DOLNÍ BEROUNKA – Mladá a talentovaná umělkyně Kristina Archer přes svůj jemný půvab působí velice cílevědomě. O hudbě vypráví s velikým zápalem. Studuje na prestižní škole v Holandsku a Dobřichovice jsou pro ni pouze jedním z domovů.
Kde žiješ, jak dlouho, a co se Ti u nás v regionu líbí či ?
Narodila jsem se v Praze, ale žila jsem odmalička do svých 13 let v Anglii. V Dobřichovicích, které jsme pravidelně navštěvovaly, jsme se s maminkou trvale usídlily v roce 2014. Nyní ale žiji v nizozemském městě Den Haag, kam jsem odjela studovat v srpnu 2020. Momentálně jsem v Čechách na prázdninách.
Dobřichovice jsou jedinečné. Pokaždé, když se sem vracím, cítím okouzlující energii. Dobřichovice jsou město plné kultury, zážitků, podniků, a překvapení.
Je nějaké místo, které zde ráda navštěvuješ?
Na tuto otázku je těžké odpovídat. Ale mé nejoblíbenější místo v Dobřichovicích je náš krásný, barokní zámek. Když tudy procházím, vždy se cítím jak v jiném století. Další má oblíbená místa jsou jedinečné kulinářské podniky, jako například Vinný Kamrlík, Dorty Černý, či restaurace Panská zahrada. Nesmím ale zapomenout zmínit kostel v Karlíku, se kterým mám spojeno hodně důležitých a krásných vzpomínek!
Na čem právě pracuješ, co chystáš?
Nyní jsem doma v Dobřichovicích a užívám si léto, sluníčko a přátele. Co se týče hudby, brzy budu vystupovat na koncertu k poctě pana profesora Šarouna, který bohužel na jaře nečekaně zemřel. Zúčastním se kurzů staré hudby v Kuníně, kde budu mít Masterclass s výnikající německou zpěvačkou Bettinou Pahn. Budu pracovat na áriích Handela i Monteverdiho. Během léta nakonec odzpívám až pět koncertů, což je pro mě velká čest. Také se musím připravovat na konkurzy do školy – u nás to totiž probíhá tak, že na každý z našich školních projektů musí člověk udělat konkurz. Mimoto budu pracovat na rozšíření repertoáru, kterému se následující školní rok chci věnovat. Myslím, že pro umělce a umělkyně je klíčové mít jasné cíle a představu, čeho chtějí dosáhnout, ale hlavně jak toho dosáhnout. Za minulý rok jsem se totiž naučila, že organizace je pro hudebníka ta nejpodstatnější věc. Těším se též na svůj druhý obor “Choral Conducting” (v překladu sbormistrovství), který jsem si zvolila díky tomu, že je velmi úzce spojen se zpěvem. Dokážu si představit, že budu tyto dva obory v budoucnosti kombinovat.
Co ti uplynulý rok dal a vzal?
Poslední rok byl nečekaný a velmi zvláštní pro všechny. Přes všechna zklamání, která přinesl, situaci beru jako životní překážku, přes kterou je potřeba se dostat. Myslím si, že pandemie z nás vyždímala naší pravou povahu a vedla k toleranci. Za poslední rok jsem se změnila víc, než za celý život, a díky tomu jsem na sebe docela pyšná. Osamostatnila jsem se a odstěhovala naprosto sama do cizí země, aniž bych tam někoho znala. A když se dívám zpátky, tak jsem za poslední rok docílila mnohem stabilnější pěvecké techniky, získala mnoho přátel, lásky a spokojenosti. Udělala jsem to nejlepší, co jsem mohla. Musím ale řici, že jsem měla opravdu kliku. Kromě distanční výuky jsem každé pondělí mohla mít i individuální hodiny naživo s mojí paní profesorkou Dams, a také malé skupinové hodiny teorie.
Jedna věc, bez které mi bylo fakt smutno, bylo vystupování. Koncerty jsou vždy jedinečné, vytváří jakýsi cíl a motivaci, která vás nutí pilně pracovat. A bez této motivace většina hudebníků v sobě cítí prázdnotu a ztrácí naději. Naučila jsem se také zacházet s kamerou, díky níž jsem sama natočila pár hezkých nahrávek. Tento, dnes čím dál víc populární materiál, je pak také dobře využitelný pro konkurzy.
Na co bych se tě ještě měla zeptat?
Myslím, že by bylo zajímavé, kdyby ses mě zeptala, proč se věnuji zrovna stararé hudbě. Tedy „Why early music ?“
Je to pro mě moc zajímavé téma, kterému se do hloubky věnuji. Mám pocit, že když se řekne „stará hudba“, většina lidí si představí baroko a hmm… baroko. A to je velká chyba. Protože “stará hudba” přesahuje od neurčitého raného století až k Čajkovskému: nemluvíme tu o rozmezí hudby určitých století, ale o původní historické interpretaci. Early Music je snaha interpretovat hudbu přesně tak, jak měla být původně interpretována pomocí historických nástrojů, notací a pramenů. A na naší fakultě staré hudby v Den Haagu, což je druhá největší fakulta Early Music v Evropě, si klademe za cíl se tomuto způsobu interpretace v dnešní době co nejvíce přiblížit. Dívat se na hudbu z hlediska “jak to autor zamýšlel”, mi vždy přijde jako nejrozumnější způsob k dosažení smysluplného vystoupení.
Kristina Vlasta Archer (2001) je česko-britská sopranistka. Vyrůstala v Anglii, kde tři roky zpívala v Lincolnském katedrálním sboru. Díky této zkušenosti se zamilovala do hudby a zpěvu zejména do staré hudby, které se v současnosti plně věnuje. Absolvovala Gymnázium a Hudební školu hlavního města Prahy, kde studovala klasický zpěv u profesorky Kluge-Mrázkové, paralelně se věnovala hře na příčnou flétnu v dobřichovické ZUŠ u Alžběty Šubrtové, nyní studuje na Královské konzervatoři v Den Haagu. Jejím oborem je Early Music Voice pod vedením význámých profesorů (Rita Dams, Francesa Aspromonte, a Robin Blaze). Vystupovala např. na závěrečném koncertu MLŠSH ve Valticích, v Sále Martinů, v Leidenském Rhijnofu, atd. Absolvovala kurzy např. s Michaelem Chancem, s Poppy Holden, a s Beatriz Lafont Murcia.
(kuku)