„Už téměř dva roky spolu s týmem odborníků pracujeme na projektu, který měl a má vyhovovat všem požadavkům na stavbu budovy mateřské školy a zároveň musí splňovat kritéria všech dotčených orgánů k získání závazných stanovisek, nezbytných pro naši obec.
Mořinka je totiž součástí Národní památkové vesnické zóny, ale zároveň leží na území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český kras. Samozřejmě mě na začátku ani nenapadlo, jaká úskalí a trápení na nás čekají, abychom vyhověli všem stranám najednou.“
Takto začíná své vyprávění Mgr. Martina Barchánková, která má neskutečný elán a odhodlání svůj úmysl, pro nějž bylo založeno občanské sdružení ProCura, jehož je předsedkyní, dotáhnout ke zdárnému konci a dětem školku vystavět.
Podle všeho, co jsem měla možnost vidět, byly práce na přípravě projektu velmi detailní a od počátku byly konzultovány nejen s architektem a projektantem, ale též s Národním památkovým ústavem (NPÚ).
To ano. Od samého začátku příprav jsem od svého architekta věděla, že spolupráce s NPÚ je nutná.
Projekt na vybudování dvoutřídní školky řeší komplex starého statku na návsi, jehož oprava je součástí celého záměru tak, aby zůstal zachován jeho přirozený vesnický charakter.
Bude opraven štít, brána i stodola. Kromě toho je součástí návrhu vlastní úpravna vody, jelikož Mořinka zatím nemá svůj vodovod. Rozkreslena je samozřejmě výstavba kuchyně a další nezbytnosti. Veškeré činnosti v souvislosti s kompletováním dokumentace a vyřizování všech formalit na úřadech, tedy inženýring, si zajišťuji sama. Jednak proto, že s tím nějaké zkušenosti mám, a také proto, že samotný projekt a práce nad ním jsou velmi nákladné věci. Proto jsem se snažila eliminovat všechny okolní výdaje.
Po jedenapůlleté práci a koordinaci mezi architektem, projektantkou a NPÚ vzniklo závazné souhlasné stanovisko, kde jsou popsány veškeré podmínky, které jsme nuceni dodržet a také dodržíme.
Práce na projektu se loni ale zastavily, protože to, co odsouhlasil NPÚ, se nelíbilo pracovníkům Správy CHKO…
Ano. Výsledná varianta dohod byla totiž taková, že školní třídy, aby vyhověly všem směrnicím týkajícím se MŠ, musí být přistavěny nově směrem dovnitř statku. Ale aby nenarušily celkový ráz stavby, návsi a obce, nesmí být vidět – odnikud. Odsouhlasena tedy byla
varianta dvou přízemních tříd situovaných směrem na jih s plochou střechou, porostlou zelení. Budou též kryté pergolami se stínicí funkcí.
Podle památkářů sedlová střecha nepřicházela v úvahu. Dle jejich názoru by zbytněla masa statku a vznikl by dojem, že nová přístavba k němu nepřísluší. Proto je nutné vytvořit velmi nenápadnou budovu.
Problém tedy nastal ve tvaru střechy – nebyla sedlová, jak vymezují regulativy CHKO, ale plochá.
Přesně tak. CHKO Český kras vydala všeobecné regulativy, kde jasně a striktně vymezuje, jakým způsobem bude posuzovat projekty pro stavby vznikající na jejím území. Což je jistě velmi přínosné a s tím také souhlasím.
V samotných dokumentech je ale doslova psáno: „Uvedené regulativy jsou stanoveny především pro rodinné domy, pro jejich úpravy a pro úpravy rekreačních chat. V případě staveb plnících mimořádnou funkci v území (např. školy, nemocniční pavilony apod.) je třeba postupovat vždy individuálně s ohledem na místní podmínky a s ohledem na funkci staveb.“
Příslušná paní, která řešila posouzení našeho projektu, však šablonovitě trvala na sedlové střeše. Náš projekt se proto stal kontroverzním a měl být předložen architektonické komisi.
Tím nastala téměř patová situace. Navíc by jakýkoli zásah do projektu znamenal další nárůst finančních prostředků na projektovou dokumentaci.
Ano, samozřejmě. Projektová dokumentace si do té doby vyžádala téměř 350 tisíc korun. Pro NPÚ je třeba mít velmi detailně rozpracovaný projekt všech oprav stávajícího objektu a vedle toho ještě nové přístavby tříd komínkovou metodou.
Z hygienického hlediska jsme museli mít připraveny plány kuchyně, tříd, vnitřního vybavení, vzduchotechniku, požární hlediska, světlost.
A většina by se zásahem do tvaru střechy musela přepracovat!
Na začátku loňského podzimu se však přece jen ledy hnuly. Po dotazu z redakce DOBNET zpravodaje a dalších vašich urgencích byla svolána architektonická komise CHKO.
Na podzim loňského roku jsme byli s projektem zařazeni do architektonické komise. Schůzka asi dvanácti architektů proběhla, a k mému velkému úžasu v relativně přátelském duchu. Nakonec nikdo k ploché střeše přízemních tříd neměl zásadní připomínku.
Jako největší problém se komisi jevila masa přístavby, zejména její výška. Dále se architektům nelíbil způsob zatravnění střechy, který je podle nich velmi náročný, navíc mají právo mluvit do toho, čím bude plocha osázena. Od takového řešení jsme tedy upustili. Ale protože zelená střecha byla požadavkem památkového ústavu, museli jsme opět jednat s ním. Nakonec jsme přece jen došli ke společnému konsenzu. Řekla bych asi jen díky tomu, že jeden z členů architektonické komise CHKO je zároveň architektem pro NPÚ, takže je schopen věc konzultovat na obou institucích současně.
Na základě této dohody přepracovali náš architekt a projektantka projektovou dokumentaci. V současné době dopracovávají detailní projektovou dokumentaci, protože pohledové záležitosti jsou na obou stranách schváleny. Kvůli této podstatné změně musíme obstarat nové vyjádření hasičů, statika a dalších institucí. Teprve až bude vše zkompletované, můžeme zažádat o stavební povolení.
V současné době je však naše spolupráce s CHKO na velmi dobré úrovni.
Jak bude celá akce financována?
Částečně z dotace, pokud bude projekt akceptován, zbytek z finančních prostředků občanského sdružení a úvěru v bance. Budou vybudovány dvě třídy. Jedna běžná a druhá s možností integrace dětí s narušenou komunikační schopností. Také není zanedbatelné, že vzniknou nová pracovní místa i prostor pro další vzdělávání pedagogické veřejnosti. Máme v plánu širokou spolupráci se všemi sdruženími v okolí zabývajícími se podobnou činností – s Lumenem, Leťánkem, Mořiňákem a dalšími.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho štěstí a sil při realizaci vašeho záměru!
Zaznamenala Barbora Tesařová