Všeradice, rodiště Magdaleny Dobromily Rettigové

Všeradice, rodiště Magdaleny Dobromily RettigovéNenápadná obec Všeradice má dlouholetou historii, vloni oslavila 750. výročí svého vzniku.

Nejspíš tu stála už dřív, ale uvedena je poprvé v darovací listině z roku 1262. Tehdy Oldřich Zajíc z Valdeka daroval statek Všeradice klášteru svaté Dobrotivé.

Název vsi pochází pravděpodobně od vladyky Všerada. Obec původně vypadala jinak, na jejím místě stály dvě osady: v dolní části byla tvrz, dvůr, mlýn, fara i kostel a už tehdy se jmenovala Všeradice, horní část směrem na dnešní Bykoš se nazývala Trnová a měla zemanský statek a poplužní dvůr. Na začátku 19. století už byly obě osady spojené.

Tvrz ve Všeradicích stála ještě v sedmnáctém století, její majitelé se střídali a během třicetileté války ji dokonce vypálili Švédové. V době, kdy ji vlastnil rod Schwarzenbergů (od roku 1840), došlo k mohutnému rozvoji obce, která tehdy patřila pod osovské panství. Tou dobou došlo k vybudování zámku, velkostatku i parku, byly tu stáje, špýchary, uprostřed dvora kašna a mnoho dalších věcí. Rozkvět ale netrval dlouho.

Nedávno začalo vedení Všeradic s obnovou zámeckého areálu, který byl poměrně hodně zničený. Část dvora už je zrekonstruovaná a do budoucna je v plánu obnovení a úprava celého prostoru.

Slavná spisovatelka tu má galerii

Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová, se ve Všeradicích narodila 1. ledna 1785. I když je dnes nejproslulejší jako autorka knihy Domácí kuchařka z roku 1826, ve své době to byla známá buditelka a spisovatelka, autorka básní, krátkých próz a divadelních her.

Ačkoli M. D. Rettigová neuměla až do
18 let česky, stala se z ní vlastenka, i díky českému manželovi. V Litomyšli, kde s ním žila, se věnovala buditelské činnosti, organizovala společenský život a povzbuzovala ženy, i když nechtěla rovnoprávnost, ale mladé dívky učila šít, vařit a stolovat.

Jména M. D. Rettigové si ve Všeradicích hodně váží. Před několika lety se zde začaly konat každoroční kulinářské slavnosti. Jejich součástí je kuchařská soutěž o Pohár M. D. Rettigové.

Galerie a muzeum

A to není zdaleka všechno. V Zámeckém dvoře, v budově bývalého špýcharu ze 17. století, který je památkově chráněný, dnes najdete Galerii a muzeum M. D. Rettigové. Galerie byla  slavnostně otevřena v červnu 2010 a je opravdu velkolepá. Zahrnuje přízemí a další tři podlaží, kde se během roku pořádají výstavy, besedy a jiné akce. Přízemí patří právě M. D. Rettigové, v prvním patře je stálá expozice Muzea české vesnice a v dalších dvou jsou vystavena díla malířů a sochařů, kteří se každoročně zúčastňují zdejšího malířského sympozia. Před špýcharem na dvoře se pak konají divadla a koncerty.

Galerie je otevřena:

• úterý až pátek 9 až 16 hodin

• sobota a neděle 10 až 17 hodin

Méně známý Aaron Pollak

Asi málokdo ví, že kromě M. D. Rettigové se ve Všeradicích narodil ještě jeden významný člověk. Je spojen s výrobou sirek a jmenoval se Aaron M. Pollak. Byl židovského původu, ale uvádí se jako první Čech, který vyráběl zápalky továrním způsobem. Do produkce prý zavedl dva vlastní objevy, zápalkovou krabičku se zásuvkou a zapalovací plochou, umístěnou po straně krabičky, a také barevné lakované sirky s barevnými hlavičkami (na trhu v roce 1847).

Aaron M. Pollak se sice narodil ve Všeradicích, ale v dospělosti žil v Rakousku. Ve Vídni založil továrny na zápalky, jedna byla také v Českých Budějovicích a další na pražském Smíchově. Pollak byl v roce 1855 označován za nejvýznamnějšího rakouského sirkaře, od roku 1862 získal právo označovat své továrny jako „c. k. výsadní“ a směl používat císařské orlice ve firemním označení. Císař František Josef I. mu v roce 1869 dokonce udělil šlechtický titul „rytíř von Rudin“. Když Pollak v roce 1884 zemřel, výroba sirek v Českých Budějovicích ještě nějakou dobu pokračovala, ale o čtrnáct let později došlo k likvidaci firmy.

Lucie Paličková