Tena Elefteriadu: Svůj život považuji za krásný

Tena (vpravo) se svojí sestra Marthou. Foto: Marie Votavová

Zpěvačka řeckého původu je u nás známá už desítky let. A přestože neměla jednoduchý život, je stále plná optimismu. Vyzpovídali jsme ji těsně před tím, než otevře svoji třináctou komnatu.

Tena Elefteriadu společně se svou sestrou Marthou začala zpívat již před padesáti lety a od té doby se věnuje hudbě. Kromě českých písní propagují sestry také písně řecké a vlastně celou řeckou kulturu včetně tanců.

Její život nebyl lehký. Od narození nemohla žít v rodné zemi kvůli občanské válce, v útlém věku jí zemřela maminka, takže část dětství strávila v dětském domově pro řecké děti. A není to tak dlouho, co se musela vyrovnat také s vážnou nemocí. Přesto je stále plná optimismu a chuti do další práce. Té má podle všeho stále hodně. „Letošní podzim byl nádherný, lepší jsme si ani nemohli přát. Práce máme se sestrou dost, ale nic se nemá přehánět, přece nejsme nejmladší,” říká Tena Elefteriadu.

Nedávno jste pro Českou televizi natáčela pořad 13. komnata. Můžete nám prozradit, o čem hlavně bude a kdy ho uvidíme?
Natáčení 13. komnaty bývá dost intimní a je především o životních křižovatkách, kterými člověk projde, a o tom, do jaké míry jej různé nesnáze ovlivní. Já jsem také prošla dost nepříjemným obdobím a na delší dobu jsem byla takříkajíc vyřazena z provozu. Pořad se bude vysílat 9. listopadu. Dost mě tam vyzpovídali.

V Česku žijete se sestrou Marthou od dětství, z Řecka musela vaše rodina odejít kvůli občanské válce. Bylo těžké zvyknout si v cizí zemi?
Byl mi teprve rok, když naši rodiče přijeli poprvé do Československa. Ale my jsme se v Řecku nenarodily a nikdy jsme tam ani nežily. Jsme vlastně druhá generace Řeků, kteří museli opustit svou vlast z důvodu občanské války v zemi. Na několik let byly tisíce řeckých občanů umístěny ve slovinském Bulkesu a tam jsem se narodila. Tudíž jsem si jako miminko v nové zemi mých rodičů zatím nemusela na nic zvykat.

Jaké máte na dětství vzpomínky?
Dětství bývá pro děti krásné, pokud mají milující rodinu. Horší je, když jeden z rodičů odejde, což byl náš případ, protože v mých šesti letech nám umřela maminka. Takže mé dětství bylo pocuchané dost brzy a s tím se každý musí vyrovnávat po celý život, jak umí.

Muselo to být těžké… Ale vrátím se k Řecku. Netoužila jste se jako dospělá do Řecka vrátit? Kdy jste se tam podívala poprvé?
Poprvé jsme s Marthou navštívily Řecko v roce 1975 a byla to nádhera, protože ač jsem přijela do „cizí“ země, všemu jsem rozuměla, dokonce i slovům, která nejsou ve slovníku. V té době byla naše kariéra tady natolik významná, že i přes nabídky, které byly lákavé, jsme Československo nemohly opustit.

Jak často se do své rodné země vracíte teď?
Do Řecka jezdím každý rok na dovolenou, hlavně za příbuznými.

První deska vám vyšla v roce 1970. Jak jste se vlastně se sestrou dostaly ke zpívání? Zpívala jste už jako malá?
Jako malá jsem zpívala jen ve sboru v dětských domovech pro řecké děti poté, co nám maminka umřela. V patnácti letech jsem se vrátila domů do Brna za naším tátou. V té době tam bylo hodně kapel, tak jsme začaly zpívat ve skupině Vulkán. Muzikant a skladatel Aleš Sigmund nám tehdy napsal mnoho písní, které si velmi rychle našly své publikum.

Vaše kariéra trvá dosud. Natočily jste mnoho desek i CD, získaly hodně cen. Dá se říct, na které období vzpomínáte nejraději?
Myslím, že každý, koho jeho práce baví, může říct, že je šťastný. A to já zahrnuji do vaší otázky, na které období vzpomínám nejraději. Nemůžu vyjmout jedno, protože svůj život považuji za krásný se všemi trably a mnoha zážitky.

S hudbou souvisí také tanec. Vy už víc než deset let pořádáte kurzy řeckých tanců. Čí to byl nápad?
Začít s kurzy řeckých tanců byl nápad mé sestry Marthy. Zpočátku měla lektory a později zdatní pokročilí tanečníci převzali žezlo a pokračovali ve výuce. Líbí se mi, že české nožičky dokážou tancovat i na ty nejsložitější rytmy, které v řeckých tancích zaznívají. Myslím, že to byl od Marthy moc dobrý nápad. Pravidelně hráváme v Praze na Novotného lávce (s Novotným to nemá nic společného) už od roku 1994.

Setkáváme se v Dobřichovicích, kde žijete přes dvacet let. Jak jste se zde ocitla a jak se vám tu líbí?
Patnáct let jsem žila v Bratislavě, kde jsem byla vdaná za muzikanta. Po rozdělení republiky jsem vlastně musela na koncerty se sestrou jezdit do Česka jako do zahraničí. To pro mě bylo naprosto nepřijatelné. Poprosila jsem proto Marthu, ať se poohlédne po nějakém bydlení, abych nemusela takhle neprakticky cestovat. Její přátelé z Dobřichovic jí poradili a já jsem se sem v roce 1994 přistěhovala. Mým dvojčatům bylo devět let a za pochodu se dostávala do češtiny. Zvládli jsme to a máme to tady rádi. Je tu krásně, neměnila bych.

Na co se v dohledné době těšíte?
Já osobně se těším na první Vánoce se svou jedenáctiměsíční vnučkou Valentinkou. A předem bych ráda všem popřála ty nejpříjemnější Vánoce.

 

Kdo je Tena Elefteriadu?

  • Zpěvačka řeckého původu. Narodila se 16. dubna 1948.
  •  V duu se sestrou Marthou zpívá od roku 1967. První nahrávka jim vyšla v roce 1968. Stále koncertují v České republice i na Slovensku.
  •  Během kariéry sestry vydaly české i řecké desky. Vyšlo také několik výběrů Best of.
  • Vloni převzaly multiplatinovou desku za více než třicet tisíc prodaných nosičů alba Nejkrásnější řecké písně.
  • Věnuje se propagaci řecké kultury v České republice včetně výuky řeckých tanců.
  • Má dvě děti, jedním z nich je známý rapper Ektor, a vnučku Valentinku.
  • Žije v Dobřichovicích.

Lucie Hochmalová