovickydomek.cz.
- Více na Pruvodkarlaiv.cz.
Pavla Nováčková
