Téma: Ať žije masopust, slavnost radosti a jídla!

Lidská fantazie je nekonečná… Foto: Lucie Paličková

Lidská fantazie je nekonečná… Foto: Lucie Paličková

Únor je tradičním obdobím masopustu. Ten se slaví od Tří králů až do Popeleční středy, kdy naopak nastává doba půstu před Velikonocemi. I vy teď o víkendech můžete na některý z masopustů zavítat, v okolí se jich koná dost!

Je to zvláštní. Ačkoli masopust (neboli též fašank či karneval) není církevním svátkem, je zařazen do církevního kalendáře a jeho konání souvisí s Velikonocemi, podle kterých se vypočítává jeho termín. V něm pak probíhá vyvrcholení celého období masopustních oslav – jsou to tři dny před Popeleční středou, což je naopak první postní den. Není tedy divu, že masopust je oslavou jídla a pití, které by lidé měli v období půstu omezit. Masopust tedy vlastně znamená „opustit maso“.

V historii býval konec zimy spojený s klidem a přípravou na novou jarní sezonu, hospodáři  také prováděli různé magické rituály a zaklínadla, aby měli v novém roce dobrou úrodu. I proto se dodržovala tradice masopustního průvodu s typickými maskami.

Kořeny masopustu
Masopustní reje jsou v Čechách a na Moravě doloženy už ve 13. století. Oslavy podobné dnešnímu masopustu se ale konaly už ve starověkém Řecku a v Římě, kdy lidé slavili bakchanálie na počet boha Dionýsa či Bakcha. V průběhu dějin se pak pořádaly různé slavnosti a průvody maškar, které se, zvlášť ve středověku, církev pokoušela omezit.
Jak je ale vidět, úplně se jí to nikdy nepodařilo. Masopust si oblíbili všichni lidé, bohatí i chudí, pořádali ho chalupníci na vsích a různé karnevalové zábavy se odehrávaly i na panovnických dvorech a na hradech. Lidé si zkrátka zábavu s jídlem nikdy nenechali vzít.

Obchůzky po vesnicích
Symbolem každého masopustu je průvod masek. I tam, kde nemají žádný jiný program, se lidé setkají a všichni po vsi obejdou známé v čele se starostou, aby jim popřáli a zazpívali.
Tradice obchůzek je velmi stará, doloženy jsou od poloviny 19. století, ale podle zmínek v kronikách se slavily už mnohem dříve. Postavy v maskách chodily od domu k domu, zpívaly a tančily hospodářům a za to dostávaly jídlo, pití a peníze, které pak utratily v hospodě.(

Tučný čtvrtek a další dny
Jak se lidé na masopust připravovali dříve? Před masopustní nedělí slavili takzvaný tučný čtvrtek neboli tučňák. Říkalo se, že během tohoto dne musí člověk jíst a pít co nejvíc, aby byl po celý rok silný.

O masopustní neděli pak začínala hlavní zábava. Podával se bohatý oběd, k jídlu byly koblihy smažené na másle, klobásy, slanina, hojnost alkoholu… V pondělí následovaly taneční zábavy a v úterý před Popeleční středou průvody maškar a divadelní představení. Úderem půlnoci veselí skončilo, hrozilo totiž, že pokud se bude tancovat přes půlnoc, přijde ďábel.

Užijte si, než přijde půst!
Masopustem končí období veselí a začíná půst, který trvá 40 dní. Lidé se připravují na Velikonoce, největší křesťanský svátek. Už Popeleční středa byla přísně postní.

Jak se počítá vrchol masopustu?
masopustní neděle: 49 dní před Božím hodem velikonočním (letos 15. února)
masopustní úterý: 47 dní před  Božím hodem velikonočním (letos 17. února)
Popeleční středa: 46 dní před Božím hodem velikonočním (letos 18. února)

Masopust FrýdlMiloslav Frýdl: Nejtěžší bylo zbláznit lidi, aby pomohli
Oslavy masopustu po listopadové revoluci v roce 1989 opět obohatily život v obcích po celé republice. V našem regionu byla prvním místem, kde se masopust konal, Zadní Třebaň. Mezi zakladatele této obnovené tradice patří i zadotřebaňský obyvatel Miloslav Frýdl, který tady masopust organizuje dodnes, společně s Našimi novinami (na fotu výše vpravo v zelené čepici).

Jak se v minulosti v našem regionu slavil masopust? Kdy vlastně tato tradice odstartovala?
Abych řekl pravdu, přesně nevím, jak se tady v minulosti masopust slavil a kdy tato tradice začala. V roce 1989, kdy jsme začali s přípravami prvního obnoveného masopustu v Zadní Třebani, jsme zjišťovali, jak to s ním kdysi u nás bylo. Od pamětníků jsme se dozvěděli, že na konci masopustního období chodil vsí průvod maškar s muzikou a koňským spřežením. V čele průvodu šel medvěd s medvědářem, policajt a Masopust nebo Bakchus, obcházeli jednotlivé domy, medvěd tančil s hospodyněmi, policajt dával hospodářům pokuty za cokoli. Za kouřící komín, za špatně zametené zápraží…

Masopust je také oslavou jídla, dnes průvod masek dostává po celé vsi občerstvení. Bylo tomu tak i tehdy?
Ano, v domácnostech připravovali maškarám pohoštění, zejména koblihy, šišky, uzené a kořalku. Toto pojetí se stalo základem obnoveného masopustu v Zadní Třebani.

Asi nebylo lehké, navázat v roce 1989 na tuto tradici. Co bylo nejtěžší?
Zbláznit dostatečné množství lidí, aby se s námi do masopustního dění zapojili. Obstarat masopustní kostýmy také nebylo úplně jednoduché a fyzicky nejnáročnější bylo po celodenním bláznění v masopustním průvodu ještě organizovat večerní tancovačku. I když je pravda, že v porevoluční euforii šlo vše jaksi mnohem snáz než obvykle. První masopust jsme totiž v Zadní Třebani uspořádali v roce 1990.

