Na dotazy odpovídá Mgr. Petra Vrábliková, advokát.Obdržela jsem celou řadu dotazů týkajících se výživného na nezletilé děti a možností jeho zvýšení v souvislosti s nástupem školní docházky dítěte nebo přechodem na vyšší stupeň vzdělávání. Odpovídám co nejobecněji:
Výživné na zletilé i nezletilé (tj. před dosažením osmnácti let věku) upravuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Dle toho zákona vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit.
Jde-li o nezletilého, počíná vyživovací povinnost narozením bez ohledu na to, zda bylo o výživném rozhodnuto soudem nebo nikoliv. Hledisky rozhodování o jeho výši jsou v daném případě možnosti a schopnosti obou rodičů, okolnost, který z rodičů o dítě osobně pečuje (a míra osobní péče druhého z rodičů), jakož i jejich majetkové poměry a potřeby dítěte, přičemž zákon vychází ze zásady, dle níž má dítě právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Lakonicky řečeno, jeho životní úroveň by měla být totožná jako životní úroveň jeho rodičů.
Výživné musí odpovídat věku dítěte, jeho potřebám (tj. musí umožnit úhradu jeho běžných potřeb, jakým je jídlo, bydlení, oblečení, běžné sportovní potřeby, hračky, event. zvýšené náklady související např. s potřebnou úhradou léčiv nebo zdravotnických pomůcek, jsou-li nutné) a možnostem obou rodičů (přihlíží se samozřejmě k výdělkovým poměrům obou rodičů, jejich dalším vyživovacím povinnostem, majetku, zdravotnímu stavu, ale nikoliv již k závazkům, které rodiče nesou z vlastní vůle – např. splátkám pohledávek
Zpravidla je výživné stanoveno ve výši odpovídající 10 až 15% z čistého příjmu rodiče. Je možné část výživného určit i k tvorbě úspor nezletilého.
O zvýšení výživného lze požádat tehdy, změní-li se poměry u dítěte natolik, že již předchozí rozhodnutí není aktuální, nebo pokud od poslední úpravy uplynuly již více než dva roky. Za tradiční důvod zvýšení výživného je považován nástup do školky nebo školy, závažná změna jeho zdravotního stavu, která s sebou nese zvýšené náklady na léky nebo stravu dítěte, pokud je dlouhodobějšího charakteru, zároveň však i změna poměrů na straně některého z rodičů (například dlouhodobě vyšší příjem na straně povinného rodiče). Výživné lze požadovat i zpětně (tři roky od podání návrhu na zahájení řízení).
Stejně tak se lze domáhat i snížení výživného. Snížit výživné lze však pouze k datu podání příslušného návrhu.
Výživné je hrazeno po celou dobu soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání. Do doby dosažení zletilosti je výživné poukazováno k rukám toho z rodičů, kterým má dítě v péči a nárok u soudu uplatňuje tento rodič. Je-li upravováno výživné pro zletilého potomka, vystupuje v řízení před soudem samostatně dítě a výživné je hrazeno k jeho rukám.
Nárok zaniká, kromě dosažení zmíněné věkové hranice, ukončením soustavného (zpravidla denního) vzdělávání, včetně event. studia na vysoké škole.
Vyživovací povinnost končí ukončením studia bez ohledu na to, zda dítě požadovaného vzdělání dosáhlo a bez ohledu na to, zda našlo pracovní uplatnění.
Dotazy je možné směřovat na adresu: poradna@dobnet.cz