Na hrad Točník se po třech letech vrátili medvědi.
Od listopadu se zrekonstruovaný medvědín stal domovem rok a půl starých medvědích sourozenců Martina a Agáty, hrdinů osmnáctidílného cestopisného seriálu pro děti, který každé úterý vysílá stanice ČT Déčko. Točník se tak stal mimořádně atraktivním cílem rodinných výletů.
Režisér, novinář a milovník zvířat Václav Chaloupek putuje v desetiminutových dílech tuzemskem a vypráví o všem zajímavém, co s medvědy zažívá. On je rodič, Martin s Agátou suplují děti. Od pořadu si autor slibuje zvýšení zájmu o rodinné výlety.Doufá, že se dětem některé z míst zalíbí a přemluví rodiče, aby se tam společně vypravili.
Začátky nebyly snadné
O medvídky se pan Chaloupek staral od února loňského roku, kdy jim bylo pět týdnů. V hájovně na Plzeňsku probíhalo krmení šestkrát denně, na spánek podle jeho vyprávění moc času nezbylo. Později stačilo chlupatým sourozencům jíst naposledy po setmění, ale už ve čtyři ráno vyžadovali další přísun. Časně ráno chodili do lesa na dlouhé vycházky. Dobu, kdy většina lidí ještě spí, si pan Chaloupek pochvaloval hlavně proto, jak krásně vlahá a tichá je ranní příroda. S medvídky putoval po celé republice. K incidentu nikdy nedošlo, i když namále prý párkrát měli. Medvídci si údajně zamilovali hlavně cyklisty, ale líbily se jim i ženy, ovšem jen ty s oholenýma nohama. Vášnivě se vrhali na vyholená lýtka a cumlali je. Martin s Agátou nejsou první medvědi, o něž se pan Chaloupek staral a s nimiž pracoval. Bylo mu tedy jasné, že jakmile povyrostou, bude jim muset najít nový domov. Volba padla na Točník, kde byl od roku 2011 prázdný medvědín. Pan Chaloupek na nabídku Národního památkového ústavu kývl, ovšem pod podmínkou, že medvědín i ubikace projdou rekonstrukcí. To se podařilo. Nové útočiště medvídků je skutečně pěkné.
Medvědi na Točníku nejsou novinkou
Na Točníku žili medvědi od roku 1994, kdy se správa hradu ujala Norberta a Babety, dvou ze šestice medvědů, kteří zůstali po tragicky zemřelém Rudolfu Berouskovi. Když Norbert za rok uhynul, nahradil ho Jarda ze zoo Hluboká nad Vltavou a Babetu po její smrti Mišta ze zoo Plzeň. Po jejím úhynu zůstal Jarda na Točníku ještě dva roky sám. Od roku 2011 byl medvědín prázdný.
Pozorovat medvědí puberťáky je zábava i pro dospělé, ale děti si to určitě užijí. Jednomu by se chtělo vlézt za nimi do výběhu a pohrát si s nimi. To by však nebyl dobrý nápad. Podle slov pana Chaloupka jsou medvědi cholerici, ostatně i jeho párkrát pokousali, ale nebere to osobně. Opatrný však člověk být musí. Během vteřinové agrese dokážou ublížit. Za chvíli o ničem nevědí.
Napravo od mostu
Medvědín objevíte napravo od mostu vedoucího na první nádvoří. Medvídky lze pozorovat i z mostu, ale lepší je to samozřejmě z bezprostřední blízkosti. Přístup je velmi strmý, na což ostatně odkazuje i výstražná cedule. Malé děti tam určitě nepouštějte samotné a rovněž medvědy nekrmte. Za prohlídku medvědína se neplatí. Pokladnu najdete až na prvním nádvoří, kde můžete přispět na jejich výživu.
Souhradí Žebrák a Točník, u nás zcela ojedinělé, leží šest kilometrů od Hořovic. Mladší z hradů Točník získal název podle stejnojmenného kopce, na němž byl v po vyhoření Žebráku v letech 1398 až 1401 vybudován. Hrad byl postaven tak, aby se v něm král Václav IV. cítil pohodlně. Stal se spíš rezidencí než pevností.
V roce 1400 nechal Václav IV. na Točník převézt a uložit část královského pokladu, čímž dodal hradu na významu. Po roce 1413 se však místa nabažil a upřednostňoval modernější hrad Wenzelštejn u Kunratic.
Zájemci památku procházejí individuálně, v ceně vstupenky je tištěný průvodce. Cestou ke dva kilometry vzdálenému parkovišti se s dětmi zastavte u ohrady s dalšími zvířaty.