Čí to byl nápad?
Pokud se dobře pamatuji, úplně první plány na obnovení masopustu v Zadní Třebani jsme začali spřádat s Emou Malou. Tehdy se ovšem ještě jmenovala Zemanová a nebyla zástupkyní ředitelky ZŠ Liteň jako v současnosti.

Masopustní tradice se postupně rozšířila do mnoha obcí, nejen v našem okolí. Kolik z nich v současné době masopust pořádá?
Přesně to nevím. Takřka každý rok totiž přibude nějaká další. Se staropražskou kapelou Třehusk letos hrajeme na třinácti masopustních oslavách v blízkém i ve vzdáleném okolí. Začali jsme 23. ledna v Ústí nad Labem a končíme 21. března v Bratřínově. A to jsem dalších šest organizátorů musel odmítnout, nebyly volné termíny.

Kde už v našem regionu masopust slavili?

Kam se ještě můžete vypravit?

  • do Všeradic – 7. února (od 13 hodin)
  • do Zadní Třebaně – 14. února (od 10 hodin)
  • do Haloun – 14. února (od 13:30 hodin)
  • do Mokropes – 14. února (od 14 hodin)
  • do Letů – 21. února (od 13:45 hodin)
  • do Srbska – 7. března (od 11:30 hodin)

Masopustní masky aneb Kdo je kdo?
Ke každé oslavě masopustu patří samozřejmě masky, bez nich se to prostě neobejde. Lidé se při této příležitosti převlékají odpradávna, těžko říct, kdy tato tradice vlastně začala. Během staletí některé zvyky (i maškary) zanikly, jiné se zase objevily. Jisté ale je, že vždycky bývají velmi rozmanité.

Během roku nemáme moc příležitostí, kdy na sebe navléknout masku – dá se to udělat většinou jen při karnevalu nebo právě při masopustu. A mnoho lidí toho využívá.

Je samozřejmě jasné, že v každém kraji naší republiky (a možná i v každé obci) obcházejí jiné masky, odvozené od místních tradic a fantazie účastníků. Některé jsou však všem pro všechny průvody společné. A každá má typický způsob chování.

Velmi dlouho se používají třeba masky zvířecí, některé pocházejí už z předkřesťanského období, ty najdeme snad na každém masopustu. Důvod je jasný – lidé se rádi oblékali za zvířata, aby tak získali jejich vlastnosti: sílu, mazanost či rychlost. Například kůň je obrazem síly už od dob antiky!

Kůň a medvěd
Kůň neboli klibna je součástí průvodu ve většině obcí. Obchůzka s koněm se prý koná na památku krále Baltazara a čtyřnohý krasavec má představovat velblouda, na němž král přijel do Betléma, aby se poklonil Ježíškovi. Někde koně vodí sedlák, kočí nebo šašek, kteří koně nabízejí hospodářům, aby ho vykoupili. Ten při tom předvádí různé cirkusové kousky, ať hospodář zaplatí co nejvíc.

Další tradiční maskou je medvěd. Symbolizuje plodnost a patří k historicky nejstarším doloženým maskám. Nechybí téměř v žádném průvodu. Nechodí ovšem sám, na provaze či na řetězu ho vodí medvědář. Medvěd tancuje ve staveních s dívkami a ženami, medvědář k tomu hraje na píšťalu. Někdy medvěda podle tradice trestá za neposlušnost a mručení. Medvěd na své cestě obcí vybírá peníze do kasičky.

V některých krajích chodí v čele průvodu laufr (běžec) s bičem, což je postava s barevnými mašlemi a čapkou, nebo také policajt a s nimi samozřejmě samotná postava Masopusta. Dalšími typickými maskami jsou „žid“ (věčně nespokojený s dary), kominík, bába s nůší, smrtka, figury (tzv. mládenci) s vysokými barevnými klobouky, na nichž je 365 papírových květů, Turek nebo vodník.

Ať je to, jak chce, počtu masek a fantazii lidí do nich oděných se meze nekladou. Organizátoři masopustů jsou určitě rádi za každé přestrojení!

Anketa dětí: Můžeš se přejíst a přepít!
Vědí dnešní děti školou povinné, proč slavíme masopust? Zeptali jsme se několika z nich.

Víš, co je masopust? Co bys mi o něm řekl/a?
Adam, 11 let:
Masopust je slavnost, v ten den se můžeš přejíst a přepít. Vždycky se na to těším, až v naší vsi bude.

Anna, 15 let: Masopust je akce, která se pořádá jednou za rok. Každý rok chodí medvěd a Masopust po obcích, jsou tam trhy, hodně jídla a masek. Mě to ale moc nebaví. V ten den se ještě nedrží půst, pak už ano.

Pavel, 7 let: To je něco kvůli masu? Už jsem to asi někdy slyšel, ale nevím. Mamka mi o tom ještě neříkala.

Klára, 12 let: Jé, to já náhodou vím, protože na něj chodíme u nás na náves. Vždycky je tam nějaká muzika, stánky s jídlem a pitím, lidé chodí jako masky, i já mám nějakou masku. A někteří chlapi pijí alkohol, až se opijí. Proč se slaví masopust? To nevím.

Veronika, 9 let: Moc toho říct neumím, na masopustu už jsem byla, ale nevím, proč to je. Mně tam mamka vždycky koupí něco sladkého.

Natálie, 17 let: Copak já vím? Mě to moc nezajímá, když je u nás masopust, nechodím tam, nebaví mě chodit mezi těmi maskami.

(lp)